Jdi na obsah Jdi na menu
 


Těch 49 jmen „zemských škůdců“ si dobře zapamatujme!

15. 3. 2021

Motto: „Neschopná vláda a sobecká opozice hodily zdravotnictví přes palubu a ukázaly, že jim jsou lhostejní nejen zdravotníci, ale i občané, a že jim jde jen o vítězství ve volbách.“ (M. Kubek, prezident České lékařské komory)

Nejde o slovíčka, ale o lidské životy!

Výše uvedený citát by si zasloužil, aby byl vytesán do mramorové desky a umístěn na chodbě Poslanecké sněmovny PČR vedle busty F. L. Riegra. (Proto, aby si to ti nafoukanci, kteří si říkají „zákonodárci“ nebo „ústavní činitelé“, mohli přečíst. Ovšem pouze ti, kteří číst a psát dovedou.) Tohoto politika si tam poslanci umístili bůhvíproč, ale jeho politickými zásadami se bohužel neřídí. Je to podobné, jako když někteří velcí soudruzi měli za minulého režimu ve své knihovně sebrané spisy klasiků marxismu-leninismu, ale žádnou z těch knih nikdy ani neotevřeli. To my, Češi, velmi dobře umíme: pořád něco předstírat a lhát si do kapsy. Jiné národy by k nám mohly jít „do učení“, protože na nás nikdo nemá!

Vyjádření MUDr. M. Kubka doplním ještě jiným citátem, jehož autor hovoří rovněž o sobectví (nějak se to slovíčko vytratilo z našeho slovníku – včetně cizojazyčného pojmenování „egoismus“), které patří k nejhorším lidským vlastnostem a je v protikladu k dnes již zapomenutému pojmenování, jež kdysi patřilo k ideologii levicových politických stran: solidarita. Touto respektovanou osobností, jejíž tvář se na nás dívá z tisícikorunové bankovky, je náš největší historik F. Palacký (1798-1876): „Hynou ideje, kde panuje hluboké, hrubé sobectví.“ To je velice trefná charakteristika situace, v níž se momentálně nacházíme. Kde jde o žok peněz, není místo pro žádné myšlenky – ani ty ušlechtilé.

Palackého myšlenku lze aplikovat na naši složitou dobu. U nás přece o žádné ideje nejde. Již dávno ne. Politici je považují za nepotřebnou veteš, za něco, co je obtěžuje. Těm, kteří jsou u „vesla“, jde výhradně o moc a o její udržení, jakož i o dobře placená koryta pro pár „vyvolených“ a jejich oblíbenců. Ti svým konáním znehodnocují poctivou práci ostatních: politiků regionálních a komunálních, ale především obyčejných občanů, kteří to všechno musejí snášet. Konec tomuto nenormálnímu stavu mohou učinit teprve volby: pro občany ve formálně demokratické zemi, kde si mocní dělají, co je napadne, je to „záchranná brzda“. Žádný jiný nástroj k zastavení svévole těch momentálně vládnoucích jedinců jim totiž nezbývá.

●●●

Příprava na „volby“ bez volebního zákona. Máme ještě demokracii?

Blíží se podzimní volby do Poslanecké sněmovny PČR, které tradičně patří k těm nejdůležitějším. Přesto se někteří politici chovají tak, jako by měli to své znovuzvolení jisté, třebaže tomu tak zdaleka není. Právě letos bude všechno probíhat jinak než v uplynulých letech a desetiletích. Naše situace je složitější o to, že se našlo pár aktivistických soudců, jejichž nezvladatelné ego je přivedlo až k tomu, že se rozhodli „hodit vidle“ do pravidel, podle nichž se má na podzim letošního roku volit. Dokonce pár měsíců před volbami. To je nejen profesní a politická nezodpovědnost, nýbrž doslova zločin proti občanům této země. Překvapuje mě, že se proti tomu lidi nebouří a že není plný Václavák. Cosi tady nehraje. Demokracie má vypadat jinak, než je tomu u nás.

Již mnoho měsíců žije tato země v nouzovém stavu, který si nikdo z nás nevybral, ale byl nám vnucen nepříznivou epidemiologickou situací. Je proto přirozené, že se to většině občanů nelíbí. Trpí tím jak lidé, tak i ekonomika. Poté, kdy bude naočkován dostatečný počet občanů, lze opět uvažovat o postupném návratu ke stavu před touto pandemií. Že to nebude zítra a že se to neobejde bez dalších komplikací, musí být jasné každému, kdo se na tento komplex problémů dokáže podívat objektivně, bez předsudků a s potřebným odhodláním hledat cestu ven z této mizérie.

─────

Aktuálně se nacházíme uprostřed třetí vlny pandemie. Dne 17. 2. 2021 se prudce zvýšil počet nově nakažených „covidem-19“ na alarmující číslo: 12 486 osob. Den předtím to bylo téměř 9000 případů (= 8890 osob). To je nárůst přímo dramatický. Zatím není naděje, že se to brzy zlepší. Spíše naopak. I to je nicméně důsledek politických „tanečků“, které v uplynulých dnech předváděli před televizními kamerami někteří nezodpovědní politici, hlavně ti z tzv. opozice, kteří znají jedinou cestu: ode zdi ke zdi a od jednoho průšvihu k tomu dalšímu.

V naší zemi máme „opozici“ nikoli státotvornou a spolupracující, nýbrž destruktivní a nespolupracující, ba přímo škodící občanům. Ve středověku se tomuto druhu lidí říkalo nehezky: „zemští škůdci“. S železnou pravidelností a v důsledku historické spravedlnosti končívaly tyto osoby pokaždé na POPRAVIŠTI: někomu kat usedl hlavu mečem, jiného oběsil na šibenici. Navzdory tomu, že dnes žijeme nikoli ve středověku, nýbrž v „osvícené“ době, jež využívá výdobytků vědy a techniky, chovají se někteří politici jako ta nejhorší středověká vrchnost, kterou nedokázala umravnit ani autorita katolické církve: tito jedinci zneužívají svého postavení a škodí všude, kde to jen jde.

V důsledku nepromyšleného, zmateného hlasování o prodloužení nouzového stavu dne 11. 2. 2021 se v PS přihodilo cosi, co za celých 30 let naší polistopadové demokracie nepamatujeme: „horní patro“ naší politiky, představované PS a Senátem PČR, se dočasně (brzy to bylo napraveno, protože těm rozumnějším politikům došlo, o jak velký průšvih se jedná), odtrhlo od toho zbytku – od politiky regionální a komunální. Ukázalo se, že ti „dole“ mají více rozumu, než ti „nahoře“, kteří jsou již tak odtrženi od reality, že jediným lékem na tuto jejich „nemoc“ je: vyhnat tyto osoby z politiky a poslat je rovnou na Úřady práce. Ať jdou tyto „vyžírky“ makat! Aspoň některé z nich poznají, jak těžko se vydělává na chléb náš vezdejší.

A jaké z toho plyne poučení? Spíše než vztyčování repliky Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze by bylo užitečnější vybudovat na tomto místě velký pranýř a symbolickou šibenici pro „zemské škůdce“. Když budou kráčet kolem těchto rekvizit středověku, snad si uvědomí, co by je čekalo, kdyby začali blbnout – podobně jako těch 49 pomatenců, kteří zvedli ruku proti prodloužení nouzového stavu.

[Jedním z těchto „zemských škůdců“ byl na začátku 16. století Jiří Kopidlanský z Kopidlna. Ten po popravě svého bratra Jana Kopidlanského v r. 1506 „opověděl“ Pražanům (= obyvatelům Starého Města pražského) nepřátelství a mnoho let tomuto královskému městu škodil. Kdyby to tehdy pražští měšťané tušili, zcela jistě by jejich chování k této rytířské rodině bylo jiné. Historická próza V. Kaplického o této rodině je poučným čtením, jež doporučuji všem našim politikům.]

●●●

11. 2. 2021 – Den národní zrady

Tímto dnem se stal čtvrtek 11. 2. 2021, kdy se Poslanecká sněmovna sešla, aby rozhodla o prodloužení nouzového stavu o dalších 30 dní. V době narůstajícího počtu nemocných to bylo jediné řešení. Někteří naši „opoziční“ politici se rozhodli jinak – v rozporu se svým poslaneckým slibem a natolik opojení svou mocí, že ztratili zdravý rozum. A mnozí z nich si začali hrát na „ústavní činitele“, kteří mohou všechno. Své pohrdání voliči a občany dávali najevo tak odpudivým způsobem, že toto jejich zvlčilé počínání se zapíše do našich moderních dějin tím nejčernějším písmem.

Tito jedinci se zachovali jako obyčejné hyeny. Kdyby levicový pseudohumanista V. Havel na jaře roku 1990 neprosadil zrušení trestu smrti, mohli být tito vyvrhelové a zrádci národa postaveni před soud a následně by skončili na šibenici. Vždyť prvořadým úkolem volených zástupců lidu je ochrana zdraví a života občanů, nikoli parazitování na penězích daňových poplatníků, jak nám to řada našich politiků celá léta předvádí. To, do jakého marasmu jsme se za posledních 30 let dostali, není jen vinou falešných havlistických „demokratů“, ale také nás, občanů, kteří jsme příliš dlouho mlčeli a tomuto politickému cirkusu pasivně přihlíželi. Dnes sklízíme ovoce z této Havlovy zahrádky: vedle Hujerových švestiček také shnilá jablka a hrušky.

●●●

Kdo ohrozil životy našich spoluobčanů v době pandemie „covidu-19“?

Po celodenní debatě o prodloužení nouzového stavu, v níž vystupovali stoupenci obou krajních stanovisek, došlo před 22.00 hodinou ke klíčovému hlasování. Protože se jednalo v „polovičním formátu“, namísto 200 poslanců se ve sněmovním sále sešlo celkem 106 osob. Aby mohl být předložený návrh schválen, bylo zapotřebí 54 hlasů PRO.

Při hlasování č. 25, k němuž došlo dne 11. 2. 2021 ve 21.54 hod., zvedlo PRO prodloužení nouzového stavu ruku celkem 41 poslanců z Babišova hnutí/strany ANO 2011 a 7 poslanců koaliční ČSSD. (Dohromady hlasovalo PRO celkem 48 poslanců a poslankyň.) Jejich jména si zaslouží, aby byla zaznamenána, a to navzdory tomu, jaké politické kotrmelce ČSSD v posledních měsících předváděla. Tímto hlasováním ČSSD prokázala, že je stranou „státotvornou“, jakou ostatně bývala vždy – až do tzv. slučovacího sjezdu z 27. 6. 1948.

PRO prodloužení nouzového stavu hlasovalo těchto 7 sociálních demokratů: J. Běhounek, A. Gajdůšková, J. Hamáček (v jeho případě platí, že předseda strany musí jít s kůží na trh a unést i případnou politickou porážku na rozdíl od zbabělého A. Babiše, který se z hlasování omluvil, třebaže týž den v PS byl přítomen), J. Chvojka, R. Sklenák, K. Valachová a O. Veselý. Omluveni (možná proto, aby nemuseli hlasovat) byli: J. Birke, P. Dolínek, T. Hanzel (známá „Desítka“ z případu L. Volného), R. Onderka (věčně upocený žvanil a neúspěšný vyjednavač), A. Staněk, V. Votava (nemocen) a L. Zaorálek (vášnivý diskutér, který se důležitému hlasování raději vyhnul). Zkrátka: když jde do tuhého, zbabělci vždy uhnou a nadělají si do kalhot.

