Svobodné noviny na internetu

V současné době techniky počátku jednadvacátého století zcela jistě není problematické zachytit na internetových stránkách většinu z potřebných informací. Klasikům zase stačí zajít do knihovny či muzea, milovníci toulek se přijedou pokochat pohledem na místo samé. Přesto si dovolím čtenářům SN nastínit v tomto jubilejním roce 2015, kdy metropole jižních Čech slaví své 750. narozeniny, alespoň stručný přehled některých událostí.

Počátky města jsou datovány rokem 1265, kdy z rozhodnutí Přemysla Otakara II. byly založeny jako královské město na soutoku řek Vltavy a Malše. Vzniku však předcházela řada založení královských i vrchnostenských měst nebo osad v pohraničí i ve vnitru zemí Koruny české.

Historický vývoj města je značně obsáhlý i složitý, proto je uveden jen stručný přehled:

1200 až 1215 vznikly staré Čéčovy Budějovice;

1215 – první zpráva zachycující jméno Budoywitz;

1241 – po tomto roce rytíř Hirzo, purkrabí zvíkovský, kolonizoval újezd „Na Mokrém“;

1263 – založen klášter Zlatá Koruna, současně Hirzo vyměřoval terén pro dominikánský klášter v Budějovicích;

1265 – 10. března odevzdal Hirzo jménem krále staveniště pro klášter, 11. července král pečetil listinu v blízkosti Budějovic;

1274 – byl svěcen dominikánský klášterní kostel Obětování P. Marie;

1275 – zemřel purkrabí Hirzo, pochován ve Zlaté Koruně;

1277 – Vítkovec Ojíř z Lomnice přepadl Budějovice a vypálil v okolí statky měšťanů;

1278 – 26. srpna padl zakladatel města v bitvě na Moravském poli;

1279 – Záviš z Falkenštejna vyplenil město i další statky královské a zlatokorunského kláštera;

1289 – Hluboká a Budějovice padly do rukou Vítka, bratra Záviše;

1296 – první zpráva o dědičném rychtáři (kutnohorský mincmistr Klaric);

1297 – cařihradský patriarcha vydal odpustky všem, kdož přispějí na dostavbu kostela sv. Mikuláše.

Takto bychom mohli pokračovat až do současnosti. Kladu si však otázku, koho že to dneska ještě zajímá. Proto více stručnosti. Bohužel, nejspíše jsme si z historie vzali vzor z toho nepěkného. Válčilo se a válčilo!

1304 – proti Václavu II král Albrecht Habsburský;

1305 – po smrti Václava II vnikli do města Jindřich z Rožmberka s Vítkem z Landštejna;

1318 – město obléháno Petrem z Rožmberka;

1351 – Karel IV. se sešel s rakouským vévodou Albrechtem a sjednal dvanáctiletý mír;

1361 – Karel IV. a jeho bratr Jan mají schůzku s Rudolfem Habsburským;

1362 – Karel IV. přijel i do J. Hradce, aby si zajistil podporu proti uherskému vojsku;

1364 – Karel IV. nařídil zbořit masné a pekařské krámy a náměstí vydláždit;

1385 – Václav IV. udělil výsadu o prodeji stříbra;

1394 – král vydán poselstvu do rukou falckrabího Ruprechta, 1. srpna slavnostně uvítán v Budějovicích;

1395 – vévoda rakouský Albrecht vypověděl válku;

1404 – obnovena dědická smlouva mezi Lucemburky a Habsburky, smluveno příměří;

1409 – královské povolení, aby se Budějovičtí porovnali s J. Žižkou o škody, které jim způsobil;

1410 – dovezen deskový obraz P. Marie, dnes paládia města;

1436 – Budějovice Čechám opět vráceny;

1462 – král Jiří z Poděbrad se sešel s bavorským vévodou Ludvíkem a hornorakouským arciknížetem;

1467 – zavražděn konšel Ondřej Puklice ze Vztuh, věrný stoupenec krále;

1470 a 1500 – velké požáry;

1505 až 1506 – pronásledování Židů;

