Jdi na obsah Jdi na menu
 


Svatá Korona ‒ František Růžička

1. 6. 2020

Historická událost – pondělím 18. května L. P. 2020 končí u nás vyhlášený stav nouze. Věřme, že další nestojí za dveřmi, když všichni odborníci varují, že na podzim přijde další vlna virového onemocnění.

Jaké bude mít odborné kódování, se lze zatím jen domýšlet. Nicméně ‒ pro občany zatím nepřichází uvolnění celkové, tedy do podoby „normálního“ stavu z doby „předkoronavirové“. Jsem dalek toho, abych hlásal věčné věštby jako TV Barrandov pod heslem: „Já jsem vám to říkal“ (J. Soukup). Osvícenec!

Dovoluji si při této příležitosti připomenout, že katolická církev dne 14. května podle mučednického liturgického kalendáře připomíná sv. Koronu, která byla od prvních století křesťanství uctívána jako patronka před epidemiemi. U nás, ale i v jiných zemích patří mezi opomíjené, v civilním kalendáři je toho dne uváděn ledový mužíček Bonifác a v běžném církevním kalendáři sv. Matěj. Rovněž v mnohé literatuře ikonografické byste ji hledali marně.

Dostupné údaje uvádějí, že se jako velmi mladá stala manželkou římského vojáka Viktora ze Sieny. Oba byli členy rané křesťanské komunity. Viktor byl popraven stětím roku 176 po Kr., protože odmítl vzdát se své víry. Korona pak zemřela jako mladá vdova mučednickou smrtí, když byla popravena roztrhnutím mezi dvěma palmami. Její tělo bylo uvázáno mezi dvě pevně ohnuté palmy, které po uvolnění velkou silou její tělo krutě roztrhly. Stalo se tak při pronásledování křesťanů za císaře Antonia Pia nebo Diokleciána. Panovníkovi údajně dívka, které odmítla obětovat pohanským modlám, odpověděla: „Dali mi jméno Korona a ty chceš, abych byla zbavena své koruny?“ Právě pro zvláštnost její smrti byla nejprve uctívána jako patronka dřevorubců.

Legenda o této mučednici je známá především v Asii, Africe, ale i Evropě. Řecká legenda umísťuje jejich mučednictví do Damašku. Ale uvádějí se i další místa jako Antiochie, Alexandria, Sicilie nebo Marseille. Z Blízkého východu se legenda dostala do Itálie nejpozději v šestém století. Ostatky obou manželů se nacházejí v Castelfidrdo nedaleko města Ancona. V roce 997 přinesl císař Otto III. její relikvie do Cách a v 14. století je císař Karel IV. umístil do chrámu sv. Víta v Praze.

V této době byla světice uctívána v Bavorsku, Dolním Rakousku i u nás. Stala se patronkou chránící před epidemiemi a nepříznivým počasím. Je však také symbolem vytrvalosti ve víře. V Dolním Rakousku byla v roce 1504 nalezena v dutém kmeni lípy její malá soška, a tak zde byla na památku postavena kaple. Ve Vídni se nachází také lékárna sv. Korony. Rakouská média pak poukazují na to, že mince, ražené rakouskou mincovnou v letech 1892-1924, se nazývaly „korunami“ právě na památku této světice.

Jistě se můžeme zamyslet i nad tím, že její jméno je překvapivě shodné se skupinou RNA virů, které v současnosti způsobují celosvětovou pandemii a velké starosti epidemiologům i státníkům.

František Růžička, České Budějovice (Hlas svědomí)

sv.-korona.jpg

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář