Svobodné noviny na internetu

Přísloví

DUBEN – Duben hojný vodou, říjen pivem. (Ruské přísloví) – Když záhy trn rozkvétá, záhy se žito vymetá. (České přísloví) – V dubnu čas a panský kvas. (České přísloví) – Ženská chuť, panská láska a dubnové počasí, to vždy nestálé. (Polské přísloví) – Duj, větře, nebo neduj. Velkonoc přede dveřmi, a ne Vánoce. (Maloruské přísloví) – Suchý půst, úrodný rok. (České přísloví) – Velký pátek deštivý dělá rok žíznivý. – Na boží-li hroby prší, sucho úrodu poruší. (České přísloví) – Nebude tu červených vajec jísti. (České přísloví)

1. 4. – S aprílem koho poslati.

5. 4. – Svatý Theodul, jarní větřík podul. (Ruské přísloví)

24. 4. – Jiří s teplem a Mikuláš s pící. – U nás dvůj Jiří, jeden jde s chladem a druhý s hladem. (Ruské přísloví) – Jedva se dočká Jiříkovy rosy. (Ruské přísloví) – Den za dnem, přijde i Jiřího den. (Srbské přísloví) – Před Jiřím není léta, před porodem není bratra. (Srbské přísloví) – O Jiřím jdou hajduci v sbory, o Dimitru z hory. (Srbské přísloví) – Jiří i Marek mrazem nás zalek’. (České přísloví)  ‒ Když na svatého Jiří mráz, bude i pod křovím oves. (Ruské přísloví) – Svatý Jiří kravám píci dává, svatý Nikola koním, svatý Eliáš zažinuje, Maria Panna zasívá a Máť Orodovnice vše z polí sbírá. (Ruské přísloví) – Co do svatého Jiří vína vídáme, to o svatém Havle neobíráme. (České přísloví)

***

Pranostiky

VELIKONOCE: Je-li Zelený čtvrtek bílý, tak je léto teplé. – Velký pátek deštivý dělá rok žíznivý. – Když na Velký pátek hřmí, na poli se urodí. – Prší-li na Bílou sobotu, bude málo třešní. – Prší-li o velikonočním Hodu, bude v létě nouze o vodu. Na Velikonoce jasno – bude laciné máslo.

4. 4. – Na svatého Izidora oráče i ptáče si radostí zaskáče.

5. 4. – Svatý Edul teple zadul.

21. 4. – O svaté Anselmě semeno do země.

23. 4. – O svatém Vojtěchu chladno dobytčeti i člověku.

24. 4. – Ondřej mosty staví, Jiří je odplaví. Kolik mrazů do svatého Jiří, tolik do svatého Václava. Před Jiřím sucho, po něm mokro. – Jak mráz uvidí Juru, opustí každou ďuru. – Na svatého Jiří nezašlapou trávu čtyři.

25. 4. – Svatého Marka deštivo, sedm týdnů blátivo. – Na svatého Marka leze žába z jarka (= potůček, stružka).

Je-li v dubnu častý hromu třesk, sena, žita bude jeden lesk.

Brambor sázených na svatého Marka bude v září plná jamka.

Hrom v dubnu – dobrá novina, mráz květů již více nestíná.

Aprílové počasí jsou časy a nečasy.

Není nestálejšího než panské lásky, ženské chuti a dubnového počasí.

***

Lidové obyčeje

24. 4. – sv. Jiří

Tento světec pocházel urozené rodiny; jeho otec byl jako křesťan umučen. Jiří vstoupil do armády. Za vlády císaře Diokleciána byl kvůli příslušnosti ke křesťanům uvězněn a roku 303 po Kr. popraven (mečem). Od 12. století bývá zobrazován na koni jako sličný rytíř ve zbroji, jak kopím zabíjí saň, která představuje zlého ducha či pohanství.

Podle lidové víry se na sv. Jiří otevírá země. Svátek byl proto důležitým mezníkem hospodářského roku, především v chovu dobytka. Od sv. Jiří se dobytek začal pást na pastvě. – Existovala pověra, že v den sv. Jiří vylézají ze země hadi a štíři, ale nejsou toho dne ještě jedovatí. S otevíráním země souvisela také pověra, že na sv. Jiří je voda ve studních jedovatá. – Na sv. Jiří odváděli poddaní každoročně vrchnosti jarní plat (peníze i naturálie); podzimní se splácel na sv. Havla.

30.4. – sv. Kateřina

Od středověku se věřilo, že existují dny, kdy mají nečisté síly větší moc než jindy. Takovým dnem byl i noční čas z 30. dubna na 1. května. – Na ochranu před čarodějnicemi se na vyvýšených místech pálily ohně, které jsou v některých krajích (zvláště v Německu) velmi starého původu. Postupem doby se z výročních ohňů stalo „pálení čarodějnic“. Mladíci zapalovali košťata a vyhazovali je do výšky, prý proto, aby viděli čarodějnice létající na košťatech v povětří. – O půlnoci před sv. Filipem a Jakubem, kdy měly zlé síly moc škodit lidem, daly se nalézt četné poklady.

Zpracoval:  ‒ RJ –

Použitá literatura:

F. L. Čelakovský: Mudrosloví národu slovanského ve příslovích, Čs. spisovatel, Praha 1978, str. 273-274; V. Vondruška: Církevní rok a lidové obyčeje, 2. vydání, Nakladatelství Dona, České Budějovice 2005, str. 40, 60-61; Receptář speciál, 1/2015, str. 58.