Svobodné noviny na internetu

Jelikož se zatím – a to už máme svátek sv. Josefa za sebou, na měsíc BŘEZEN v příslovích a pranostikách na stránkách SN nedostalo, uvedu jen stručně několik nejznámějších jmen, která se k tomuto měsíci váží.

Sv. Anežka Česká, dcera krále Přemysla Otakara I. (kolem roku 1211-1282). Sv. Tomáš Akvinský (1225-1274), církevní učitel, významný filozof středověku. Sv. Řehoř Veliký (kol. 540-604), zakladatel světské moci papežů. Sv. Patrik († asi 465), misionář a zakladatel křesťanství v Irsku. Sv. Josef (slavený 19. 3.), manžel Panny Marie, patron tesařů, dřevorubců, kolářů, truhlářů a celníků. Sv. Benedikt (kol. 480-543), zakladatel benediktinského řádu. Sv. Dismas (1. stol. po Kr.), jeden ze zločinců ukřižovaných s Kristem.

Ze svátků pak 25. březen – Zvěstování P. Marie, dnes Zvěstování Páně. V letošním roce připadá na pátek, který je opět státním svátkem jako Velký pátek. Do měsíce března v letošním roce připadla většina doby adventní. Připomeňme si proto její jednotlivé neděle: pučálka (nebo černá), pražná, kýchavná, družebná (laetare) a smrtelná (nebo smrtná, černá). Tato byla připomenuta v nedávném článku z Doudleb.

Jako šestá a poslední z postní doby je již neděle Květná. V kostelech fialovou postní barvu nahrazuje červená a liturgie kromě svěcení ratolestí (u nás kočiček) připomíná památku Kristova vjezdu do Jeruzaléma. Dříve se konávala procesí, dnes se na mnoha místech obchází kostel, v případě nepříznivého počasí jde průvod alespoň přes kostel k oltáři. Posvěcené kočičky či proutky se tradičně vpichují na zahradu nebo pole, aby byla ochráněna úroda, pokládají do sklepa, aby chránily proti jedovatinám, vkládají se za obrazy svatých nebo kříže, aby ochraňovaly obydlí. Také se dříve používaly v lidové medicíně. V jihočeské metropoli je posvětil otec biskup Vlastimil na prostranství před kaplí Smrtelných úzkostí Páně, odkud šel průvod do katedrály sv. Mikuláše.

Liturgie Květné neděle je počátkem dramatu Ježíšova. Slavný vjezd do Jeruzaléma. „Hosana synu Davidovu! Požehnaný ten, kdo přichází ve jménu Hospodinově! Král izraelský! Hosana na výsostech!“

Nastává poslední týden čtyřicetidenního postu… Připomeňme, že Velikonoce jsou nejvýznamnějším svátkem křesťanské církve a mají velice starou tradici z doby ještě předkřesťanské. Nejspíše navazovaly na židovský svátek pesach (pascha), který byl památkou vysvobození Židů z egyptského zajetí. Nastává tzv. Pašijový týden.

V tomto posledním týdnu před velikonočními svátky se připomíná Sazometná středa (v lidovém prostředí zvaná škaredá, sazometná či smetná, protože se vymetaly komíny a dělal velký úklid). Poté nastává Velikonoční třídení:

■ Zelený čtvrtek se svěcením olejů a připomínkou ustanovení Nejsvětější svátosti.

■ Velký pátek jako den usebrání a velkého smutku s přísným půstem, bez liturgických úkonů, s uctíváním sv. Kříže. „Kristus byl poslušný až k smrti, a to k smrti na kříži. Proto ho také Bůh povýšil a dal mu Jméno nad každé jiné jméno.“

■ Bílá sobota s Velikonoční vigilií, při které se koná liturgie světla (požehnání ohně, slavnost velikonoční svíce, velikonoční chvalozpěv), bohoslužba slova (čtení ze SZ a NZ, evangelium), křestní bohoslužba, svěcení vody, obnova křestního vyznání a bohoslužba eucharistická. „Toto je den, který učinil Hospodin, jásejme a radujme se z něho!“

Krásné a milostiplné prožití velikonočních svátků přeje

František Růžička (Hlas svědomí)

Svěcení ratolestí, čtení evangelia

Závěr bohoslužby v kostele sv. Prokopa