Kardinál v Mirovicích – František Růžička
Prostřednictvím městského měsíčního zpravodaje „Mirovicko“ byli občané v předstihu informováni o tom, že v neděli 18. září bude v chrámu sv. Klimenta celebrovat mši svatou J. Em. Miloslav kardinál Vlk. Rozhodně to byla událost významná nejen pro věřící, město, ale i pro přilehlé okolí, neboť M. Vlk je první kardinál v celé historii, který tato místa navštívil a sloužil zde bohoslužbu… Netřeba se však divit. Vždyť pochází z nedalekého Sepekova a jistou dobu působil a zejména kázal v Rožmitále, což mu způsobilo značné šrámy v „kádrových materiálech“ za minulého režimu.
Jak zaznělo z krátké improvizované besedy bezprostředně po příjezdu před farní budovou, zde, v Mirovicích, také sloužil svou druhou primici a byl již jako sekretář diecézního biskupa ThDr. Josefa Hloucha při nezapomenutelném udílení svátosti biřmování dne 27. října roku 1968. Sám jsem tehdy stál mezi biřmovanci. A jak on sám dodal, své první kázání v kněžské službě měl v kostele sv. Karla Boromejského v Zalužanech, které byly již v minulosti přifařeny pod Mirovice; v té době pod administrací P. Vlad. Zborovského.
Slavnostního uvítání se panu kardinálovi dostalo před oltářem od místního duchovního Mariuse Klimczuka (pochází z Polska, vystudoval v Krakově a zde působí teprve od poloviny srpna) a také od města v zastoupení místostarostky Ing. Marie Hrdinové. (Shodou okolností se oba jmenovaní narodili právě v roce 1968).
„Ejhle, oltář Hospodinův září, přesvatá nám oběť nastává, kterou po tisíc let s jasnou tváří otčina den ze dne konává…“ Po zaznění první části této velebné písně a oficiálním přivítání pozdravil pan kardinál všechny přítomné a poděkoval za pozvání. Při té příležitosti zavzpomínal na všechny, se kterými se zde a v širokém okolí setkával. Právě za ně, ale i za ty nemocné, kteří museli zůstat doma, a všechny, kdož již odešli na věčnost, bude obětovat dnešní Eucharistii.
Při bohoslužbě slova pak při prvním čtení zazněla výzva proroka Ámose „Slyšte to vy, kdo bažíte po ubožákovi…“ (Am 8,4n); žalm „Buď veleben Hospodin nyní i na věky“; a druhé čtení z 1. listu apoštola Pavla Timoteovi (1 Tm, 2,1n), aby se konaly prosby, modlitby, přímluvy a díkůvzdání za všechny lidi…
Na konec slova evangelia sv. Lukáše s podobenstvím o nepoctivém správci (Lk 16,1n).
Na obsah těchto čtení v podstatě volně navázal pan kardinál svou promluvou, když se zamyslel nad slavením mše svaté s čtením písma jako přípravou na uctívání Eucharistie. Liturgie slova nám sděluje, že Bůh je pánem světa i pánem veškerého dění. Jemu náleží veškerý náš čas. Je přítomný v Kristu Ježíši uprostřed každého našeho společenství i každého z nás. Bůh je mezi námi, vždyť jak praví Písmo: „Já jsem Bůh blízký…“ V návaznosti na evangelium s hodnocením dobrého správce vyzval kardinál Vlk ke konání milosrdenství a dobrých skutků. On sám, nyní již v důchodcovském věku, spolupracuje s hospicovým hnutím. Velice často se tak setkává s otázkou: „Je něco po smrti?“ Právě umírajícím je potřebné dát nadějnou odpověď: „Život jde dál“. Nelze však vytrhávat pouze jedinou větu z daného čtení. Bohužel, nehledáme pravdu a neumíme ji hledat. Pravda není ve zprávách novin či televize. Je potřebné ji hledat při čtení Starého i Nového zákona, vždyť to na sebe úzce navazuje. Na závěr připomněl slova ze Zjevení sv. Jana (J 3,20): „Stojím u vašich dveří…“ Radost z Hospodina ať je i vaší silou, tu neste do svých domovů a k tomu přispějme společnou hlubokou účastí při této oslavě. Služme Bohu, a pokuj jde o majetkové hodnoty, užívejme jich s rozvahou ku prospěchu svému i těch, kteří to potřebují…
Před „pozdravením pokoje“ pan kardinál připomněl, že se nejedná o zdvořilostní podání ruky návštěvě, která k nám přišla na návštěvu, ale o úkon upřímného odpuštění a smíření.
Při závěru slavnostní bohoslužby zazněla krásná část skladby z opery Nabucco a nakonec bylo možné s otcem kardinálem ještě volně pohovořit a zavzpomínat.
František Růžička, Mirovice
Pozdravení s farníky před farou
S duchovními v zákristii
Přivítání v kostele
Kardinál Vlk při promluvě
Podávání sv. přijímání
