Bouda ‒ František Růžička
Jak prostý to nadpis. Jenže: tady se jedná o „Divadelní areál BOUDA Jihočeského divadla“. Nic není tak jednoduché, jak to na první pohled vypadá. Mariánské náměstí (dříve Švermovo) se rozkládá přímo v srdci jihočeské metropole a po dopravní stránce je jedním z nejkrizovějších míst, neboť se zde protínají ulice Pražská a Husova, které jsou hlavními spojovacími tepnami ve směrech od Prahy, Strakonic i Českého Krumlova.
Náměstí má svůj velký historický význam i z pohledu činnosti Jihočeského divadla a jeho divadelního stánku vůbec. Je totiž místem, kde se v šedesátých letech minulého století počítalo s výstavbou nového divadla. V rámci přípravy staveniště dokonce došlo k demolici několika domů. Pamětníci vám dosvědčí, že se na něj dokonce vybíraly „zlaté cihly“. Tedy finanční dary, aby se výstavba mohla realizovat… Zasvěcení pamětníci pak dodají, že návrh investiční studie s projektem byly připravené, včetně přislíbených financí. Leč soudruhům se nezdál dosti reprezentativní pro Jihočeské národní divadlo – a tak doporučili jeho přepracování. Zmíněné částky netřeba uvádět. V té době ale nastala situace, kdy na realizaci nového záměru a projektu již nebyl dostatek financí. A nejspíše ani dobré vůle… Takže od té doby zeje Mariánské náměstí jakousi prázdnotou: část plochy tvoří park s dnes již přerostlými stromy a druhou část parkovací plocha. Malý kousek pak zabírá stání odpadových kontejnerů, kde svůj obalový poklad přenechávají především zahraniční návštěvníci města.
Dnešní divadelní Bouda se tak pro několik měsíců stala nadějí pro příštích sto let. Bouda jako taková sehrála svoji významnou roli i v historii českého divadla. Byla nejen provizoriem, ale právě tím symbolem naděje pro čas budoucí. Předznamenala i vznik Národního divadla.
Z pohledu snové realizace znovu ožila myšlenka na stavbu nové divadelní budovy. Jednou z úvah je, že by měla sloužit nejen divadlu, ale i filharmonii. Pod úrovní terénu pak jako parkoviště. Zatím nebudeme předjímat, co tomu řeknou především dopraváci. Svého času se také argumentovalo tím, že se tam nedá stavět, protože podloží tvoří tekuté písky. Ale jsme přece v 21. století a věda i technika značně pokročily.
Vstupenky do dnešní provizorní Boudy se prodávají v pokladnách JD, slevy na představení nejsou poskytovány, sedadla jsou uspořádána na stupňovité konstrukci a nečíslovaná. Areál je vyhřívaný. Bezprostředně u boudy stojí mnohé technické zázemí (šatny, WC, agregáty), divadelní kavárna a také divadelní maringotka.
Při prvním divadelním přestavení byla na pořadu historicko-romantická opera od Bedřicha Smetany Dalibor. Poprvé v adaptaci legendárního českého režiséra Miloše Formana s novým libretem Pavla Drábka a Tomáše Studeného. Ostatně ‒ Dalibor byl významným kusem již v dřívější historii JD.
Ředitel Jihočeského divadla Lukáš Průdek zve do Boudy jménem celého JD na všechna představení jako naději pro příštích 100 let.
František Růžička, České Budějovice
