Jdi na obsah Jdi na menu
 


Z „komunardů“ se stali „modří kapsáři“?

4. 5. 2022

Motto: „Po roce 1989 se z ‚komunardů‘ stávali modří kapsáři.“ (Z. Zbořil, regionálnínovinky,cz, 4. 5. 2022, 3:20)

Svůj článek tentokrát věnuji hlavně příslušníkům mladé generace, která přišla na svět již po zatím poslední politické změně z konce roku 1989. Úmyslně to neoznačuji ani za „revoluci“, ani za převrat. Bylo to jen nestandardní „předání moci“, které bylo a je dodnes úmyslně zamlžováno, protože jeho přímí účastníci dosud nenašli odvahu přiznat, jak se to tehdy doopravdy odehrálo a kdo za celou tu „taškařici“ mohl. Bojí se totiž toho, že by mohli kvůli té pravdě skončit ve vězení nebo na kandelábru. Dojde-li mezitím ke skutečné revoluci, může se tak doopravdy stát.

Necelého půl roku od podzimních voleb do Poslanecké sněmovny (PS) je čím dál většímu počtu lidí zřejmé, že díky účelové úpravě volebního zákona („zásluhou“ exkomunisty P. Rychetského) se dostali k moci jedinci, kteří se tam nikdy neměli ocitnout. Nejen proto, že jsou to diletanti bez pořádného vzdělání a s malými profesními zkušenostmi, ale hlavně proto, že jsou morálně nezpůsobilí, aby tak vysoké posty zastávali. To platí jak o členech Fialovy vlády (včetně samotného Fialy), tak i o většině zvolených poslanců, z nichž zhruba třetina představuje vysloveně „zasmrádlé“ zboží.

Hlavní motivace, proč ODS tak spěchala, aby byla zpátky u „koryt“, je prostá: dlouhých osm let její členové a bývalí funkcionáři čekali na to, kdy už se konečně znovu dostanou na politické výsluní. Méně tolerantní pozorovatelé a pamětníci slavných „devadesátek“ by k tomu doplnili: „aby se už zase dostali k lizu a mohli krást“. A tak se stalo, že na kandidátkách uměle vytvořené koalice SPOLU se objevila stará známá jména souputníků oněch bývalých „tunelářů“, „kmotrů“ či „odkláněčů“, kteří měli na svědomí rozkradení národního bohatství našeho státu v hodnotě několika bilionů Kč.

To, co tady konstatuji, pamatuje jen malá část našich občanů. Z nich pravděpodobně nikdo kandidáty této koalice nevolil, protože si ještě dobře pamatoval, jak to u nás v 90. letech 20. století vypadalo. Fialovu koalici, ale také koalici PirSTAN volili hlavně mladší lidé: zčásti z generace „Husákových dětí“, kteří si toho z té doby pamatovali velmi málo (nebo jim to bylo šumafuk), zčásti pak generace úplně nejmladší, s dokonale „vymytými mozky“ současnou probruselskou a proamerickou propagandou. Kdybychom si udělali analýzu toho, čím byla veřejnost denně „masírována“, zjistíme, že na excesy vládní koalice ODS, ODA a KDU-ČSL z 90. let se jakoby zázračně „zapomnělo“. Bylo pohodlnější to nepřipomínat. Možná také proto, že příslušní novináři a další propagandisté za to měli něco „slíbeno“. Jenže: stačilo pár měsíců a realita je úplně jiná.

Fialova vláda nejenže nereaguje na aktuální problémy občanů, ale navíc se rozhodla, že místo toho bude raději řešit uprchlickou krizi v souvislosti s válkou na Ukrajině. Nespokojenost narůstá a od Fialova „slepence“ se začínají odvracet i jeho „skalní fandové“. Až teprve teď začínají někteří bývalí voliči P. Fialy přemýšlet nad tím, kde udělali chybu.

Inu, je to jednoduché: Naši občané zapomněli na to, kdo zavinil ony „devadesátky“, a pohrobky těchto viníků si znovu zvolili ve volbách. Teď se bijí do hlavy, protože zjišťují, že ti „fialovci“ se chovají úplně stejně jako aktéři oněch zločinů (ekonomických i politických) z 90. let 20. století. Tak prosté to je, že by to mohl pochopit každý absolvent „vysoké školy života“ – i bez diplomu z plzeňských práv. Jen pro dokreslení absurdity, kterou můžeme sledovat v přímém televizním přenosu: v PS stále sedí jeden z těch viníků z „devadesátek“ – „věčný poslanec“ M. Benda (ODS). A jsou tam i jiné výstavní „kousky“, např. Stanjura, Blažek, Bendl atd.

marta-kubisova-na-balkonu-melantrichu-v-prosinci-1989.jpg

Protože patřím k pamětníkům celé polistopadové éry a dobře si vzpomínám i na atmosféru okolo vzniku ODS (vypravovali mně o tom lidé, kteří u toho byli), dobře vím, že mezi prvními zájemci o vstup do ODS byli právě bývalí členové předlistopadové KSČ. A kvůli nim mnozí zájemci z řad pravicově smýšlejících občanů raději do ODS a ODA nakonec nevstoupili. „Vyhození“ komunisté spíše rozšiřovali řady obnovené ČSSD, a to především zásluhou M. Zemana. Zkrátka: ve všech nově se ustavujících stranách bylo komunistů, ale i agentů StB, jak „nastláno“. (Dalo by se to vyjádřit i méně slušným slovem.)

Když jsem si přečetl článek Z. Zbořila, hned jsem si tu polozapomenutou atmosféru z počátku „devadesátek“ připomněl. Bývalí komunisté byli všude, kam oko dohlédlo. Pokud je neodehnali hned na začátku, zůstali tam. Dodnes je v ODS mají, ale tváří se, že to není pravda. Podobně i v jiných stranách. Tak vypadala „dekomunizace“ po česku. Politolog Z. Zbořil však psal o Prvním máji 1890 a připomněl ve svém článku i slavného novináře a spisovatele J. Nerudu, břitkého kritika všech nešvarů světa okolo něho. Ve slavném Nerudově fejetonu o oslavách Svátku práce na Střeleckém ostrově 1. 5. 1890 se psalo také o Pařížské komuně z roku 1871. A samozřejmě o poražených pařížských revolucionářích – komunardech.

Zbořilovi „komunardi“ z onoho motta v úvodu tohoto článku jsou bývalí komunisté. (Říkalo se jim také: komouši, komundírové, komančové atd.). No a – výraz „modří kapsáři“ znamená, že mají něco společného s ODS: stranou „modrých ptáků“, jejichž hlavním koníčkem v oněch „devadesátkách“ bylo, že si „přilepšovali“ do vlastních kapes. Říkali tomu „privatizace po česku“, ale byla to obyčejná rozkrádačka v masovém měřítku – bez právního postihu. Obávám se, že většina dnešních mladých lidí by tomuto metaforickému vyjadřování Z. Zbořila stěží porozuměla.

Stačilo třicet let a nikdo si na nic nepamatuje. Teprve rozčarování z vlády P. Fialy nás upozornilo na to, že zapomínat bychom neměli. Mohlo by se nám šeredně vymstít, kdybychom staré, vypelichané vlky znovu pustili do ohrady plné ovcí. Pozor na to, vážení přátelé! Příště musíte volit lépe než na podzim loňského roku!  Jinak znovu nalítnete jako posledně…

4. 5. 2022

‒ RJ ‒

 

Vyobrazení:

Marta Kubišová zpívá na balkoně Melantrichu zaplněnému Václavskému náměstí v prosinci 1989.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář