Jdi na obsah Jdi na menu
 


Slováci nám uštědřili „lekci z demokracie“!

7. 1. 2020

Zatímco většina Čechů si ještě užívá povánočního volna a pomalu střízliví ze silvestrovského vítání Nového roku, na Slovensku se odehrávají věci, které jsou pro řadové občany našeho státu skoro nemyslitelné. Koho by napadlo, že slovenská prezidentka, kterou by leckdo u nás bez váhání vyměnil za „Mýlu Ovara“, nám hned zkraje roku udělí takovou „lekci z demokracie“, že na to budou mnozí čeští „demokraté“ koukat nevěřícně s „otevřenou hubou“?

horakova-m..jpgAno, je tomu tak! Ke dni vzniku samostatné Slovenské republiky (1. 1. 1993) se totiž Z. Čaputová rozhodla udělením vysokého státního vyznamenání ocenit rovněž některého z Čechů. Konkrétně se jednalo o bývalou českou političku, jež obětovala svůj život za svobodu a demokracii. Tou ženou, matkou nezletilé dcery, byla národně-socialistická poslankyně JUDr. Milada Horáková, kterou komunisté popravili před 70 lety – 27. 6. 1950.

Není podstatné, že M. Horáková byla již v r. 1991 vyznamenána Řádem T. G. Masaryka od prezidenta V. Havla. Její justiční vražda měla totiž morální a historický význam i pro Slováky. Také oni v době komunistické diktatury trpěli zvůlí poúnorových vládců, kteří se zaštiťovali dělnickou třídou, aby mohli totalitně vládnout, stejně jako Češi. Ani oni neměli ve společném státě před rokem 1968 lepší postavení než většinoví Češi. Líp se jim dařilo až za G. Husáka, kterého Češi rádi neměli. Slovenský „samotář“ z Pražského hradu se jim pak až do r. 1989 mstil tím, že je „dusil“ víc než své krajany.

Oceněné české osobnosti (M. Horáková, před ní rovněž J. Abrhám a D. Burešová, které vyznamenal A. Kiska) zasahují totiž do éry společného státu. Tím je zdůvodněno i jejich právo na udělení těchto vyznamenání. Dokonce ani puncovaní „národovci“ (např. A. Danko), tentokrát nic nenamítali. Jak by mohli! Vždyť i my oceňujeme Slováky, zajišťujeme jim prominentní postavení na českých vysokých školách (na úkor našich studentů) a poskytujeme domov statisícům Slováků, kteří raději zůstali v českých zemích, aby se nemuseli vrátit do své původní vlasti. (Platí to i pro A. Babiše.)

Je smutnou vizitkou naší přítomnosti, že český prezident M. Zeman vyznamenává místo skutečných osobností a hrdinů boje za svobodu a demokracii pouze všelijaké kamarády, různé „podkuřovače“ z řad rádoby umělců, jakož i bývalé funkcionáře KSČ a agenty StB. Doufejme, že i my se jednou dočkáme důstojného prezidenta republiky, za něhož se nebudeme muset stydět.

2. 1. 2020

‒ RJ ‒

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář