Zamrzlé záchody
Konečně zima, jak má být. Jenže: poněkud s nostalgickým nádechem. Mrzlo sotva několik dní a už se nám ten polistopadový kapitalismus chystá předkládat problémy svého růstu. Například tím, že ve vlacích zamrzaly záchody, jak se objevilo v denním tisku. Cestující to ale museli vydržet, stejně jako tomu bylo třeba před čtyřmi roky. Nejen kvůli zamrzlým výhybkám, ale i napadanému sněhu, nejezdila do Prahy (ale i jinam) řada železničních spojů, které přepravují značné množství cestujících. Třeba do zaměstnání. Některým to přišlo pramálo vhod, když na kabince s panáčkem nebo panenkou našli nápis o nepoužitelnosti ‒ právě z důvodu zamrznutí. A to se dá klidně napsat, že používáme moderní vozový park jednadvacátého století.
Dovolím si proto odbočku do takového roku 1956 s růstem potíží socialistického hospodářství, kdy po železnici ještě jezdila pára nebo lokálky s kamny, do kterých se trvale muselo přikládat. Dokonce došlo i na „uhelné prázdniny“. Vyučování bylo na směny, nebo také vůbec nebylo, vypínání elektřiny na denním pořádku, učení nad petrolejkou, uhlí nebylo… Na co si tedy vlastně dneska stěžujeme? Že bydlíme v paneláku, kde voda nezamrzá a nemusí se chodit „přes pavlač“ do náležitě promrzlé místnůstky? Mnozí z nás by mohli vyprávět, ale třeba by nám to ti mladí ani nevěřili. Musíme to ale pochopit – „po staru se žít nedá!“ (A. Zápotocký). Ona nám to paní Příroda zase vynahradí jiným způsobem. Třeba daleko horším! Nejspíše už v tom plaveme!
Ostatně lze přidat i jiné vzpomínky, vždyť právě ta nastíněná doba byla v měsíci lednu poznamenána vzpomínkovými slavnostmi – např. dne 21. ledna (1924, úmrtí vůdce revolucí). Naši parlamentáři zcela jistě nelení a snad se zrodí též něco významného, co ovlivní provoz po kolejích. Mají se rušit lokálky, s návrhem již kdosi přispěchal. Proč ne? Do školy se jezdit nemusí, práce se bude dělat jen z domova, sport a kultura je zbytečností…
Bohužel, tehdejší doba byla časem „studené války“ (na rozdíl od dnešní doby?), takže si připomeňme dobu Korejské války s použitím biologických zbraní. A tím zcela navazujeme na dobu současnou. Kardinál Duka byl tvrdě kritizován za vyslovení názoru právě k této otázce (covid jako zbraň). Jednoznačně s ním souhlasím, zastávám shodný názor. Souvislost? Další vzpomínkou na „tehdejší“ zašlou dobu je dodatek, když naši rodičové říkali, že imperialistický nepřítel nám sem snadno něco pošle. Ucítíme „jen“ pomerančovou vůni a bude všemu konec… Nepřipomíná vám to nic a nedává to jistou souvislost? Bez toho, že budeme někoho přímo označovat jako tvůrce. Ostatně pan kardinál pouze tlumočil názory jiných odborných (a jistě dobře informovaných) kruhů.
František Růžička, České Budějovice