1518  až 1535 – přestavba kostela sv. Mikuláše;

1521 – řádil v jižních Čechách mor, údajně ve městě zemřelo na tři tisíce lidí;

1530 – společný sněm stavů českých a rakouských k jednání proti nebezpečí tureckému;

1549 – zahájena stavba Černé věže;

1550 – tok Vltavy upravován pro přepravu soli do Prahy;

1597 – velký požár, který zničil 75 domů a 4 hospodářské dvory;

1611 – při vpádu Pasovských došlo k obsazení města;

1619 – rudolfovské doly zpustošeny císařskými vojsky tak, že těžba nadobro ustala;

1620 – Budějovice a Písek padly do rukou Maxmiliána Bavorského;

1631 – za saského vpádu do Prahy přeneseno místodržitelství do Budějovic, také převezeny korunovační klenoty;

1641 – další obrovský požár, který zničil téměř tři čtvrtiny města i s kostelem sv. Mikuláše;

1648 – městu, které koncem třicetileté války utrpělo četnými taženími vojsk, potvrdil Ferdinand III. dosavadní privilegia;

1716 – postavena morová mariánská statue;

1720 – postavena Samsonova kašna na náměstí;

1720 až 1727 - provedena nákladná stavba městského vodovodu;

1730 – budována radnice;

1769 – postaveno piaristické gymnázium s kolejí, v roce 1785 přeměněno na biskupskou rezidenci;

1784 – zrušeny budějovické kláštery, majetek byl rozprodán;

1785 – založeno českobudějovické biskupství;

1828 – zahájen provoz koňské železnice do Lince, založeny Lannovy loděnice;

1829 až 1845 – bourány brány, hradby s baštami, vznikají předměstí;

1851 – budějovickým biskupem se stal vlastenecký kněz Jan Valerián Jirsík;

1871 – postaven Německý dům, založen diecézní ústav hluchoněmých, zřízení dívčí školy;

1872 – založena Matice školská;

1882 – Dr. August Zátka založil českou reálku;

1891 až 1900 – zakládání prvních významných továren;

1908 – postavena budova nádraží;

1930 – vzniká nový územní plán, postavena sokolovna;

1945 – značné poškození města při bombardování na konci války;

1952 – České Budějovice prohlášeny za památkovou rezervaci, studován územní plán, který měl určit i směr nového budoucího vývoje;

1953 – postavena jezdecká socha Jana Žižky z Trocnova jako „oslava“ revoluce a vítězství proletariátu; po jistou dobu stála na náměstí, které se přejmenovalo na Jana Žižky a byla přesunuta do blízkosti kasárenskéko komplexu a hospody „U koníčka“.

V březnu téhož roku byla na náměstí postavena smuteční tryzna k uctění zemřelého dělnického prezidenta Klementa Gottwalda (viz foto). Nastala „nová doba“.

Dobová literatura (1965) zcela pominula významnou událost, kdy 20. prosince roku 1918 byl nadšeně uvítán při návratu do vlasti T. G. Masaryk. Pamětní deska k této události, osazená na radnici, je sama o sobě výpovědí o průběhu doby a s ní ideologického cítění „lidu“. Byla odhalena 20. 12. 1935, v červenci 1939 zničena okupanty. Obnovena 9. 3. 1946, odstraněna na počátku padesátých let. Znovu instalována 15. 7. 1968 a sejmuta 4. 5. 1970. Nastala další „nová doba“ – normalizace. K poslední instalaci došlo 6. 3. 1990, součástí již byla i busta prezidenta Masaryka. Dočasně byla sejmuta při rekonstrukci radnice (1992), kdy se opravovala i fasáda. K poslednímu osazení došlo 7. 10. 1995. Na věky věků??? (Dle záznamů Ing. Jana Schinka)

(Foto významného fotografa Otto Seppa)

František Růžička, České Budějovice

Smuteční tryzna v březnu 1953

Samsonova kašna s výsledkem vítězného utkání se SSSR
(Foto významného fotografa Otto Seppa)