Svobodné noviny na internetu

Miloš Zeman a novináři

O prezidentu M. Zemanovi je za tři polistopadové dekády, během nichž se pohybuje v politice, dostatečně známo, že nemá rád novináře. V minulosti se proslavil těmito dvěma výroky na jejich adresu. První zní: „Zjistil jsem, že největší počet pitomců na čtvereční metr je mezi novináři.“ Citát druhý: „Po vyhynutí blbouna nejapného je nejhloupějším stvořením na zemi český novinář.“

O tom, že by M. Zeman mohl mít pravdu, mne právě v těchto dnech (10. 10. 2020) přesvědčil Bakalův novinář ze serveru „Aktuálně.cz“ R. Bartoníček, když prostřednictvím videokonference položil třem předsedům tzv. opozičních stran (P. Fiala, M. Pekarová-Adamová, M. Jurečka) během jejich tiskové konference po skončení druhého kola senátních voleb otázku, zda „opozice“ neuvažuje o vyvolání hlasování o nedůvěře vládě A. Babiše. Veleopatrný předseda polepšených „modrých strak“ mu na to odpověděl, že něco takového není na pořadu dne. Dnes, 13. 10. 2020, to sám „fialový Péťa“ předkládá jako návrh „opozice“: hlasovat se má po skončení tzv. nouzového stavu. Jako příštího premiéra navrhuji naše redakční kamarády: klokana Vendelína nebo kocoura Mikeše. Mohli by se ve funkci střídat po půl roce. Nikdo si ani nevšimne, že ve „Strakovce“ už Babiš není.

Předseda ODS tím prozradil víc, než možná tuší. Jak známo a jak krátce předtím zdůraznil také A. Babiš, byli to právě lidé z „opozice“, kteří tlačili vládu k urychlenému rozvolnění protiepidemických opatření, aby jejich „kámoši“ z turistického byznysu měli zase kšefty a aby i oni si mohli zajet k Jadranu. V této souvislosti připomínám známou „opulentní žranici“ na Karlově mostě dne 30. 6. 2020, které se zúčastnili také někteří politici z tzv. opozice. Organizátoři tomu říkali: „Rozloučení s covidem“. Pokud se jim to mezitím „vykouřilo“ z těch jejich prázdných hlav, měli by navštívit příslušného odborného lékaře. (Že by začátek Parkinsona nebo Alzheimera?)

Následky tohoto nezodpovědného chování již známe: ty desítky mrtvých denně jsou toho nejlepším potvrzením. Hamižnost a nenažranost některých našich jedinců, kteří si hrají na podnikatele, a jejich politických „ochránců“ z tzv. opozice přinesla své trpké ovoce. Dnes se nikdo z těchto politiků ke své zodpovědnosti nehlásí a všechno svádí na vládu a na její údajnou nečinnost. Ano, vláda mohla být aktivnější a Babiš nemusel jezdit na Krétu, ale sedět doma na zadku. Zároveň však platí také to, že v zemích skutečně demokratických se opozice chová úplně jinak než ta naše. Nic jí totiž celou tu dobu nebránilo v tom připravit svůj „plán opatření“ na boj s pandemií.

Za celé tři roky nebyla totiž tato „opozice“ schopna dohodnout se ani na společném postupu proti Babišovi. Hned po jmenování jeho druhé vlády (27. 6. 2018) mohla přece sestavit „stínovou“ vládu. Neudělala však vůbec nic. Raději se soustředila na „okopávání kotníků“ a neúčinnou, jalovou kritiku v Poslanecké sněmovně (PS).

Tito „opozičníci“ sledovali a stále sledují jediný cíl: neohrozit své stotisícové platy a dosáhnout alespoň toho, aby s pěti procenty „prolezli“ znovu do PS. Už i M. Mináře přešla s těmito pokrytci a zbabělci trpělivost, a proto se rozhodl, že založí svou vlastní stranu, s níž chce Babiše porazit. Reakce těchto rádoby „opozičníků“ je příznačná: začali Mináře pomlouvat a jeho politický projekt zpochybňovat. No – co jiného mají dělat, když jsou sami naprosto neschopní? Nakonec to skončí společnou kandidátkou do sněmovních voleb na způsob Gottwaldovy „Národní fronty“ – jako v květnu 1948 (ODS, TOP 09, KDU-ČSL).

─────

Rád bych uvedl výše zmíněné výroky M. Zemana o novinářích do širšího kontextu. Největší nepřátelství vůči novinářům dával dnešní prezident republiky najevo ještě v dobách, kdy byl českým premiérem (1998-2002). Na milost je nevzal ani později, kdy se stal prezidentem republiky. Provokovali ho tím, že se mu při zahraničních cestách pletli pod nohy, a také tím, že se zapojovali do různých provokačních akcí s červenými trenýrkami či dalšími výstřelky protizemanovských aktivistů. Zeman se z pochopitelných důvodů občas neudržel a utrousil pár jadrných slov, jako když člověk odhání obtížný hmyz.

Přes tyto vzájemné antipatie se musím novinářů z přelomu století zastat. Nebylo to s nimi až tak zlé. Jen občas kladli předsedovi vlády nepříjemné otázky, na něž se zkušenému rétorovi ze Strakovy akademie nechtělo odpovídat. O dvacet let později je ovšem situace v naší novinářské obci zcela jiná, doslova žalostná. V řadě redakcí jsou zaměstnáni mladí, pologramotní redaktoři a redaktorky, kteří se chovají natolik suverénně, že si své elaboráty po sobě ani nezkontrolují a i s pravopisnými chybami je nechávají zveřejnit. Bohužel – někde jsou poměry tak „volné“, že tyto výtvory nekontrolují ani redakční korektoři, kteří jsou za to placeni, natož vedoucí vydání či šéfredaktoři.

Tristní stav naší žurnalistiky je proto zřejmý na první pohled. (Své „pologramoty“ mají ovšem i v ČT, kde se občas na dolní „liště“ obrazovky objeví pravopisné chyby a různé další nedostatky.) Jestliže za minulého režimu platila zásada, že to, co napsalo „Rudé právo“, bylo závazné pro ostatní sdělovací prostředky (od okresních až po celostátní), dnes na tom nejsme o nic lépe. Většina médií (včetně těch, kde ještě pracuje zbytek kvalitnějších novinářů), pouze „přežvýkává“ to, co vyplodila ČTK.

Nevím, koho v této veřejnoprávní instituci zaměstnávají a na základě jakých kritérií je tam přijímají, ale výsledky práce tohoto zpravodajského „molochu“, který za minulého režimu šířil pouze ideově „prověřené“, nezávadné informace, jsou doslova žalostné. Já sám jsem například nedávno kritizoval chybu ve jméně jednoho z popravených společníků JUDr. M. Horákové. (Viz článek „Nikoli Jan Bouchal, ale Buchal…“, SN č. 6/2020, vloženo 2. 6. 2020, ZDE.)

Právě ve chvíli, kdy píšu tento článek, zaregistroval jsem na internetu jednu udivenou reakci čtenáře pod zprávou ČTK o P. Gazdíkovi (STAN). Není to kritika z mé strany, jako bývalého učitele češtiny, pro něhož byla a je práce s textem každodenním chlebem, ale běžného čtenáře, kterého neznám. Nicméně mu musím dát za pravdu. I tady se setkáváme s výsledky práce těch, kteří dnes v médiích pracují: mladí nevzdělanci a „pologramoti“, kterým ovšem nechybí sebevědomí, drzé chování a neúcta k těm, od nichž by se měli pokorně učit, kterak se dělá skutečná a poctivá „novinařina“.

Krátká poznámka onoho čtenáře na internetu zní: „Neblbněte, je to špatně napsaný.“ Autorovi jeho nespisovný tvar adjektiva rád odpustím a děkuji mu za to, že se nebál napsat pravdu. Ta se totiž už zase přestává v našich médiích „nosit“. Pisatel tohoto jednoduchého sdělení měl na mysli celkový styl oné zprávy ČTK. Musím potvrdit, že občas se některá sdělení ČTK nedají ani číst: je to pouhá kumulace písmenek, z nichž jsou teprve následně poskládána slova, která v souvislém textu často nedávají žádný smysl. Kdyby tyto výtvory četli excelentní novináři minulých dob, např. K. Čapek, F. Peroutka nebo J. Neruda, hodně by se rmoutili nad touto „šroubovanou“ češtinou. A k nim by se možná přidalo i pár zdatných novinářů z uplynulých desetiletí naší poválečné žurnalistiky, z nichž budu jmenovat alespoň R. Křesťana. Dobrá novinářská práce se dala dělat i za minulého režimu – bez ohledu na oficiální cenzuru.

O tom, jak jsme na tom špatně s naší „novinařinou“, se mohou pravidelně přesvědčit ti diváci ČT, kteří občas sledují tiskové konference jednotlivých poslaneckých klubů před zasedáním Sněmovny. Natěšení politici, kteří využívají všech příležitostí, aby se zviditelnili před televizními kamerami, tam přednášejí své monology, jež se předtím dlouhé hodiny učili nazpaměť, aby vypadali jako zkušení řečníci. Jsou to jen obehrané „gramofonové desky“ (kdyby aspoň cédéčka!), některé hodně poškrábané kvůli častému přehrávání. Když pak začnou padat konkrétní dotazy našich mladých a nevzdělaných novinářů, kteří disponují minimální slovní zásobou, bývá to jednak obrovský trapas a zároveň viditelná propast mezi těmi namemorovanými texty politiků a pokusy novinářských nedouků o jakousi improvizaci.

Mezi těmito bláboly zcela zanikají i otázky poněkud zkušenějších novinářů, jako jsou např. R. Bartoníček z „Aktuálně.cz“ či J. Kopecký z „iDNES.cz“, kteří za léta vysedávání u psacích strojů a klávesnic zpitoměli natolik, že kladou otázky na úrovni žáků prvního stupně základní školy. Jedna z nich mířila na ministra zdravotnictví A. Vojtěcha. R. Bartoníček se dotyčného ministra otázal: „Pane ministře, kdy ze své funkce odstoupíte?“  Zkrátka: otázky přímo geniální – od „výkvětu“ naší současné žurnalistiky. Být šéfredaktorem dotyčných médií, dostali by tito „troubové“ na hodinu „padáka“.

Ministr A. Vojtěch mezitím odstoupil a nový ministr R. Prymula, který je úplně jiná „liga“ než příliš slušný a „hyperkorektní“ A. Vojtěch, těmto novinářských veleduchům zkomplikuje zase život dalšími opatřeními. Aspoň budou mít o čem psát, než si i pro ně přijde „koronavirus“, který to bere hlava nehlava včetně „pražské kavárny“, jejíž členové si mysleli, že jich se to týkat nebude. Měli by se zeptat J. Pospíšila, P. Čtvrtníčka či V. Kopty. Ale protože jsou mezi našimi novináři hlupáci k pohledání, nepřekvapilo by mě, kdyby se někdo z nich na příští tiskové konferenci zeptal: „Co říká M. Zeman na ten ‚úbytek‘ novinářů (v důsledku koronaviru), po němž volal během své návštěvy u V. Putina?“ A J. Ovčáček by jim poslal přes Twitter citát z Bible, aby měli nad čím přemýšlet a o čem psát.

●●●

Polonahou ukrajinskou aktivistku střídá „hloupá blondýna“?

Prezident republiky M. Zeman, navzdory svému úrazu, nevynechal ani letos volby do Senátu. Svou volební „povinnost“, jak tomu říká, protože to za povinnost považuje, splnil tím, že v pátek 2. 10. 2020 odvolil v ZŠ Brdičkova v Praze 13 na Lužinách. Tentokrát se díky všudypřítomné ochrance žádný incident, podobný tomu z ledna 2018, neodehrál. Před dvěma lety se totiž ve volební místnosti vrhla přímo před prezidenta mladá ukrajinská aktivistka Anželina Diašová. Byla odhalená do půli těla, měla na sobě hanlivý nápis a navíc ještě volala: „Zeman je Putinova děvka!“

Po celé republice se v ten den konalo první kolo prezidentské volby. Byla to tehdy veliká ostuda, neboť tyto záběry obletěly jak Evropu, tak i celý svět. A ČT toho využila a servírovala to nám, televizním divákům, do omrzení, aby ještě ovlivnila blížící se druhé kolo prezidentské volby. Jen bezmocní rodiče museli zakrývat svým malým dětem, které se dívaly na průběh voleb, oči, aby neohrozili jejich mravní výchovu pohledem na onu nahatou ženštinu.

Zeman tehdejší pokus o zesměšnění přežil a dokonce prezidentské volby vyhrál – natruc skutečným „sponzorům“ veřejnoprávní televize. Ta v oněch dnech žalostně selhala (podobně jako v r. 2016 při volbě amerického prezidenta D. Trumpa) a měla být neprodleně „rozprášena“. Bohužel nebyla, a to díky exkomunistovi P. Dvořákovi, který se drží své funkce jako ho*no košile.

Proč onu událost, starou dva a půl roku, připomínám? Abychom na to nezapomněli. Dnes je naštěstí situace přece jen o trochu jiná, „usazenější“. Žádné ukrajinské aktivistky se na M. Zemana nevrhají a ochranka si lépe plní své povinnosti, než tomu bylo v r. 2018. Kdyby nedošlo k drobnému incidentu mezi prezidentem republiky a skupinkou novinářů (přesněji: televizních „husiček“), nebylo by o čem psát, protože by to byla jedna velká nuda.

Při vstupu do volební místnosti se totiž kterási z přítomných novinářek zeptala M. Zemana na význam voleb a na rozdíl mezi volbami krajskými a parlamentními, jež nás čekají v roce 2021. Pan prezident na tuto banální otázku, hodnou dítěte z první až třetí třídy základní školy, odpověděl: „Každé volby jsou důležité, pokud jsou demokratické.“ Leč – slečny novinářky nebyly s prezidentovou odpovědí spokojené, a proto jedna z nich, ta nejhloupější, položila tutéž otázku znovu. Pan prezident, chystající se v doprovodu své manželky Ivany a bodyguardů k odchodu, přesto zareagoval na tuto dotěrnou slečnu novinářku, která by u mě stěží udělala maturitní zkoušku z českého jazyka, a „odpálkoval“ ji pohotovou odpovědí: „Pokud si na to neumíte odpovědět, nedělejte novinářku!“

Nebyli bychom v tom našem „zaprděném“ Česku, aby se této banální příhody nechytili protizemanovští novináři a „nerozmázli“ to. Zcela bezkonkurenčně na to zareagoval jistý Daniel Horák z internetového deníku „Forum24“, který je hlásnou troubou TOP 09. Tento novinář (v jeho článcích jsem zatím žádné pravopisné chyby nezaznamenal, ale u jiných „borců“ z tohoto deníku ano: z kolegiality raději nikoho jmenovat nebudu, aby z toho neměli doživotní ostudu) dal svému článku poněkud zavádějící název: Novinářka se zeptala Zemana na význam voleb. Ten ji arogantně odbyl (Forum24, 3. 10. 2020).

Musím se pana prezidenta zastat. On totiž dotyčnou novinářku neodbyl, ale pouze jí slušně odpověděl a sdělil svůj názor. Toť vše. Dokonce i jako hlava státu má na to M. Zeman právo, protože je zároveň i občanem tohoto státu – na rozdíl od jiných politiků, kteří mají cizí státní občanství, ale vydávají se za české politiky. A ještě jedna poznámka k tomuto „redaktorovi“: podle zveřejněné fotografie to bude nejspíš jeden z těch drzých a nevychovaných příslušníků generace „Husákových dětí“, která si do života odnesla to nejhorší z doby tzv. normalizace – zejména křivý charakter a nalomenou páteř.

Pokud to tento „novinář“ neví, Zemanů máme u nás stovky, ale prezidenta republiky s tímto příjmením pouze jediného. Až bude příště zase chtít o panu prezidentovi psát, měl by do svého titulku přidat aspoň iniciálu „M.“, aby bylo jasné, o jakou osobu jde. Co se týká mne, já bych takového redaktora ze svého periodika na hodinu vyhodil. V médiích by měli působit pouze slušně vychovaní jedinci.

Tento nešvar se nám, bohužel, začíná nebezpečně rozmáhat: při předvolební debatě v budově Národního muzea se rovnou před televizními kamerami dva předsedové stran, V. Rakušan a M. Jurečka, dopustili několika invektiv vůči premiéru A. Babišovi. Selhala i moderátorka pořadu D. Písařovicová: měla tyto nevychovance napomenout nebo jim odebrat slovo, ale neudělala to. Pak ať nám někdo vykládá cosi o kultivaci politického prostředí. Co chcete kultivovat ve chlévě či na hromadě hnoje?

Babiš byl v předvečer krajských a senátních voleb, kdy se tato debata konala, natolik „vykolejený“, že nedokázal nic říci: jen tam stál se schlípenýma ušima a nepřítomně se díval před sebe. Bohužel ‒ mezi účastníky debaty se nenašel nikdo (= žádný chlap), kdo by dotyčné politiky napomenul. Místo toho měl někdo vyskočit a dát těm drzounům pár facek.

Opět se potvrdilo, že česká politika je plná slabých a zbabělých jedinců. Uvedená debata nakonec skončila úplným fiaskem: každý si tam odvyprávěl svůj nazpaměť naučený monolog a pak se všichni rozešli do svých domovů. V nastalém zmatku M. Jurečka zapomněl i svůj pytlík brambor, které A. Babišovi přivezl od pěstitelů z Hané. Debata skončila a brambory tam zůstaly: nevzal si je ani Babiš, ani Jurečka. Ale protože brambory jsou v obchodě drahé, jistě si je někdo odnesl domů a spotřeboval ve své kuchyni.

(Na vysvětlenou musím dodat, že A. Babiš přijel na tuto debatu z Bruselu, kde se právě konalo jednání prezidentů a premiérů zemí EU, avšak hned po skončení této akce v Národním muzeu cestoval znovu z Prahy do Bruselu.)

─────

A teď to podstatné, co jsme se z těch několika zpravodajských serverů, jež o incidentu M. Zemana a dotyčné redaktorky ČT (= televizní „husičky“) informovaly, vlastně dozvěděli. Tato slečna, jinak mladá a docela pohledná blondýnka, se jmenuje Izabela NIEPŘEJOVÁ. Jako bývalý češtinář si musím u tohoto příjmení, které pochází z polštiny, ale je zkomolené, položit otázku: odkud asi pocházejí rodiče této redaktorky? Tipnul bych si: ze Slovenska nebo Ukrajiny.

Těch Slováků (celých rodin), kteří se tady v posledních letech usadili, začíná být na můj vkus až příliš. Dnes se táhnou za Babišem „jako smrad“, podobně jako v období tzv. normalizace za Husákem. Dodnes jich tady z dob jeho „bačování“ máme tisíce: nikdo z nich se zpátky na Slovensko nevrací, protože u nás je líp. Také jistý vykutálený podnikatel, napojený na mafiánské struktury mečiarovského Slovenska, k nám na počátku 90. let 20. století „přivandroval“, aby si o pár let později začal hrát na „spasitele“, který všem „Čehúnům“ zařídí, aby i jim bylo líp.

Televizní „husička“ Izabela si u svých šéfů šplhla, protože po jisté pauze, k níž došlo po onom incidentu s M. Zemanem, je opakovaně „nasazována“ jako reportérka. Dne 8. 10. 2020 postávala před jakousi pražskou nemocnicí, aby „informovala“ o vývoji nákazy „koronavirem“: všechno to četla z papíru, do něhož se musela neustále dívat, protože do té její blond hlavičky se to nevešlo. Bohužel se znovu ukázalo, že je jako většina blondýnek – nebetyčně hloupá. A za odměnu ji dnes, 13. 10. 2020 (jenom aby jí ta „třináctka“ nepřinesla smůlu!), televizní šéfové poslali přímo do centra dění – jen kousek od našeho milovaného pana prezidenta: před hlavní bránu zámku v Lánech. Pan prezident se o této provokaci dozví až z televizního zpravodajství. Izabela již nebude mít šanci, aby se ho na něco ptala. M. Zeman, jak známo, ČT rozhovory neposkytuje.

Vedení České televize buď docela obyčejně provokuje, nebo se jen tak z nevědomosti dopouští velké chyby, když tyto mladé, nezkušené, nevzdělané a navíc hloupé „husičky“ pouští před televizní kamery. Nevyloučil bych ani to, že některé z těchto nevědomých stvoření, si spletlo příslušné vysílací studio: místo natáčení tvrdého „porna“ omylem zamířilo do místnosti, odkud vysílá své zpravodajství ČT. Příště se tyto „husičky“ budou muset lépe dívat na dveře, co je tam napsáno. Ovšem za předpokladu, že umí číst…

Podobných „husiček“ má ovšem ČT víc. Svého času jsem kritizoval jednu z nejukoktanějších mladých redaktorek – P. Tuháčkovou. Naposledy ji ČT nasadila do reportáže k 70. výročí tragického úmrtí číhošťského faráře P. J. Toufara (25. 2. 2020). Třebaže to zvládla docela dobře a dokonce si pozvala před mikrofon jediného kompetentního historika, který tehdy byl k dispozici, Doc. J. Šebka, pak náhle zmizela z obrazovky. Asi jí to nepomohlo, aby mohla zůstat u hlášení televizních zpráv.Nicméně – zcela nezmizela. Zjistil jsem totiž, že z ČT ji nevyhodili, ale dobře „uschovali“, aby nebyla tolik na očích: má na starosti vysílání pro děti. Doufejme, že tam moc škody nenadělá.

Z ostatních „husiček“, které jsem v posledních dnech zaregistroval na televizní obrazovce, je to další ukoktaná pokračovatelka P. Tuháčkové – Tereza Šedivá: ani ona bez papíru neřekne jedinou větu. Jen tak dál, soudruhu Dvořáku! Husičkám a slepičkám stačí nasypat zrní nebo nějakou jinou „baštu“: pak budou pracovat od rána do večera jako divé.

Nejen já, ale i mnoho dalších televizních diváků bylo doslova pobouřeno výše zmíněným pokusem ČT 09, kterak zesměšnit naši hlavu státu v přímém televizním přenosu. Je to hanebné chování lidských ubožáků, kteří jsou nadstandardně placeni z peněz koncesionářů. A protože není možné vyvázat se z povinného placení koncesionářského poplatku, který je vlastně státem uvalenou daní na občany, nevidím jiného řešení – než zrušit televizní poplatky rozhodnutím vlády či parlamentu, nebo zrušením ČT a jejím nahrazením státem financovanou celoplošnou televizí. Nějak se to řešit musí!

Jak si dobře pamatujeme, jsou pracovníci údajné „veřejnoprávní“ ČT „mistry“ v zesměšňování těch lidí, kteří jim nevyhovují a kteří neskáčou, jak oni pískají. Příkladů podobných pokusů je nepřeberné množství. Patří sem i případ jistého kameramana zpravodajství ČT, který nechal „omylem“ zapnuté mikrofony právě v okamžiku, kdy A. Babiš ve skupince svých příznivců prohlásil o poslankyni V. Kovářové (STAN), že je „bestie“. Zbývá se jen ptát: komu se hodlal dotyčný televizní „moula“ zavděčit? A dostal za to aspoň nějakou odměnu od svých „mecenášů“? Ale protože Pánbůh to všechno vidí a slyší, ejhle: expředseda TOP 09 málem v těchto dnech podlehl „Covidu-19“? Že by to byl „prst Boží“?

●●●

Je to na okamžitý vyhazov z ČT – nejen ředitele P. Dvořáka!

Jak se u nás říká: Na blbou otázku – blbá odpověď! Proto nabízím čtenářům SN bezprostřední reakce našich občanů na skandální pokus o zesměšnění prezidenta M. Zemana ve volební místnosti dne 2. 10. 2020, jak je zaznamenaly „Parlamentní listy“ (PL, 2. 10. 2020, 17:41):

„Pan prezident opět zareagoval na prostoduchou otázku novinářky zcela konkrétně!!! A paní novinářka je za blbku.“ – „ČT je už jen ubohou televizní žumpou, kde soutěží redaktoři a redaktorky o to, kdo se ukáže veřejnosti jako největší ubožák a špína.“ – „Proč mají lidé volit? Tak debilně, jako se ptala ta blbka, se může ptát ve 3. třídě retardovaných žáků.“ – „Tato blbka čekala, aby se mohla zviditelnit. Nic jiného jí prezident nemohl říci. Jasná provokace a na blbý dotaz, který navíc je všem jasný, patřila ještě horší odpověď.“ – „Krásně, pane prezidente, jste tu kvokající slepici utřel!!! Zeman je zkrátka třída, bystrý a duchapřítomný. Slípka se zeptala jako děcko z obecné školy. ČT se opět vyznamenala. Nejdřív ta stará větev Písařovna (= Písařovicová) v trapném super diskusním [pořadu], pak jelítko Izabelka.“ – „Je škoda, že ji pan prezident nemůže nahlas poslat do p*dele. Jinou reakci si mluvící novinářská hlava nezaslouží.“ – „ČT je bolševický moloch, Augustovou počínaje, Dvořákem konče.“ – „Zpravodajská část ČT je v hlubokém úpadku.“ – „Zeman je jediný, kdo ty ludry z ČT umí nakopat do zadku.“ – „Dobře to pan prezident té blbce z ČT řekl. Stupidnější otázku nemohla položit. Ale to je vizitka ČT žumpy.“ – „Zpitomělá havloidní sluníčka na Miloše holt nemají. Zpraží tu chátru kdykoliv s nenucenou elegancí.“ – „A ještě ji měl přetáhnout holí, aby si to zapamatovala.“ – „Přetáhnout holí, aspoň obrazně, ji měli ve škole a doma rodiče. Takto je to blběna a zřejmě s titulem Bc.“ – „Všichni normální [lidé] řvou smíchy nad blbostí té reportérky a fajn odpovědí pana prezidenta.“ – „Ještě byl na krávu příliš slušný. Mediální dobytek je strašný.“ – „Já jsem to slyšel, tu stupidní otázku té pííí*i, a když jí Zeman pohotově odpověděl, tak bylo slyšet, jak se tam nějaké další 3,14či hihňají! Jméno té „redaktorky“ ČT by mělo být zveřejněno, aby koncesionáři věděli, jaké vypatlané krávy musí platit! Tahle asi jenom dobře píchá; k tomu mozeček nepotřebuje.“ – „Milda (= M. Zeman) opět excelentně. Jinak je známo, že v ČT žádní skuteční a opravdoví novináři nepracují. Jen čtecí hlavy a eurokomsomolci. No, vlastně i komouši.“ – „Slípka z kurníku ČT si pěkně naběhla. Kdyby měla inteligentní otázku, Zeman by jistě odpověděl. To by ovšem musela přemýšlet a být dáma, novinářka. Na pometlo to pan prezident vybalil moc parádně. A jak se říká: pro hubu na hubu. Každý drzý jak[o] vrabec proletář a myslí si, že si slušní lidé nechají [všechno] líbit. Už Lenin říkal: učit se 3x, milá Izabelko, hezká tvářička je málo, vlastně nic. Chce to do sebe nasoukat vědomosti. Nebo dopadneš jak[o] ty zvlčilé nány: Písařovna (= Písařovicová), Witowská a Tvarožnice (= Tvarůžková).“ – „Novináři vymřeli už se smrtí T. G. Masaryka. Dnes jsou pouze presstituti.“ – „Měl ji přetáhnout čaganem, aby se jí v palici rozsvítilo.“

─────

A jak zareagovalo současné, neonormalizační vedení ČT 09 na výše zmíněný incident? Nijak! Tím jen potvrdilo, že se jednalo o předem připravenou politickou provokaci, jejímž cílem bylo zesměšnit prezidenta republiky M. Zemana. Ředitel ČT P. Dvořák si možná tímto způsobem vyřizuje se Zemanem účty, a to kvůli tomu, že ho před časem hlava státu kritizovala za to, že vstoupil do KSČ v září 1989 – dva měsíce před událostmi ze 17. 11. 1989. Že se tak mohl zachovat jenom absolutní blb, nebo bezskrupulózní kariérista, je na první pohled zřejmé. Dvořák je nejen blb, ale i kariérista. Nevědomí naivkové z BBC si ho dokonce zvolili do svého vedení! Asi proto, aby jim to tento pozdní bolševik celé rozvrátil.

Je nepochybné, že takové individuum, jako je všehoschopný P. Dvořák, mělo být již dávno vypoklonkováno z ČT. Ať jde pracovat – třeba někam do fabriky, jestli to bude umět! Už si nahrabal dost, takže jistě hlady neumře. Problém spočívá v tom, že „pražští kavárníci“ si ho tam drží, aby dál zaměstnával jejich rodinné příslušníky a „kámoše“. Ty, o nichž mimo jiné nedávno hovořil také M. Zeman.

Co se týká televizní „husičky“ Izabely N., ta měla být bezprostředně po incidentu s prezidentem M. Zemanem stažena z obrazovky. Místo toho ji zodpovědní činitelé z ČT nechali i nadále vystupovat v přímých vstupech z volebních místností v krajských a senátních volbách. Pokračující politická provokace.

Je mimo jakoukoliv pochybnost, že žádoucí nápravu tohoto nedobrého stavu v ČT mohou přinést jedině radikální personální změny („čistka“). Kdyby bylo vyhozeno 50-100 osob, hlavně ze zpravodajství (včetně regionálních redakcí), jistě by se to brzy projevilo ve zvýšení kvality televizního vysílání. Úřady práce těmto zbytečným redaktorům nějakou práci najdou. Namísto žvanění a nekonečného lhaní poznají konečně to, co je skutečná a poctivá práce, kterou se živí většina našich občanů. Kdyby je přesto nikdo nechtěl zaměstnat, Babiš je jistě přijme do svého holdingu – za minimální mzdu.

Potřebujeme změnu také v ČT, aby se už konečně stala veřejnoprávním médiem!

13. 10. 2020

‒ RJ ‒

─────

Není husa jako husa!