Jdi na obsah Jdi na menu
 


Noc kostelů – František Růžička

8. 6. 2015

Stejně jako v minulosti, měla také letošní „Noc kostelů“ (pátek 29. května) v jihočeské metropoli značně rozsáhlou nabídku za poznáním i duchovními prožitky. Snad to bylo o to náročnější, protože současně probíhala i „Galerijní noc“, takže bylo možné přidat i bezpočet kulturních zážitků. Každý zájemce měl tedy možnost vybrat si podle svého gusta, nebo podle časové možnosti. Ta byla do 16 hodin až do půlnoci. Dovolím si zpětně nabídnout kratší procházku.

*Od 16 hod. kaple Teologické fakulty Jihočeské univerzity. Během roku slouží výhradně studentům a akademikům školy. Pouze v tento den byla otevřena i pro širokou veřejnost. K dispozici byly informace o fakultě, její historii i o studiu s možností začíst se do zajímavých knih. Příjemný klid v kapli navodil reprodukovaný gregoriánský chorál.

*V katedrálním chrámu sv. Mikuláše od 17 hod. mše svatá s připomínkou Markova evangelia „Ať je chrám domem modlitby“, zakončená májovou pobožností. Následovalo úvodní slovo s představením projektu Člověk a víra, výstava obrazů, žesťové přivítání, biblické čtení, zpěv katedrálního sboru, zakončení nočním tichem uprostřed města.

*Klášterní kostel Obětování P. Marie od 18 hod. Kytarové kvarteto Fortel, komentovaná prohlídka a další hudební produkce „Duo“ (flétna a kytara).

*Kaple sv. Josefa od 18 hod. s programem pro děti, výklad o historii a současnosti domu „U sv. Josefa“, klášterní skriptorium s prostorem k osobnímu setkání se školskými sestrami. V objektu je dnes Mateřská škola a sídlo České maltézské pomoci… Dovolil jsem si zde připomenout, že v době „nedávno minulé“ tady bylo sídlo Okresní vojenské správy, v dnešním presbytáři s ambonem, oltářem a svatostánkem byly vlajky ČSSR a SSSR, obrazy státníků, budovatelská hesla a místo bohoslužeb se zde konalo – PŠM (politické školení mužstva)… Dnes zde můžeme prožívat duchovní klid a obdivovat krásu, kterou zde sestry vytvořily.

Bylo by možné dále podrobně pokračovat, připomeňme jen další duchovní místa, která se do tohoto večera a noci zapojila. Kostel Panny Marie Růžencové, kostel Českobratrské církve evangelické, Husův sbor na Palackého náměstí, Apoštolská církev sbor ČBu, kostel sv. Vojtěcha, kostel sv. Jana Nepomuckého, Sbor Církve adventistů sedmého dne, Husův dům Čtyři Dvory, Sbor Bratrské jednoty baptistů, Husitský kostel Suché Vrbné.

Ano, ano, to jsme se zastavili jen v krajském městě. Za celý jihočeský venkov, vždyť tato akce probíhala na mnoha místech, si dovolím připomenout obec Zahájí nedaleko Hluboké nad Vltavou. I zde se farníci v podvečer sešli ke čtení písma, poslechu varhan a výstupu na věž kostela.

Další připomínka patří až na samý konec Jihočeského kraje a českobudějovické diecéze. Výstava a koncert „Věčné světlo“ byla tématem v Mirovicích v prostorách nedávno vyhořelého kostela Církve československé husitské. Návštěvníci si mohli prohlédnout umělecké fotografie autorů Karla Cudlína, Eugena Kukly a Jana Vávry při poslechu koncertu kapely Safenat Paneach, která má ve svém repertoáru zhudebněné texty Bohuslava Reyneka, Ivana M. Jirouse, Zdeňka Skácela a Jana Zahradníčka. Výstava potrvá celý měsíc. Z doprovodného textu je možné se dozvědět, že to, co zůstalo při požáru nepoškozené, bylo Písmo svaté a malé soška Panny Marie (Lurdské). Je na výsost chvályhodné, že farní společenství našlo dočasný azyl v kapli kostela sv. Klimenta (Ř-kat.)

Chcete-li pokračovat procházkou „Galerijní nocí“, lze opět začít v Dominikánském klášteře, kde se obě akce pomyslně spojily. V křížové chodbě byla již instalovaná výstava „Přemysl Otakar II., král, rytíř a zakladatel (od 1/6 do 30/9). Připravila OPS Metropol CB ve spolupráci se spolkem Civitas Otakari. Záštitu převzal P. Dr. Z. Mareš Th.D., děkan kapituly sv. Mikuláše a ing. J. Boček ředitel n. p. Budvar. O hudební doprovod se postaralo Kytarové kvarteto a Komorní duo. Další zastavení:

*Velice lákavou akcí byla prohlídka vedlejšího Jihočeského motocyklového muzea nejen s motocyklovými veterány, ale i možností rozhovoru s majitelem muzea Petrem Hošťálkem a promítáním na zeď Solnice.

*Galerie Pod kamennou žábou se zvukohraním, výtvarnou dílnou, dětským rytmickým orchestrem a slavnostním ukončením ohňovým vystoupením.

*Dům U Beránka s vernisáží výstavy fotografií, tvořivá dílna, otrhaní muzikanti, láskyplný recitál.

*AJG Wortnerův dům s výstavou Psychedelia a celovečerním tvořením (akční malba).

*Galerie U Schelů se speciálním výběrem soch, obrazů a exponátů.

**Dále pak Jihočeské muzeum, Galerie Měsíc ve dne, Galerie Nahoře, Galerie D9 a Dům umění s osobním občerstvením kdekoliv než začalo pršet.

František Růžička, České Budějovice (květen 2015)

p1290389.jpg

Kaple na filozofické fakultě

p1290395.jpg

Obraz z výstavy v katedrále

p1290404.jpg

Koncert v křížové chodbě kláštera

p1290409.jpg

Presbytář kaple sv. Josefa

p1290422.jpg

Z galerie u Schelů

p1290455.jpg

Světlo z plamene

p1290459.jpg

Interiér vyhořelého kostela v Mirovicích

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Tajemný les Bor u Českých Budějovic - za požárem jsou možná ufoni!

(ZdeňkA VrzalovÁ, 9. 12. 2015 22:30)

Tajemný les Bor u Českých Budějovic
Podle článku Zdeňky Vrzalové v časopise Fantastická fakta (1), Otomara Dvořáka v Astru (2), v Českobudějovických listech (3) a dalších článků (4) se v tomto lese, vzdáleném jeden kilometr jihozápadně od Českých Budějovic, dějí již léta podivné události. První zmínky o této lokalitě pocházejí prý až ze středověku, ale nepřinášejí moc informací.
Před 400 lety se skrývala v lese Boru malá osada a úzká cesta ji spojovala s okolním světem, neboť kolem byly rozlehlé hluboké bažiny, ve kterých nejeden člověk předčasně ukončil svůj život. Tonoucí zde prý zapsali svoji hrůzu a ta i po staletích může působit na lidskou psychiku.
Noční zážitek
Za temné noci se dvě děvčata vracejí domů z filmového představení. Ačkoli jsou veselé mysli ze zhlédnuté komedie, jejich nálada po vstupu rázem upadá. Zaslechnou kroky, které postupně sílí a jdou zároveň s nimi. Obestírá je hrůza, nikoho nevidí, jen ty kroky s nimi drží tempo.
Z lesa se ozve nesrozumitelný mužský hlas. Dívky se dají do běhu, kroky je pronásledují a hlas neustává, dokud se nedostanou mimo les.
Tento příběh prožila sama autorka článku s kamarádkou v lese Boru před dvaceti lety.
Přestřelka
Právě tehdy se tam odehrála tragédie, o které žádný tisk nepsal a vše bylo důkladně ututláno. Před rokem 1989 měla československá armáda v lese posádku a muniční sklad. Ve dne v noci byla nepřetržitě střežena cesta, po níž se munice převážela. Osudné noci, kdy vojáci střídali stráž, uviděli, jak se jejich kolega proměnil v podivnou bytost, která jim nahnala takový strach, že po sobě začali střílet. Došlo k šílené palbě, při které tři vojáci přišli o život a čtvrtý byl převezen do vojenské nemocnice s těžkým poraněním a zanedlouho mu podlehl. Před smrtí vypovídal o svém šokujícím zážitku, ale nikdo mu nevěřil - přestože během té noci úplně zešedivěl. Ale přes všechny pokusy rekonstruovat takto pojatý příběh, se nepodařilo najít nikoho, kdo by událost potvrdil v podobě, v jakém ji autorka článku uvádí.
Přistálo v Boru UFO ?
U zdejší vojenské posádky sloužil muž, který autorce vyprávěl další záhadný příběh. Jedné noci prý byl vyhlášen mimořádný poplach, neboť se do lesa zřítil neznámý létající předmět. Celá lokalita byla uzavřena a po dobu jednoho roku do ní nikdo neměl přístup a to ani vojáci, ačkoli zde předtím armáda prováděla pravidelné zkušební střelby. Pozůstatkem po této události zde zůstaly ožehlé stromy. Musely být vystaveny velmi vysoké teplotě, protože jsou místy spálené na uhel, třebaže okolní porost nebyl požárem zasažen.
Podivná postava
Jednou v noci roku 1993 procházely paní Naďa a paní Michala Borem. Jakmile vstoupily do lesa, zmocnil se jich nepříjemný pocit, jako kdyby je někdo sledoval. Pak uslyšely kroky. Velmi vystrašené se na chvíli zastavily, aby zjistily, kdo je jim v patách. Nejdřív nikoho neviděly. Až po chvilce spatřily vycházet z lesa vysokou černou postavu v dlouhém plášti. Bytost však plula asi 40 cm nad zemí. V polovině cesty se zastavila, několik minut stála na místě a pak zmizela...
Zjevení za bílého dne
V roce 1994 za krásného, slunného letního odpoledne šli paní Marie a paní Romana se svými dětmi a psem do Boru na borůvky. Náhle uslyšely kroky a slabé pískání. Lesem se linula starodávně znějící, skličující melodie. Pes začal výt a zmateně pobíhal od jednoho k druhému a nakonec utekl do polí. Vzápětí se v oplocence objevil vysoký muž v černém. Ženy na něj jenom civěly a stály jako přikované. Během několika vteřin se černá postava přemístila ze vzdálenosti zhruba třiceti metrů mezi obě ženy a malou Michalku. Stál mezi nimi, široký černý, klobouk stažený do čela, dlouhý černý kabát až ke kotníkům.