Jdi na obsah Jdi na menu
 


Půlnoční ‒ František Růžička

31. 1. 2019

Snad to všechno dobře dopadlo. Bez fyzického vyčerpání, bez stresu nad nezvládnutím všeho, co bylo ještě potřebné udělat nebo zařídit, i bez zdravotních problémů, jsme mohli konečně zasednout ke slavnostně prostřenému štědrovečernímu stolu. Rybí polévka s jikrami (snad jich bylo letos dost), od včera dobře uleželý bramborový salát s majonézou, do zlatova opečený kapr… anebo úplně, ale úplně něco jiného… Přání radosti a pokoje, všeho dobrého, hlavně toho potřebného zdraví, vzpomínka na již nepřítomné… Ať září vánoční hvězda a zatřpytí se v oku jen slzy štěstí.

A jak už to v křesťanských rodinách bývá obvyklé, tak ke stromečku, poděkovat Ježíškovi, trošku si odpočinout a vydat se na půlnoční bohoslužbu. Pokud nejsou v jinou stanovenou dobu, nebo vůbec ještě jsou. Takže letos tady u nás ‒ bez třeskutých mrazů a sněhových závějí. Zato za zvuku nejen vyzvánějících zvonů, ale i trubačů, kteří tak připomněli to pravé kouzlo štědrého večera… „Hoj ty Štědrý večere, ty tajemný svátku…“

Jediným knězem v českobudějovické diecézi, který byl v letošním roce vysvěcen, je P. Vojtěch Blažek, který přišel obětovat svou první půlnoční bohoslužbu právě k nám, do nejstaršího kostela sv. Jana Křtitele a sv. Prokopa v jihočeské metropoli. Příchozí vítal svíčkami vyzdobený park (původní hřbitov) a nastrojený stromeček, kostel byl zcela zaplněný, neboť v tuto dobu přicházejí i návštěvníci, kteří do kostela běžně nechodí. Vánoce jsou Vánoce. Tyto byly zcela zvláštní i pro našeho kněze, který se oblékl do mešního roucha, jež měl i při své primici, tedy první mši svaté, kterou sloužil jako novokněz.

Ve svém rozhovoru se přiznal, že zpočátku v něm bylo trochu nervozity, ale ta brzy opadla. Sám chodíval se svými rodiči na mše na Křemešník, což je velmi známé poutní místo na Pelhřimovsku. Ve své půlnoční promluvě uvedl, že Bůh nabízí člověku přátelství a počítá s námi, i když sami jeho nabídku neopětujeme. Význam této bohoslužby je podtržen už tím, že se jedná o církevní svátek s připomínkou a oslavou narození Ježíše Krista. I pro mnohé sváteční návštěvníky je slavnostní společenskou událostí.

Radost Štědrého dne a večera končí, ale zdaleka nekončí Vánoce, ani doba vánoční z pohledu liturgického.

25. prosince – Slavnost Narození Páně (Boží hod vánoční, nebo 1. svátek vánoční). „Dnes se nám narodil Spasitel, Kristus Pán. Zpívejte Hospodinu píseň novou, zpívejte všechny země…“ (Ž) Farnost Hluboká nad Vltavou pozvala na „Vánoční čaj o páté s koncertem“ do Parkhotelu.

26. prosince – Připomínka prvního mučedníka sv. Štěpána (2. svátek vánoční).

30. prosince – Svátek Svaté rodiny (první neděle se slavností Narození Páně). „Blaze každému, kdo se bojí Hospodina, kdo kráčí po jeho cestách…“ (Ž)

6. ledna – Slavnost Zjevení Páně (Tří králové). „Budou se ti, Hospodine, klanět všechny národy země…“ (Z)

13. ledna – Svátek Křtu Páně. Tento novodobý svátek uzavírá vánoční dobu. Dříve se vánoční doba držela až do Hromnic (2. února). „Hospodin dá požehnání a pokoj svému lidu…“ (Ž)

Věřím, že tento stručný nástin předchozích článků přiblížil průběh doby adventní a vánoční z pohledu liturgie, jak bývalo zvyklostí v dřívější době mezi věřícím lidem této země. Rovněž tak z pohledu průběhu různých akcí, konaných v jihočeské metropoli.

František Růžička, České Budějovice

p15200471.jpg

Půlnoční bohoslužba

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář