Jdi na obsah Jdi na menu
 


Šumavské kostelíky X. – František Růžička

13. 11. 2018

Přední Výtoň

Malá obec na pravém břehu dnešního jezera náležela k panství vyšebrodského kláštera. Původně zde byly kláštery poustevníků řádu sv. Pavla a sv. Antonína, které se v roce 1491 spojily. Ve druhé polovině 16. století však byly zrušeny. Klášter eremitů zanikl, spojen s Vyšším Brodem.

● Dominantní památkou je kostel sv. Filipa a Jakuba, apoštolů, původně klášterní, vystavěný v letech 1515-23 na místě staršího chrámu z roku 1385 (Od r. 1384 eremité sv. Antonína). Zaznamenaná oprava r. 1607, renovován r. 1883-86. Z kláštera po jižní straně kostela zachována pouze místnost a refektář s českou klenbou a tři sedlové portály. Přifařenou obcí byla Pasečná. V letech 1940-45 spravován z Lince. Později z Frymburku, dnes z Vyššího Brodu. Poslední velká oprava z let 1994-5. Obec má necelých 200 obyvatel.

Pasečná

Německý název Reiterschlab (Jezdcova nebo planičova paseka). Obec nemá žádnou sakrální památku, je však spolu s další obcí uváděna zcela záměrně. Nejen jako memento dlouhodobé devastace stavební, pracovně tvůrčí, přírodní, ale především duševní.

● Ves vzniklá ve 13. století podél staré cesty, první zmínka pochází z roku 1379. Po roce 1848 se stává samostatnou politickou obcí. Obec však zaniká v letech 1950-60, jako důvod uváděno „hraniční pásmo“. Zůstalo zde jen jedno stavení, další novostavby vznikají v 60. letech.

● Z doby komunistické ideologie lokalita známá především objekty jednotek Pohraniční stráže. (Dodnes hoši, zde sloužící, bohatě na internetových stránkách vzpomínají.)

● Pro posouzení: V roce 1930 počet obyvatel 226, domů 43. V roce 1996 – obyvatel 50, domů 14. Po odsunu německých obyvatel dosavadní tkalcovská činnost zcela zanikla.

● Nedaleká ves Spáleniště, rovněž sloužící pro roty PS, je dnes využita jako výcvikové středisko Svazu záchranných brigád kynologů. Slouží též pro zásahy na Lipenském jezeře.

● V roce 1992 byly jednotky PS změněny na Stanice pohraniční policie, v roce 1993 na Oddělení pohraniční policie a přesunuty na Lipno jako Obvodní oddělení PČR.

Svatý Tomáš

Horská vesnička, ležící nad Lipenskou přehradou v nadmořské výšce téměř tisíc metrů a  spadající do obce Přední Výtoň, je přístupná po úzkých silničkách. Dnes zde žije asi dvacítka obyvatel, v roce 1930 desetkrát více. Dříve byla běžně obydlena, silnice ji spojovala s hornorakouským Mühlviertelem. Stával zde lovecký zámeček, škola z roku 1904 a několik velkých kamenných domů. Po roce 1945 bylo obyvatelstvo vystěhováno, opuštěné domy zbořeny. V roce 1950 se zde usadila vojenská jednotka, byla postavena kasárna a domky pro důstojníky.

● Šťastnou náhodou se zachoval půvabný poutní kostel Božího těla z roku 1347, který armáda používala jako skladiště. Po roce 1990 se dočkal opravy a od roku 1997 se v něm jednou za měsíc (poslední neděle v měsíci) konají bohoslužby. (Údaj z internetu Přední Výtoň)

● Dle místního popisu – Gotický, bývalý farní a poutní kostel zasvěcený Kristovu Utrpení. Postaven roku 1348 na příkaz Petra I. z Rožmberka. Sakristie je starší, románská, údajně z kostela, který dal zbudovat roku 1258 Vok z Rožmberka (Vítek z Krumlova). V letech 1510-17 renovován v pozdně gotickém slohu, v letech 1858-74 v novogotickém slohu. Kamenná mříž a severní vchod jsou barokní. Celý kostel je považován za cennou stavební památku, nese mnohé zvláštnosti. Byly objeveny nástěnné malby ze 14. století, tedy z prvního stavebního období. Podrobnější popis je však nad rámec této statě.

● V roce 1991 se kostel dočkal opravy, byla zahájena jeho celková renovace již téměř rozpadlého a hrozícího zřícením, a to za vedení Českobudějovického biskupství a fary Frymburk, ve spolupráci s OÚ Český Krumlov jako příslušným památkovým úřadem. Renovace byla financována prostřednictvím hornorakouské podpůrné akce, na níž se podílejí země Horní Rakousko, hornorakouská Hospodářská komora, podniky z Horního i Dolního Rakouska, velký počet jednotlivců z Rakouska, Německa, ČR a dalších států. Další podporu poskytly Podpůrný spolek pro obnovu (Miltenberg Německo), OÚ Český Krumlov, Česká podpůrná akce V. Brod/Sv. Tomáš. U ČS Český Krumlov byl zřízen příspěvkový účet.

