Jubilejní ‒ František Růžička
Letošní již 30. Hudební slavnosti Emy Destinnové (4. – 20. 9. 2019) byly zahájeny slavnostním koncertem v děkanském kostele Narození Panny Marie ve Vodňanech varhanním koncertem, při kterém zazněla hudba J. S. Baacha, L. von Beethovena a Antonína Dvořáka. Vystoupili: sopranistka Magdalena Kulhanová, Ludmila Dvořáková (varhany) a Petr Dostál-Berg (tromba soprana, šofar).
● Dalším koncertem byl Klavírní recitál v Koncertní síni O. Jeremiáše v krajském městě. Klavírní skladby (Bach, Beethoven, Brahms, Bartholdy) v podání Martina Kasíka.
● Koncert k poctě Emy Destinnové v Divadelním sálu Metropol České Budějovice s cyklem symfonických básní Má vlast od Bedřicha Smetany uvedla jako vždy skvělá Filharmonie Brno s dirigentem Leošem Svárovským.
● Pokračováním jubilejních slavností se postupně představilo také na dalších místech:
‒ Zámek Borovany (Zámecké nokturno, Filharmonické dechové trio Brno);
‒ Jihočeské muzeum: Violoncellové trio; Smíšený pěvecký sbor Mendík při Gymnáziu J. V. Jirsíka (sbormistr Mgr. Olga Thámová).
● Epilog slavností byl jakousi zlatou korunou při Varhanním koncertu v Klášterním kostelu Nanebevzetí Panny Marie ve Zlaté Koruně s poctou Johanu Sebastianu Bachovi. Hra na varhany: Jaroslav Tůma.
Deo gratias. Toto závěrečné pozdravení zcela jistě nepatřilo jen mistrovskému předvedení, ale i za dobrovolné vstupné. Bohu díky, že se tyto jubilejní slavnosti uskutečnily. Proč? Protože, ač významně jubilejní, tak byly nejspíše poslední…???
Již při jejich vyhlášení nositel firemního (autorského) oprávnění pan Antonín Kazil, známý to nadšenec mnoha hudebních akcí v jihočeské metropoli, sdělil, že s chudým příspěvkem, který na tak významnou akci dostává, nelze dále slavnosti na odpovídající úrovni organizovat. Při dalším jednání s příslušnými institucemi, kdy byl záměr, aby konání převzala Jihočeská filharmonie, k dohodě nedošlo… Dodáme-li, že dělat „čestného prezidenta“ bez možnosti jakkoliv do přípravy a konání zasahovat, vskutku není žádné ocenění dosavadních výsledků.
Tradici tohoto hudebního festivalu založil pan Kazil se svým přítelem J. Pomejem v roce 1990 k oslavě osobnosti naší nejslavnější pěvkyně, která si svým zpěvem podmanila celý svět. Ve své době však byla v Čechách zatracen, a tak se na posledních 15 let svého života uchýlila do Stráže nad Nežárkou v jižních Čechách. Zde, v Českých Budějovicích, v roce 1930 zemřela. Nedoceněna i jako vlastenka zůstala až do roku 1989.
Pro letošní jubilejní ročník měl pan ředitel slavností záměr přizvat také Českou filharmonii a Komorní orchestr z Lince. Jenže s příspěvkem (od města 200 a kraje 100 tisíc Kč.) toho mnoho nepořídíte. Loňské náklady představovaly částku 2,8 mil. Kč. Naštěstí byly oslavy 100 let republiky a donátoři byli štědřejší.
Takže zůstaňme se skromným „Bohu díky“! Ale bez jednatřicátého ročníku!
František Růžička, České Budějovice (Hlas svědomí)
Busta na nábřeží před divadlem
