Má smysl to vůbec komentovat?
Na otázku, položenou v titulku tohoto zamyšlení, pohotově odpovím, abych čtenáře zbytečně nenapínal: Nemá! Je to totiž pořád stejné, jako kdybychom na zeď házeli hrách. Ten se pokaždé odrazí a nic dalšího se nestane. Tak je tomu i s „lesním požárem“, který se rozhořívá v našich tištěných a internetových médiích. Kdyby tu spoušť sledoval strážce čistoty českého jazyka, P. Eisner, nebo dokonce věhlasný jazykovědec a velký znalec spisovné češtiny, prof. F. Trávníček, neuvěřili by tomu, co je dnes možné.
Přesnější by bylo napsat: Sklízíme pouze plody toho, co jsme v předchozích letech a desetiletích sami zaseli. Jsou to plody naší nevšímavosti, lhostejnosti, neúcty k jazyku (jako základnímu atributu národního společenství) a až nepochopitelné tolerance, jejíž hranice jsme byli ochotni posouvat, kam se nám to momentálně hodilo. Výsledkem je pak jazyková spoušť a myšlenkový „guláš“ v hlavách našich lidí, zejména těch mladých. Ti sice mají nezdravé sebevědomí, avšak minimální znalosti ze školy.
Troufám si říci, že by ty dnešní „ředitele zeměkoule“, kterých se urodilo v této zemi až přespříliš, nepochválil ani „učitel národů“ J. A. Komenský. Jeho nabádání, vyjádřené větou „Uč se, synu, moudrým býti“, by už nejspíš nestačilo. Daleko účinnější by byla rákoska a obyčejný dril, jenž je v rozporu s Komenského pedagogickými zásadami. Když se věci vymknou kontrole, nezbývá nic jiného než se vrátit k osvědčeným metodám, které zatím vždycky zabraly.
Po tomto moralistně-pedagogickém úvodu budu konstatovat následující: Právě jsem si přečetl a „překopíroval“ (aby mě nemohl nikdo obvinit z toho, že jsem si to vymyslel) další z případů tuposti a nevzdělanosti těch, kteří dnes dřepí v různých redakcích tištěných a internetových periodik. (Nezřídka to bývají Slováci, kteří česky pořádně neumí, ale hrají si na velké novináře.)
Jedná se o titulek článku na internetovém webu „EuroZprávy.cz“, kde redakci zpravodajství šéfuje také jistý Slovák. (Bude to s ním asi podobné jako s A. Babišem, jen je o něco mladší.) Ano, až tak daleko jsme to dopracovali za 30 let naší cesty za údajnou svobodou a demokracií. Jeden by hořce zaplakal. Titulek dotyčného článku, jehož základem byla tisková zpráva ČTK, hlásá: „K očkování se už registrovalo půl čtvrt milionu lidí nad 70 let“. (EuroZprávy.cz, 3. 3. 2021, 11:23)
Tuto chybu jsem objevil čistě náhodou, ale doslova mě uhodila do očí. A domnívám se, že ji tentokrát nezpůsobil nikdo z ČTK, ale kdosi z redakce „EuroZpráv.cz“. Konkrétně ta osoba, která „vymyslela“ onen „originální“ titulek. Komentovat tento nepříliš zdařilý plod novinářské „práce“ není nutné. Zvládne to každý, kdo umí číst a psát. Samozřejmě – kromě dotyčného redaktora zmíněného internetového periodika.
Za normálních okolnosti bych si myslel, že k nám, na Zemi, dorazila nějaká posádka z Marsu, která se teprve začíná učit česky. Ale ono to bude pravděpodobně mnohem prozaičtější: v médiích totiž dnes zaměstnají každého, i toho největšího negramota. Stačí, že má díru do zadku a nechybí mu potřebná dávka drzosti. To se dnes cení mnohem víc než nějaké znalosti českého pravopisu.
Když se tak dívám na naprosto zoufalý stav našich médií, říkám si, zda by nebylo lepší svěřit všechno hlasovým automatům (ČT, ČRo) a robotům, které jsou naprogramovány tak, aby měly dostatečnou slovní zásobu i základy gramatiky. Jsem přesvědčen o tom, že těch chyb bychom nacházeli podstatně méně. Stroje, jak známo, bývají spolehlivější než lidé. „Vypadne“ z nich jenom to, co do nich předtím vložil člověk.
Za současného, aktuálního stavu katastrofálního úpadku českého jazyka bychom si měli dávat pozor hlavně na ty jedince, kteří se narodili „bez mozku“, nebo jim nikdo neporadil, jak ho mají používat. Návod k použití ‒ nejen u zakoupených spotřebičů ‒ má totiž zásadní význam. Platí to také v tomto případě. Měli bychom to už konečně vzít všichni na vědomí.
3. 3. 2021
‒ RJ ‒