● Lovecký zámeček na místě schwarzenberské lesovny z roku 1722 byl postaven ve švýcarském slohu v letech 1868-70 a býval vyzdoben Dürerovými obrazy. Sloužil také jako ubytovací hostinec. Po znárodnění schwarzenbergského majetku byl využíván (1947-1990) Státními lesy. Po požáru v roce 1990 byl odkoupen soukromou firmou a přestavěn na exkluzivní horský hotel. Odvážnému štěstí přálo!

Vítkův kámen

Pod tímto názvem se skrývá hora, s výškovým bodem 1035 metrů n. m. A právě zde je rozložena zřícenina gotického hradu Vítkův Hrádek, což je mnohdy vzájemně spojováno. Vůbec to ale nic nemění na kráse prostředí, kam vede lesní cesta přímo z parkoviště od kostela ze Sv. Tomáše. Zcela určitě byste zde marně hledali jakoukoliv sakrální památku. Až na velký dřevěný kříž na skále s výškovým bodem. Proto se historii vzniku a současnému provozu budeme věnovat v samostatné kapitole, mimo naše „kostelíky“.

● Přesto zachovaná legenda má svůj duchovní rozměr… „V okolním lese i od kostela (sv. Tomáše) slýchávali lidé v noci volání a nářek. Hajný, který chtěl té věci přijít na kloub, se ukryl nedaleko kostela a o půlnoci uviděl přízrak bez hlavy, jak v kněžském rouše sedí na balvanu a odříkává slova mše svaté. Když ukončil modlitbu, měl už na ramenou hlavu se zarmoucenou a sklíčenou tváří. Když uviděl hajného, vyčetl mu, že zmařil sto let jeho pokání. Kál se prý za to, že jako kněz kvůli ženě znesvětil své kněžské povolání a poté si sáhl na život. Za trest musí tisíc nocí v lese sloužit mši. Na radu místního faráře se pak obyvatelé okolních vsí začali za zbloudilého kněze denně modlit a od té doby noční nářek už nebyl slýchán.“

A protože je právě poledne, přidejme své „Anděl Páně…“

Dolní Vltavice

Po malé přesnídávce přijímáme rozhodnutí nepokračovat k převozu Vltavice a dále do Černé. Protože se však jedná o velice zajímavou lokalitu, ponechme jí trochu místa.

● Je částí obce Černá v Pošumaví. Nachází se na levém břehu jezera a byla z převážné části zatopena, takže se nachází asi 2-3 metry pod normální úrovní hladiny jezera. Původní osada Wultau či Hirzow byla založena roku 1263 Hirzem z Klingenbergu na obchodní stezce z Schläglu do Boletic.

● Farní kostel sv. Linharta je uváděn k roku 1355. Plebanie téhož roku pod názvem Horšov či Heršov. V tomto roce prezentován zlatokorunským opatem plebán Otto. Matriky od roku 1632. Kostel původně gotický, k němu přistavěny v letech 1725-26 dvě kaple, barokní úprava. Dále upravován v letech 1766-68. Podle dochovaných záznamů se v něm nacházela socha Panny Marie Mariazellské a socha Pražského Jezulátka… Objekt včetně hřbitova, márnice a dalších částí zakoupilo Ředitelství pro vodní dílo za 89 957,10 Kčs. Po zatopení byl kostel ještě dodatečně odstřelen, protože při nižší hladině z vody vyčnívala věž.

● Pro doplnění: v roce 1921 počet obyvatel 463, domů 31, v roce 1970 počet obyvatel 59.

Frýdava

Jelikož další cesta ze Sv. Tomáše do Nové Pece není pro motorová vozidla stále průjezdná, zvolili jsme jako nejvhodnější cestu přívozem na druhý břeh jezera k Frymburku.

● Německý název obce Friedau, také Předmostí. Jako správní obec spadající pod Frymburk.

● Důvod zániku – Vodní nádrž Lipno. Období – nespecifikováno. Obec téměř celá zničena. Mnoho podrobností lze najít na internetových stránkách, včetně vzpomínek pamětníků.

● Pro doplnění: v roce 1921 počet obyvatel 238, domů 36, v roce 1950 počet obyvatel 89, domů 31.

(Pokračování)

František Růžička, České Budějovice

p14808911.jpg

Přední Výtoň, sv. Jakub a Filip

p14809141.jpg

Kostel ve Sv. Tomáši

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář