Svobodné noviny na internetu

Pokračujeme v cestě při severní hranici českobudějovické diecéze a při výjezdu ze Svojšic již vidíme věž dalšího kostelíka, pokud zvolíte cestu přes Kletice. Tato farní lokalita je druhou nejsevernější (zůstávají Tochovice, správa z Březnice) po provedené změně hranic v roce v roce 1993, kdy vznikla Plzeňská diecéze. Slivice, dříve nejsevernější farnost, již dnes patří pod Arcibiskupství pražské, po jistou dobu byla ještě součástí Českobudějovické diecéze.

Chraštice

Z pohledu územního členění jsou dnes součástí okresu Příbram. První zmínka pochází z roku 1263, žije zde asi 250 obyvatel. Z bývalé tvrze z roku 1356 zbyla pouze budova později přestavěná na hostinec. Vznik plebanie r. 1256, matriky vedeny od r. 1655. Kostel Nanebevzetí Panny Marie, jednolodní, původně gotický z 2. pol. 14. st., barokně přestavěn do dnešní podoby v letech 1723-24. Uvnitř zbytky maleb z 15. st. Na hřbitově kolem kostela klasicistní náhrobek s balustrádou a sousoším z r. 1789, tzv. Chraštická plačka. Před kostelem socha sv. Jana Nepomuckého. Na farní budově pamětní deska, kde žil v letech 1832-41 vlastenecký kněz František Josef Sláma Bojenický (1792-1844). Místní částí obce jsou Chraštičky, kde se nachází opravená kaplička, přímo u silnice č. 4 tzv. Strakonická.

***

Jelikož jsme cestu z Březnice volili směrem na Dobrou Vodu, nezbývá nám, než se přes Mirovice znovu vrátit do místa, o kterém již byla jen letmá zmínka. Nemůžeme tak minout Boješice s kaplí Panny Marie s původním zasvěcením P. M. Karmelské, která pochází z roku 1856. I tato kaple byla vykradena a zmizela soška P. Marie, kterou vždy při procesí nosili na Svatou Horu. Pan Vevera z nedalekého Pohoří jim vyřezal novou. V nedalekém Touškově najdeme Boží muka s obrazy Krista (Nejsvětější Srdce) a P. Marie (Neposkvrněné Srdce). K pátrání po kapli sv. Maří Magdaleny lze doporučit jen trilogii „Mirovice na prahu století“, kde najdete její krutý osud. Původní zámecká kaple byla ještě v roce 1957 součástí špejcharu. Co nezničily Státní statky, dokončilo později JZD…

Stražiště

Na silnici z Mirovic do Březnice projíždíme obcí Počaply, nad níž se zvedá táhlý zalesněný vrch (na Šancích, 514 m n. m.), kde se zachovaly staré valy dávného osídlení se slovanským hradem Bozeň, podle kterého se kraj nazýval Bozeňsko. Zvláštní župa Bozeňská je připomínána roku 1057, odtud také pozdější Bozeňský dekret. První zmínka o obci pochází z roku 1380, zdejší dvůr patřil k Březnici. S dobou se vše měnilo, bydlelo zde také na tři sta obyvatel. Dne 10. května roku 1945 se zde objevil na kopci nad vsí první americký tank.

● Dnešní součástí je osada Stražiště, o níž jsou první zmínky již z roku 1352. Během třicetileté války kostel sloužil jako opevněná základna švédského vojska (viz zmínka Dobrá Voda). V roce 1910 zde žila téměř stovka obyvatel, dnes v 9 domech žijí pouze 3 stále bydlící. Oči pro pláč, takže se vraťme k historii.

Kostel sv. Jana Křtitele je od roku 1708 označován jako filiální, patřící pod správu farnosti Mirovice. Do roku 1620 byl samostatnou farou s evangelickým farářem, pod patronátem majitelů Myslína, kde stával i farní dům. Roku 1672 svoleno spravování z Pohoří. V roce 1679 po odkoupení Myslína k Orlíku přešlo automaticky právo kolátorské a prezenční na vrchnost orlickou. Po dalším jednání s konzistoří došlo k dohodě s připojením do Mirovic po odstoupení nebo smrti pohořského faráře. Roku 1709 se drahenická hraběnka Waldštejnová ještě jednou pokusila o povýšení Stražiště na samostatnou faru, ale bez výsledku. V roce 1708 vše potvrzeno pražskou konzistoří za faráře P. Matěje Rosy (Mirovice)…

Podle „Mirovické trilogie“ byl filiální kostel již v roce 1361 farním, za husitských válek až do roku 1421 byl pod obojí, ač ještě r. 1424 sem byl dosazen katolický kněz Oldřich z Březnice. Od r. 1624 vrácen zpět katolické bohoslužbě, v letech 1657-1708 filiálkou fary Pohořské a pak Mirovické. V kostele se nachází několik náhrobků, znaků a nápisů.

Závěrem lze poznamenat, že dnes je všechno jinak, než si pamatujeme jako mladí kluci a ministranti v Mirovicích. Právě z Dobré Vody jsme se svým panem děkanem (P. Josef Kavale) pochodovali od železniční zastávky do táhlého kopce na Stražiště k další mši svaté. V době pozdější nás někdy vozil taxikář. Svátkem pro nás bylo, když o pouti přijel kočí s bryčkou. To bývalo slávy a přicházely zástupy věřících lidí. V té době se ještě chodilo a jezdilo přes pole, od Myslína přes Lhotku. Dávno tomu, dávno. Nejspíše je to velká škoda.

***

Jelikož byla při našem putování několikráte zmíněna trilogie „Mirovice na prahu století“, doplňme, že v tomto „Dokumentu o historickém, společenském, kulturním, stavebním a politickém vývoji“ v lokalitě Mirovic (v minulosti soudní okres) lze najít popis mnoha dalších objektů, událostí či osobností zde působících.

● Obce s kostely, kaplemi: Pohoří, Horosedly, Dolní Nerestce, Boješice, Lety, Mišovice, Stražiště, Ráztely, Zalužany, Touškov…

● Kněží zde působící: P. Matěj František Rosa (1695-1718), ortodoxní a protireformační P. Vít Václav Kamlach (po 1718), P. Bartoloměj Augustin Hlava (1744-47), P. Matyáš Blahota (1792-1814), P. Ant. Blaha (1814-1825), obrozenecký spisovatel P. Šimon Bernard Vrána (1825-1856), P. Josef Rozsypal, P. František Josef Sláma Bojetický, významný básník a spisovatel P. Václav Čeněk Bendl (Stránický), biskupský vikář P. Karel Císař, P. Josef Schreier, P. Jan Sedlák, P. Jan Forst, P. Ignác Paták, P. Jan Čížek, P. Jan Skřivan (viz Březnice, zde zatčený a poté internovaný). Rokem 1952 výčet ukončujeme.

● Vzácnými památkami jsou: barokní mariánské sousoší (Morový sloup) na náměstí, pocházející z roku 1717, socha sv. Jana Nepomuckého u kostela (nepřesnosti kolem letopočtu ponechme stranou), nebo pamětní deska narození spisovatele Antonína Klášterského (náměstí č. 77/137)…

● Mezi významné popisované události po roce 1945 patří především ukončení 2. světové války s podpisem kapitulace v Rakovicích (mlýn u Díků), po které se zastřelil německý generál Carl von Pückler… Dále poúnorové causy pronásledovaných kulaků, z dávné minulosti pak například okolnosti výkonu hrdelního práva s poslední popravou roku 1756 (popraven Václav Beran z Let). Šlo však o justiční omyl, neboť později vyšla nevina podezřelého, duševně chorého, najevo.

● Jako poslední zmínku lze uvést okolnosti vzniku, dnes tak mediálně přetřásaného tábora v Letech.

Vznik jeho existence je datován ještě před rokem 1939, kdy sloužil jako ozdravný pro děti bohatých sedláků pod záštitou Masarykovo ligy proti tuberkulóze. Mnohé oběti z později přeměněného pracovního tábora jsou pohřbeny právě na hřbitově v Mirovicích, kde se nachází kaple Nejsvětějšího Srdce Páně z roku 1816. Ani její zařízení neuniklo v době nedávno minulé ruce vandalismu. V urnovém háji hrob prvního čs. olympijského vítěze z r. 1924 Bohumila Šupčíka. Proti toku říčky Skalice původní židovský hřbitov, založený roku 1680.

***

Řádky posledního odstavce nejsou uváděny účelově, ale s hlubokou připomínkou postního: „Pomni, že prach jsi a v prach se navrátíš.“ A my se navracíme zpět k diecézní katedrále s díkem za zdařilé putování.

František Růžička, České Budějovice

Chraštická plačka

Kostel Chraštice

Smutnící ženy, hřbitov Mirovice

Kostelík na Stražišti