Hornické muzeum – František Růžička
První zmínka o dolování stříbra na Březových Horách u Příbrami pochází ze 14. století. Na počátku 16. soletí zde vznikla hornická osada, která byla v 18. století povýšena na městečko. Největší věhlas zaznamenal přelom 18. a 19. století., kdy bylo postupně zaraženo pět dolů, a kdy se Březové Hory staly hlavním producentem stříbra v Evropě. V dubnu 1896 byly císařem Františkem Josefem I. povýšeny na královské horní město a o rok později jim byl udělen městský znak. Ještě předtím obec užívala znak neschválený ‒ se zkříženými hornickými kladívky a srpkem přibývajícího měsíce.
Od počátku 20. století nastal postupný úpadek těžby, ale díky státním dotacím se zde těžilo až do roku 1978. Po ukončení těžby bylo v několika důlních objektech vybudováno hornické muzeum, které je dnes největším hornickým muzeem v republice. Od roku 1953 jsou Březové Hory součástí města Příbram (PB VII.). Dělení je ale trochu složitější, část přináleží do PB V. - Zdaboř. Další části Příbrami jsou PB IV., PB VIII., a jako sídelní jednotky PB VI. - Březové Hory. Místní historie uvádí, že v osudovém roce 1953 musely být Březové Hory jako okrajová část města připojeny k Příbrami. Důvod byl tehdy velice jednoduchý. V obci nebylo založeno JZD a zdejší občanstvo nemělo správný vztah k lidově-demokratickému zřízení.
Hornický skanzen má několik prohlídkových areálů:
A – Ševčinský důl;
A – Důl Drkolnov a hornický domek;
B – Důl Anna;
C – Důl Vojtěch.
V každém z těchto prohlídkových areálů lze najít mnoho zajímavého. Například Ševčinskou šachtu z roku 1813 s těžní věží a rozhlednou ve výšce 27 metrů, dějiny příbramského hornictví, ocelové vodní kolo, pozůstatky vodohospodářského systému, bývalou hornickou chalupu, Prokopskou štolu k nejhlubší jámě (1600 m), galerii výstavních děl, funkční hornickou kovárnu…
Expozice umístěné v historických provozních a správních objektech dolů přibližují bohatou minulost, spjatou s těžbou stříbra, uranu a dalších rud. Rozhodně při návštěvě nebudete zklamáni.
V nedalekém okolí Příbrami se ještě nachází Skanzen Vysoký Chlumec (Muzeum vesnických staveb); Muzeum špýchar Prostřední Lhota (Muzeum života venkovského obyvatelstva středního Povltaví); Muzeum zlata Nový Knín (Muzeum těžby a zpracování zlata).
Jelikož v obci je velice čilý Klub seniorů, nahlédněme ještě jednou do dávné historie prostřednictvím informačního měsíčníku „Březohorské střípky“… V letech 1771-73 byla po neúrodě velká drahota. Lidé jedli otruby, lebedu, maso ze zcepenělého dobytka a mnozí zemřeli hladem. Mnoho lidí zemřelo i na Březovém Vrchu. Zprávu o dopisu císařovny městu Příbrami zachoval nejvyšší mincmistr a hormistr českého království v dopise s datem 8. bubna 1772, kde píše: „…Císařovna Marie Terezie vyslovila nejvyšší svou nespokojenost nad tím, že ačkoliv město Příbram za svobodu svou a svůj rozkvět zvláště horám co děkovati má, přeci i magistrát i občanstvo tak málo lásky a přízně chudému hornictvu ukazují, jakož se tato nelaskavost zvláště při poslední drahotě ukázalo, že když Její Milost k umenšení bídy z mateřské starosti o zemi 500 centů mouky darovala, ubozí horníci z toho dobrodiní docela byli vyloučení…“ (Z toho plyne poučení…???)
K jídlu na Březových Horách se rozhodně váže velice zajímavá historie o místních hospodách. Nám ale bude stačit, když k úplné spokojenosti navštívíme jen tu pravou na rohu náměstí. Hned při vstupu vás překvapí její stylové vybavení.
František Růžička (České Budějovice)
Pro posilnění na další cestu
Těžní věž na Březových Horách
