Jan starší Hodějovský z Hodějova
Mecenášem a významným představitelem okruhu latinsky píšících humanistů v českých zemích v 16. století byl Jan starší Hodějovský z Hodějova (1496-1566).
Narodil se dne 6. ledna 1496 na tvrzi Kotýřině u Milevska z nezámožného rytířského rodu. První vzdělání získal v Čechách, později studoval na latinských školách v Německu – v Míšni a ve Svídnici. V říjnu 1517, tři týdny předtím, než německý náboženský reformátor M. Luther přibil na dveře chrámu ve Wittenberku svých 95 tezí, dal se Hodějovský zapsat na zdejší univerzitu. Odtud se vrátil zpátky do vlasti nejpozději na jaře 1519, aniž dosáhl univerzitní hodnosti.
Z písemných pramenů se o něm více dozvídáme až od roku 1532, kdy se připomíná jako úředník pražské kapituly. Od r. 1537 zastával nepřetržitě po dobu 18 let úřad zemského místosudího. Vzhledem k tomu, že během stavovského povstání v letech 1546-47 stál na straně krále Ferdinanda I. Habsburského (1526-1564), mohl svého postavení využívat k přímluvám za uvězněné a pronásledované nekatolické účastníky odboje.
Rodný statek Kotýřinu prodal Hodějovský v r. 1542. V letech 1548-1552 měl ve svém vlastnictví polovinu městečka Borotína na Táborsku s přilehlými vesnicemi. Od r. 1552 byl pánem na zámku v Řepici u Strakonic, kde se trvale usadil poté, kdy opustil úřad místosudího (1555). Zde také dne 11. února 1566 zemřel. Byl čtyřikrát ženatý; z dětí ho přežila pouze dcera Alena.
Význam Jana st. Hodějovského z Hodějova spočíval zejména v jeho kulturní činnosti. Byl všestranně sečtělý a měl vědecké i humanistické sklony. Navazoval na italský humanismus i na německé předreformační literární proudy.
Je všeobecně znám jako podporovatel českých spisovatelů doby předbělohorské. Podnítil prý Václava Hájka z Libočan k sepsání jeho Kroniky české (1541). Členy jeho literární „družiny“ byli: kronikář Martin Kuthen ze Šprinsberka, dále Mikuláš Konáč z Hodiškova, jakož i mnozí latinsky píšící spisovatelé, např. Matouš Kolín z Chotěřiny či Tomáš Mitis aj.
Hodějovský byl iniciátorem největšího souboru latinského humanistického básnictví své doby. Čtyři svazky příležitostné poezie příslušníků jeho básnické družiny pod názvem Farragines poematum (Směs básní) byl v letech 1561-62 uspořádán a vydán tiskem M. Kolínem z Chotěřiny, T. Mitisem a J. Handschem. V mnohých básních jejich autoři vyjadřují poděkování Hodějovskému za jeho podporu a přízeň.
8. 2. 2016
PhDr. Rostislav Janošík
