Svobodné noviny na internetu

Přísloví

LÉTO – Lidé se radují létu a včely květu. (Ruské přísloví) – Léto schranitelka a zima stravitelka. (Ruské přísloví) – Léto sbírá, zima sežírá. – V létě dělej, v zimě vydělávej. – Deštivé léto horší podzimku. (Ruské přísloví) – Umnožil Bůh léto hmyzem a zimu mrazem. (Ruské přísloví) – Mnoho ryb, málo zrna. (České přísloví) – Dlouhý den, krátká nit. (České přísloví)

ČERVENEC – V červenci do košile rozděj se, a v prosinci  po uši oděj se. (Ruské přísloví) – Červenec, srpen, září muka, ale potom bude mouka. (Ruské přísloví) – V červenci volá křepelka žence do pole: „Pojďte žít, pojďte žít, dostanete pět peněz, pět peněz!“ (České přísloví) – Ženci na pole, včely z pole. (České přísloví)

4. 7. – Svatý Prokop kořen nakop. – Svatý Vít kořen štíp, svatý Petr, ten ho natrh, svatý Prokop kořen dokop, svatý Markyta vede žence do žita. (České přísloví)

13. 7. – Svatá Markyta strčí srp do žita. (České přísloví)

20. 7. – Na svatého Eliáše dopoledne léto, a odpoledne podzim. – Do Eliáše i pod křovím schne, a po Eliáši ani na křoví. (Ruské přísloví)

24. 7. – Boris a Gleb – dozrál chléb. (Ruské a haličské přísloví) – Boris a Gleb – polní práce nech. (Maloruské přísloví)

25. 7. – Jak teplý svatý Jakub, tak Vánoce studené. (Polské přísloví) – Co do svatého Jakuba dopoledne odkvěte, to do Havla uzraje. (České přísloví)

26. 7. – Svatá Anna – chladno zrána. (České a polské přísloví)

***

Pranostiky

2. 7. – Déšť na Navštívení Panny Marie potrvá do Zuzany. – Navštívení Panny Marie čisté přináší ovoce jisté.

10. 7. – Jaká povětrnost na Sedm bratří, taková po sedm týdnů patří.

13. 7. – Svatá Markyta vede žence do žita. – Zapláče-li Markyta, bude dešťů dosyta. – Na Markétu-li prší, ořechy se stromu srší.

20. 7. – Na svatého Eliáše dopoledne léto, odpoledne podzim.

21. 7. – Na proroka Daniele nalije též do mandele.

22. 7. – V den Maří Magdaleny rádo poprchává, neboť svého Pána oplakává. ‒ Prší-li v den svaté Maří Magdaleny, obilí i v stodole se zazelení.

25. 7. – Kolik mračen na Jakuba, tolik v zimě sněha. – Je-li teplo na Jakuba, bude zima na Vánoce. – Pěkný den před svatým Jakubem slibuje dobré žně.

26. 7. – Svatá Anna – chladna zrána.

***

Lidové obyčeje

4. 7. – sv. Prokop (985-1053)

Zakladatel a opat Sázavského kláštera, kde se pěstovala slovanská bohoslužba a literatura. Roku 1204 byl sv. Prokop kanonizován. ‒ V tento den se v minulosti slavily oblíbené prokopské poutě. Sv. Prokop byl patronem horníků, a proto tyto oslavy měly okázalý ráz zvláště v Příbrami.

5. 7. – sv. Cyril a Metoděj

Bratři z makedonské Soluně, kteří přinesli roku 863 jako misionáři, jež vyslal byzantský císař Michal III., na Velkou Moravu slovanskou liturgii a písmo (hlaholici). V katolické církvi je jejich svátek slaven od roku 1880.

13. 7. – sv. Markéta

Pocházela z maloasijské Antiochie, stala se tajně křesťankou. Byla popravena roku 275 po Kr., když odmítla sňatek s vladařem Olibriem. ‒ Sv. Markéta je patronkou těhotných žen, rolníků i pastýřů. Na její svátek v českých zemích začínaly žně.

22. 7. – sv. Maří Magdaleny

Žila v 1. století po Kr. V mládí vedla hříšný život, později učinila pokání a přidala se ke stoupencům Ježíše Krista. K jejím atributům patří dlouhé vlasy a slzy. V Bavorsku byla patronkou holičů. V den sv. Maří Magdaleny se lidé neměli koupat. Věřili tomu, že by je její vlasy mohly stáhnout pod hladinu. Sňatek, uzavřený toho dne, měl přinést smůlu; ta měla stihnout také pocestné.

25. 7. – sv. Jakub Větší († 42 po Kr.)

Byl synem galilejského rybáře. Patřil k apoštolům Ježíše Krista. Je patronem poutníků, horníků, rytířů a kloboučníků. Na rozkaz krále Heroda Agrippy byl v r. 42 po Kr. sťat. ‒ Sv. Jakub se stal národním patronem Španělska. Od 13. století je jeho atributem poutnická hůl. Na jeho svátek tradičně začínají v Německu žně.

26. 7. – sv. Anna

Byla matkou sv. Panny Marie. Žila v 1. století př. Kr. Její kult dosáhl v českých zemích největší obliby v 15. a 16. století. Tehdy patřilo křestní jméno Anna k nejběžnějším. Sv. Anna byla také patronkou horníků.

Zpracoval: ‒ RJ –

Použitá literatura:

F. L. Čelakovský: Mudrosloví národu slovanského ve příslovích, Čs. spisovatel, Praha 1978, str. 276; V. Vondruška: Církevní rok a lidové obyčeje, 2. vydání, Nakladatelství Dona, České Budějovice 2005, str. 40-41, 69-70.