Svobodné noviny na internetu

Zprávy o úmrtí osob blízkých či kolegů, na jejichž práci jste se mohli vždy spolehnout, protože byla pokaždé odvedena perfektně, se sdělují jen obtížně. Platí to i v případě odchodu našeho dlouholetého redakčního spolupracovníka – pana Františka RŮŽIČKY z Českých Budějovic.

Jak naši redakci informovala před několika dny manželka zesnulého, pan F. Růžička zemřel po dlouhé nemoci dne 4. 5. 2021 ve věku 79 let. Poslední rozloučení se konalo v úzkém rodinném kruhu dne 7. 5. 2021 v kapli na hřbitově sv. Otýlie v Českých Budějovicích.

Sluší se připomenout alespoň některá fakta ze života zesnulého, a to podle již publikovaných údajů nebo podle toho, co mi on sám o sobě sdělil. Narodil se dne 17. 3. 1942 v Praze ‒ v nemocnici U Apolináře. Ač rodák z Prahy, velkou část života prožil v jižních Čechách, zejména v Českých Budějovicích. Své dětství strávil v Mirovicích na „Orlickém panství“, jak to sám označoval. Po základní škole studoval na Obchodní akademii (tehdy Vyšší hospodářské škole) v Písku. Po jejím absolvování dostal umístěnku, jak bývalo tehdy obvyklé, do pohraničí – na Českokrumlovsko. Základní vojenskou službu si pak „odkroutil“ v letech 1961-62, v době tzv. berlínské a kubánské krize, kdy se svět ocitl na prahu jaderné války, v Martině na Slovensku. Odtud byl převelen jako důstojník-absolvent na Zelenou Horu u Nepomuku, kterou většina z nás zná ze Švandrlíkova románu „Černí baroni“.

Po návratu z vojny začal F. Růžička pracovat v Českých Budějovicích, odkud odešel coby představitel „pravicového oportunismu“ po r. 1969 do „vyhnanství“ v Praze. Později se do Budějovic vrátil. Naposledy pracoval v Jaderné elektrárně Temelín. V jihočeské metropoli prožil i události „sametové revoluce“ 1989. V té době se mu podařilo spolu s dalšími věřícími podniknout známou cestu na kanonizaci sv. Anežky České do Říma. (O této výpravě vydal později vzpomínkovou knihu.)

Jako někdejší „rebelant“ a „potížista“ narazil také F. Růžička v roce zlomových událostí – na podzim 1989. Tehdy se většina občanů mylně domnívala, že již konečně začala ta správná „svoboda a demokracie“. A právě v této „zlomové“ době narazil také F. Růžička na pevný val zkušených soudruhů, „překabátěných“ komunistů, kterých bylo všude plno. Pro činovníky OF se F. Růžička již v kritických dnech konce roku 1989 stal nepohodlným občanem. Zákonitým důsledkem byly pak pokusy o izolaci a blokování jeho politických aktivit. Tak ostatně dopadli mnozí jiní, kteří to mysleli s návratem svobody a demokracie skutečně vážně. Měli prostě smůlu. Proto F. Růžička neuspěl již v prvních svobodných volbách v r. 1990, kdy kandidoval jako nezávislý kandidát do zastupitelstva Českých Budějovic. Třebaže dostal vysoký počet hlasů, byli tam protlačeni úplně jiní lidé, vesměs bývalí komunisté. Podobně dopadl i v parlamentních volbách 1992 do Federálního shromáždění, kam kandidoval za Stranu podnikatelů, živnostníků a rolníků.

Politické aktivity musel proto F. Růžička „přetavit“ do spisovatelské a novinářské práce. I tady měl ovšem smůlu: před Listopadem 1989 nemohl psát, ale hlavně publikovat svobodně. Ale i později s nálepkou politicky nepohodlného rebela nedostal šanci, aby mu mohl být vydán novinářský průkaz. Stal se tak nezávislým publicistou, který musel publikovat buď v samizdatu, nebo v zahraničních periodikách. Již v r. 1992 se stal spoluzakladatelem nadace „Hlas svědomí“, která vydávala nezávislý občasník téhož názvu. F. Růžička byl jeho šéfredaktorem. Již od r. 1989 se datovala také jeho spolupráce s týdeníkem českých a slovenských krajanů v Chicagu (USA) ‒ „Nedělní hlasatel“ (Czechoslovak Daily Herald). Tento týdeník patřil v té době k nejstarším periodikům tohoto druhu na světě. A právě v souvislosti se smrtí jeho dlouholetého šéfredaktora, J. Kučery st. (†11. 3. 1998), došlo v r. 1998 k navázání spolupráce F. Růžičky s redakcí tehdejšího tištěného čtvrtletníku „Svobodné noviny“.

Jak si vzpomínám, krátce po Kučerově smrti došlo k zásadním změnám v redakci tohoto periodika. V důsledku toho skončila spolupráce s mnoha dosavadními dopisovateli z České republiky. Jak mně nezávisle na sobě potvrdilo několik osob, které posléze začaly spolupracovat s naší redakcí, nově dosazené vedení „Nedělního hlasatele“ mělo za úkol zbavit tyto lidi možnosti publikovat v zámoří. (Že by se o to postarala ze záhrobí naše StB, nebo dokonce KGB?) Tak se stali spolupracovníky SN jak F. Růžička, tak i A. Bělohoubek, M. Řehořková, ale i mnozí další, dlouholetí dopisovatelé – prof. L. Brom a Dr. B. Kobliha. Bohužel – nikdo z nich už nežije. „Posledním mohykánem“, jak se zdá, byl právě zesnulý F. Růžička.

Jeho první příspěvek byl zveřejněn v rubrice „Z jihočeského zápisníku Františka Růžičky“ v SN č. 5 (červenec-září) v r. 1998. Za těch 22 let spolupráce se nám podařilo publikovat desítky příspěvků F. Růžičky. Jeho poslední článek s názvem „Doba postní“ byl zveřejněn v SN č. 3/2021 dne 30. 3. 2021. A protože byl F. Růžička skutečný „psavec“, jenž poctivě dokumentoval život okolo sebe, nezůstalo jen u novinových a časopiseckých příspěvků. Časem se vypracoval na spisovatele, i když on sám o sobě tvrdil, že není ani novinářem, ani spisovatelem. Zkrátka: psal a šlo mu to velmi dobře.

Výsledkem jeho literárních ambicí jsou tyto knižní publikace: Fragmenty římské (1992), pojednávající o cestě našich věřících na kanonizaci sv. Anežky České do Říma; Pouť do Israele (1994); Expedice Mexiko (1998); Mirovice na prahu století, I.-III. díl (2003-2004).

Zesnulý František Růžička byl neúnavným „kronikářem“ života obyčejných občanů jak Českých Budějovic, tak i širšího regionu jižních Čech. Zanechal po sobě nejen výše uvedené dílo, ale i spoustu dalších písemností, které v posledních letech poskytl institucím, jež se zabývají uchováváním nejrůznějších dokumentů naší doby. Zkrátka: chtěl odejít z tohoto světa na věčnost s „čistým stolem“ – jako zodpovědný občan a katolík.

Odchodu F. Růžičky budou teď želet nejen jeho nejbližší. Jistě bude chybět i Českým Budějovicích, které se staly na desítky let jeho domovem. A samozřejmě bude chybět také nám – v redakci „SN na internetu“.

Františku Růžičko, díky za všechna léta úspěšné spolupráce!

18. 5. 2021

PhDr. Rostislav Janošík, šéfredaktor „SN na internetu“