PROTI prodloužení nouzového stavu dne 11. 2. 2021 hlasovalo těchto 49 poslanců a poslankyň, vesměs z řad tzv. opozice:

ODS: I. Adamec, P. Beitl, P. Bendl, S. Blaha, P. Fiala, J. Janda. J. Martinů, V. Munzar, J. Skopeček, P. Žáček (celkem 10 poslanců, 2 se zdrželi hlasování);

PIRÁTI: L. Bartoň, I. Bartoš, L. Kolařík, J. Lipavský, J. Michálek, F. Navrkal, V. Pikal, J. Pošvář, O. Profant (celkem 9 poslanců, 2 se zdrželi hlasování);

SPD: R. Fiala, J. Hrnčíř, M. Jarošová, P. Jelínek, R. Koten, K. Maříková, T. Okamura, R. Rozvoral. L. Šafránková, R. Vích (celkem 10 poslanců);

KSČM: H. Aulická-Jírovcová, J. Dolejš, L. Luzar, Z. Ondráček, M. Pěnčíková, J. Valenta, M. Vostrá (celkem 7 poslanců, V. Filip se zdržel hlasování);

KDU-ČSL: S. Juránek (celkem 1 poslanec, 4 se zdrželi hlasování);

TOP 09: D. Feri, H. Langšádlová, F. Vácha (celkem 3 poslanci);

STAN: J. Farský, P. Pávek, V. Rakušan (celkem 3 poslanci);

NEZAŘAZENÍ: M. Bojko, T. Hyťhová, V. Klaus, Z. Majerová-Zahradníková, I. Nevludová, L. Volný (celkem 6 poslanců).

●●●

Alibisté se raději hlasování nezúčastnili…

Z činnosti dolní komory našeho parlamentu to dobře známe. Poslanci, kterým se z nějakého důvodu hlasovat nechce, nebo kteří mají z něčeho strach, se obvykle „hodí marod“, zdrží se hlasování nebo se k němu raději vůbec nepřihlásí. V tomto případě byla situace složitější v tom, že PS zasedala v polovičním počtu: přítomno bylo 106 poslanců. K tomu, aby dotyčný návrh prošel, bylo zapotřebí 54 hlasů. Toho nakonec dosaženo nebylo, třebaže mohlo být…

Aby se dotyční poslanci nemuseli postavit k tomuto hlasování čelem, měli na výběr ze tří možností: buď se k hlasování vůbec nepřihlásit či se zdržet hlasování, nebo si to zařídit tak, aby byli mezi omluvenými v rámci polovičního počtu poslanců. Z politiků „opozičních“ stran se jako typičtí alibisté (= zbabělci a vyčůránkové) zachovali 4 poslanci za KDU-ČSL (O. Benešík, M. Jurečka, V. Kaňkovský, M. Výborný), kteří se zdrželi hlasování, ačkoliv předtím hlasitě nouzový stav kritizovali. Inu, politické korouhvičky!

Naprosto nepochopitelné chování předvedl před televizními kamerami nejstarší lidovecký poslanec – S. Juránek z Brna. Ten u řečnického pultíku agitoval za dodržování protiepidemických opatření ze strany občanů, ale pár minut nato zvedl ruku PROTI prodloužení nouzového stavu. Byl to další případ obvyklého chování politiků této strany. Lidovci se zachovali jako nevypočitatelní političtí komedianti, kterým se nedá věřit ani nos mezi očima. Kdo by s takovými nedůvěryhodnými lidmi chtěl spolupracovat? Kromě P. Fialy a M. Pekarové-Adamové asi nikdo…

Poslanci S. Juránkovi, který je mezi lidoveckými politiky zkušeným harcovníkem, se povedl týž večer ještě jeden pozoruhodný kousek. Před oním klíčovým hlasováním o prodloužení nouzového stavu tlumočil do sněmovního mikrofonu vzkaz od jihomoravského hejtmana J. Grolicha, který jeho prostřednictvím žádal poslance své strany, aby toto prodloužení podpořili, protože z krajské úrovně politiky nelze plnohodnotné fungování protiepidemických opatření zajistit. Kdyby S. Juránek a čtyři poslanci za KDU-ČSL, kteří se hlasování zdrželi, hlasovali PRO, mohlo všechno dopadnout jinak. Zkrátka: když se nechce, je to horší, než když člověk nemůže. Tak prosté to je.

V řadách „opozice“ na celé čáře zvítězila nezodpovědnost a alibismus. Velcí „kritikové“ si to zařídili tak, aby byli mezi „omluvenými“ a aby se mohli hlasování vyhnout. Z klubu poslanců TOP 09 se to týkalo např. předsedkyně strany M. Pekarové-Adamové či předsedy poslaneckého klubu této strany V. Válka; z klubu poslanců STAN pak P. Gazdíka a V. Kovářové. Mezi „omluvenými“ z klubu „Pirátů“ byli: M. Ferjenčík, O. Richterová (tomu se říká: sourozenecký alibismus), dále D. Balcarová, F. Elfmark, F. Kopřiva a P. Třešňák. Inu, není nad zásadovost v politice! A také nad jednotu slov a činů. Jen v praxi se to jaksi nedaří naplňovat.

Celkový výsledek hlasování č. 25 ze dne 11. 2. 2021 byl následující: Ano: 48 osob, Ne: 49 osob, nepřihlášeno: 0 osob, zdrželo se hlasování: 9 osob, omluveni: 94 osob. Návrh byl ZAMÍTNUT.

Tímto hlasováním tzv. opozice rozhodla o tom, že v podzimních volbách utrpí velkou porážku. Některé strany se do PS vůbec nedostanou. Nebude se to týkat jen ČSSD, ale i dalších stran a hnutí. Právě dnes zveřejněné výsledky šetření agentury KANTAR.CZ jsou příliš optimistické. Za pár měsíců bude všechno jinak. Den tohoto hlasování, 11. 2. 2021, lze bez nadsázky označit za Den národní zrady. Představitelé opozice tímto hlasováním zradili český národ a tuto zemi jako celek. Heslo koalice SPOLU („Obnovíme spálenou zemi!“) zní proto jako výsměch všem slušným a poctivým občanům ČR.

Bezprecedentní situaci nakonec zachránili krajští hejtmani napříč celou republikou i napříč politickým spektrem, kteří požádali vládu o prodloužení nouzového stavu o dalších 14 dní. Nebýt toho, zřítili bychom se bezprostředně po tomto hlasování do propasti, z níž by nebylo návratu. Těch 23 226 mrtvých je těžkou obžalobou všech, kteří namísto zodpovědné politiky, jež má sloužit občanům, pouze politikaří a hrají své politické hry. Ti všichni budou jednou voláni k zodpovědnosti. Věřme, že to bude dříve než v Soudný den, kdy každý smrtelník předstoupí před Hospodina, aby mu složil své účty.

14. 3. 2021

‒ RJ ‒

────

P. S.

Bezprostředně po 11. 2. 2021 měl prezident republiky M. Zeman (místo toho, aby se schovával v Lánech) rozpustit Poslaneckou sněmovnu a jmenovat úřednickou vládu na dobu do řádných parlamentních voleb. Vzhledem k tomu, že zatím chybí platný volební zákon, podle něhož se má volit, se toto vládní intermezzo může protáhnout o mnoho dalších měsíců – nejméně do začátku roku 2022.

Hlavním viníkem tohoto stavu je nezodpovědná „opozice“, která ve spojení s aktivistickými soudci a s neobjektivní Českou televizí, přikládala pod „kotel“ tak intenzivně, že nás dostala do zatím nejhlubší politické krize od Listopadu 1989. Hanba všem, kteří se vědomě podíleli na spáchání tohoto zločinu proti naší demokracii!

14. 3. 2021

‒ RJ ‒

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář