Z moudrých myšlenek starých Římanů (2. část)
● Kdo není připraven dnes, bude zítra tím míň. (Oividius)
● Když dva dělají totéž, není to totéž. (Terentius)
● Bohatství je dráždidlem ke špatnostem. (Ovidius)
● Kdo má mnoho, žádá si ještě víc. (Seneca)
● Kdo mnoho žádá, tomu mnoho schází. (Horatius)
● Je příjemné brát si z velké hromady. (Horatius)
● Obtížné je opatrování velkého jmění. (Iuvenalis)
● Peníze ještě nikoho neudělaly bohatým. (Seneca)
● Lakomec není dobrý vůči nikomu, vůči sobě je však nejhorší. (Publilius Syrus)
● Vlast je tam, kdekoli je dobře. (Cicero)
● Smrt za vlast je vždy krásná a vznešená. (Horatius)
● Být bez vlasti je nesnesitelné. (Seneca)
● Kdo je všude, není nikde. (Seneca)
● Žádné místo ti nemá být milejší než vlast. (Cicero)
● Lidé lidem nejvíce prospívají i škodí. (Cicero)
● Je pošetilé svěřovat se nerozumným lidem. (Publilius Syrus)
● Špatné příklady se obracejí proti těm, kteří je dávají. (Seneca)
● Člověk nemá většího nepřítele než sám sebe. (Cicero)
● Košile je bližší než kabát. (Terentius)
● Ten žil šťastně, kdo žil v ústraní. (Ovidius)
● Svorností malé věci rostou, nesvorností se hroutí. (Sallustius)
● Je třeba dávat přednost obecným zájmům před soukromými, trvalými před pomíjejícími. (Plinius)
● Země je společná matka všech smrtelníků. (Livius)
● Vládychtivost je náruživější než všechny vášně. (Tacitus)
● Žádná moc netrvá dlouho. (Ovidius)
● Síla bez rozumu se vlastní vahou hroutí. (Horatius)
● Moc není nikdy dostatečně pevná, je-li příliš velká. (Tacitus)
● Vláda založená na nespravedlnosti nemá nikdy dlouhé trvání. (Seneca)
● Krátká vláda nešetří lid. (Statius)
● Nenáviděné vlády se nikdy neudrží dlouho. (Seneca)
● Špatným vládnutím se ztrácí nejvyšší moc. (Publilius Syrus)
● Naháníš-li mnohým strach, měj se před mnohými na pozoru. (Ausonius)
● Mnohých se musí bát, koho se mnozí bojí. (Publilius Syrus)
● I vysoce postavení se musí obávat nízkých. (Phaedrus)
● Spojenectví s mocným nikdy není upřímné. (Phaedrus)
● Pokud někdo ze zbývajících vyniká, stává se nástupcem. (Caesar)
● Jen málokteří chtějí svobodu, většina chce spravedlivé pány. (Sallustius)
● Přijmout nějakou milost znamená prodat svou svobodu. (Publilius Syrus)
● Kde je potlačena svoboda lidu, tam přestává svoboda slova. (Publilius Syrus)
● Smrti má být dána přednost před porobou a hanebností. (Cicero)
● Sloužit sám sobě je nejtěžší otroctví. (Seneca)
● Ve svobodném státě musí být svoboda řeči a svoboda myšlení. (Suetonius)
● Je snadné vládnout dobrým lidem. (Plautus)
● Dobrý pastýř má ovce stříhat, nikoliv dřít z kůže. (Suetonius)
● Čím jste mocnější, tím mírněji máte užívat moci. (Livius)
● Více lze dosáhnout rozvahou než silou. (Tacitus)
● Všichni ochotně poslechnou, poroučí-li lidé hodní vlády. (Publilius Syrus)
● Státníci si mohou získat přízeň lidu nejsnáze bezúhonností a skromností. (Cicero)
● Vládcové jsou smrtelní, stát však věčný. (Tacitus)
● Blaho národa nechť je nejvyšším zákonem. (Cicero)
● Národ může být zdravý tam, kde jsou zdravé zákony lidu. (Publilius Syrus)
● Proto jsou zákony dány, by silnější nemohl všechno. (Ovidius)
● Dobré zákony vznikají ze špatných mravů. (Macrobius)
● Co nezakazuje zákon, to zakazuje stud. (Seneca)
● Žádný zákon nemůže dostatečně uspokojit všechny. (Livius)
● Mařením jednoho zákona oslabujete ostatní. (Livius)
● K čemu jsou zákony tam, kde jedině peníze vládnou? (Petronius)
● Bránit se proti násilí násilím dovolují totiž všechny zákony a veškeré právo. (Paulus)
● Je dovoleno odrazit násilí násilím. (Ulpianus)
● Kdo chrání viníka, sám se dopouští viny. (Publilius Syrus)
● Lepší je nechat bez trestu provinění viníka, než odsoudit nevinného. (Ulpianus)
● Právo přikazuje: čestně žít, neurážet druhého a každému přiznávat, co mu náleží. (Ulpianus)
● Kdo si přeje mír, ať připravuje válku. (Vegetius)
Z knihy Moudrost starých Římanů (Praha 1990) vybral:
‒ RJ ‒