Svobodné noviny na internetu

Až si po skončení pandemie „covidu-19“, který podle zjištění našich předních lékařských kapacit útočí kromě plic také na srdce a mozek, a tudíž i na zdravý rozum (někteří politici jsou toho jasným důkazem), uděláte procházku centrem Prahy, nezapomeňte si prohlédnout budovu Lidového domu v Hybernské ulici poblíž Prašné brány. Kdysi tam bývalo sídlo Čs. strany sociálně demokratické, od r. 1953 pak Muzeum V. I. Lenina a po r. 1989 znovu ústřední sekretariát naší nejstarší politické strany – ČSSD.

Nejde však jen o vnitřní proměny této budovy, ale o prostý fakt, že v ní sídlí tak mimořádně schopné (někdo by řekl: všehoschopné) osoby, které jsou i bez křišťálové koule schopny předpovídat naši budoucnost. Zkrátka: „Liďák“ se pod předsednictvím J. Hamáčka stal jakousi naší Delfskou věštírnou, kde můžete za symbolický peníz nahlédnout do naší zatím ještě zamlžené budoucnosti. Ale že už ani tam to není takové, jak to kdysi bývalo, vykázali Hamáčkovi socani v hospodaření za uplynulý rok stranický dluh ve výši téměř 31 milionů Kč. (Výnosy této strany činily 11,5 mil. Kč, z toho státní příspěvek za výsledky voleb 61,3 mil. Kč; náklady 143,3 mil. Kč.)

Zdá se, že podobně jako se stranickými penězi, hodlají činovníci ČSSD hospodařit i s financemi, které do státní kasy odvádějí formou daní občané. Proto bychom měli všichni zpozornět, abychom později nekoukali s „otevřenou hubou“, až ta jejich jízda na tobogánu skončí. Kdo totiž sleduje politické kotrmelce, které předvádí zoufalé Hamáčkovo vedení „eurosvazáků“ z ČSSD, ten již delší dobu nevychází z údivu, čeho jsou naši přestárlí „mládežníci“ z Lidového domu schopni.

Nejlépe nám to dokazuje ministryně J. „Venezuela“ Maláčová, která toho o životě obyčejných občanů, ale ani o naší historii mnoho neví, avšak o to směleji – podobně, jak to po roce 1948 dělávali svazáci z ČSM – plánuje zkrácený pracovní týden a zavedení pětitýdenní dovolené pro všechny zaměstnance. Co na tom, že již kdysi dávno, v reakci na Velkou hospodářskou krizi (1929-1933), přicházeli někteří světoví ekonomové s jinými podnětnými návrhy, např. s třídenním pracovním týdnem? Většinou však „zlí kapitalisté“ řešili obrovský propad ve výrobě a v odbytu zboží tím nejprostším způsobem: snižováním mezd a propouštěním nadbytečných zaměstnanců.

Obávám se, že po skončení „covidového socialismu“ (= vyplácení kompenzačních náhrad kvůli umělému udržení zaměstnanosti a dnes již „mrtvých“ pracovních míst), bude muset i naše společnost jít touto cestou: všeobecného šetření a neoblíbeného „utahováním opasků“. Zeptejte se skutečných ekonomů, nikoli těch známých, mediálně profláknutých, postsocialistických propagandistů, jakou cestu z naší nekončící mizérie navrhují! Asi se nebude příliš lišit od toho, co uvádím.

─────

Možná si řeknete: proč tolik slov o věcech, které musí být každému rozumnému člověku jasné? Důvod je prostý. Socanům z „Liďáku“ zřejmě „hráblo“, protože v záchvatu předvolebního šílenství, k němuž je dohánějí vskutku chmurné vyhlídky na dobrý výsledek v říjnových parlamentních volbách, obtěžují občany a voliče jen samými nesmysly, které nemají s politickou a ekonomickou realitou nic společného.

Tam, kde rozum velí, aby zodpovědní politici uvážlivě volili slova, nebo raději mlčeli a neslibovali nesplnitelné, chovají se funkcionáři z Lidového domu tak, jako by už měli ono volební vítězství v kapse a státní kasu plnou peněz. Že tomu tak není, to by jim určitě vysvětlila správkyně této „kasy“, A. Schillerová, která se netají tím, že v r. 2023 dosáhne náš státní dluh výše 3 bilionů Kč. U vědomí této perspektivy může jen pomatenec plánovat to, o čem píší a hovoří politici ČSSD.

Abych byl konkrétní: Současné osazenstvo Lidového domu dne 29. 3. 2021 (kdyby to bylo 1. 4. 2021, tak bych to v rámci „aprílových“ vtípků pochopil) zveřejnilo na facebookové stránce ČSSD zatím svou nejnovější, ryze předvolební strategii: „Jako první strana otevíráme debatu, jak zotavit naši zemi po epidemii covid-19. Proč je to důležité? Protože je fér, aby voliči věděli, co je po volbách čeká.“ (Forum24, 31. 3. 2021)

No fajn. S tím lze bezvýhradně souhlasit. Voliči by to doopravdy měli vědět. Je to jistě mnohem důležitější, než když se Piráti a STAN holedbají tím, že za měsíc představí jména konkrétních osob, jež budou tvořit novou, pobabišovskou vládu. Bohužel, také tato „strategie“ má jednu vadu na kráse: ani koalice, ani opozice totiž neví, jak to celé na podzim dopadne. Třeba přiletí Marťani a bude všechno jinak, než jak si to straničtí šéfové při kafíčku (se zákuskem) naplánovali. Cosi mi totiž říká, že bychom neměli podceňovat tvrzení jistého rabína, který říkal, že všechno je (a bude) jinak.

Souhlasím s tím, že pro další směřování naší země je nejdůležitější, budeme-li po volbách ve své cestě pokračovat po perfektně opravené dálnici D1, nebo se budeme kodrcat po vymlácených silnicích druhé a třetí třídy, případně klopýtat po rozblácených a kamenitých polních cestách či lesních stezkách. Pro voliče, pokud na podzim vůbec zamíří do volebních místností (nejsem o tom příliš přesvědčen a odhaduji, že volební účast bude vůbec nejnižší za celou polistopadovou éru; možná to nebude ani 50 procent), to bude vskutku historická zkouška: trpělivosti i občanské odvahy.

Pro nás, občany a zodpovědné voliče, je jistě důležité zjištění, že ČSSD (její nejvyšší funkcionáři) ví/vědí, jak na to. Nejdříve „nasekat“ astronomické dluhy a následně se stavět do pozice hasičů, kteří s houkačkami (a za asistence kamer ČT) přijedou hasit požár, na jehož založení a rozhoření se sami podíleli. To už chce notnou dávku politické protřelosti, drzosti a arogance!

Zdá se, že hamáčkovci konečně nalezli jakýsi univerzální recept na to, jak se z té mizérie, na níž se od července 2018, kdy získala v PS důvěru druhá Babišova vláda, podíleli, „vybabrat“ a nezakopnout při tom o práh vlastního svědomí. Tím osvědčeným levičáckým „receptem“, který už byl mnohokrát leckde ve světě vyzkoušen, je zavedení bankovní a digitální daně.

─────

Nu což? Ti nejbohatší jedinci (a jejich firmy) by se měli(y) skutečně podílet na „resuscitaci“ polomrtvé (či spíše „zamrzlé“) ekonomiky. O tom žádná! Jen si nejsem jist tím, co se stane, až dotyčné bankovní domy a firmy, kterých se to bude týkat, odmítnou tyto daně platit a vůči našemu státu začnou uplatňovat reciproční opatření. Čím pak „chytrolíni“ z Lidového domu naplní naši prázdnou státní pokladnu?

Od J. Hamáčka a jeho party „mládežníků“ (z generace tzv. Husákových dětí) z ČSSD jsme toho za poslední léta slyšeli dost a dost. Jen samé řeči, ale žádné skutky. Lidí, kteří by se rádi prožvanili k lepší budoucnosti, jsme tady měli v minulosti tolik, že bychom je mohli přehazovat vidlemi z jedné hromady na druhou. Počínání politiků některých stran, např. ČSSD, KDU-ČSL, ODS i STAN, jasně potvrzuje, že jejich myšlení ustrnulo v minulosti a že s nimi nelze počítat pro příští léta. Na druhé straně však platí, že Piráti jsou zatím příliš mladí a politicky i profesně málo zkušení na to, aby úkoly, které nás v „pocovidové“ éře čekají, sami zvládli. Budou se muset ještě hodně učit – hlavně skromnosti a pokoře.

Jsem si zároveň vědom toho, že v naší „postfaktické“ době bývá poučení z dějin tím posledním, co politiky zajímá. Přesto by je to zajímat mělo – již jen z pudu sebezáchovy. V každé době totiž platilo, že o výsledku války se rozhoduje v konkrétních bitvách a o politickém směřování země v regulérních, nikoli jen formálně organizovaných („nesvobodných“) volbách. Bude tomu tak i letos na podzim, kdy mnohé z našich „tradičních“ stran utrpí zatím svou největší porážku.

Soudruhům a přátelům z ČSSD vzkazuji toto: Nedělejte si žádné plány ani neslibujte něco, co nebudete moci splnit! Vaše „mrtvá“ partaj již o ničem rozhodovat nebude. Jediné, co vás za této situace může utěšovat, je to, že v tomto maléru nezůstanete sami. Brzký konec může po volbách stihnout také KSČM, TOP 09 a KDU-ČSL. Dojde-li k rozpadu uměle vytvořené dvojkoalice Pirátů a STAN, pak se to bude týkat nepochybně také „regionální“ strany (nikoli „hnutí“) STAN. Být na místě Pirátů a zástupců STAN, moc bych svou „světlou“ budoucnost neplánoval.

Již V+W svého času v jedné písničce zpívali: „Jednou jsi dole, jednou nahoře…“ Inu, není nad poučení z dějin!

31. 3. 2021

‒ RJ ‒