Svobodné noviny na internetu

Jak se stalo u většiny našich tištěných i internetových médií, také SN považují za svou čest i vlasteneckou povinnost alespoň zaznamenat tuto smutnou událost. Obzvláště proto, že jsme před šesti lety s velkými nadějemi a možná až nerealistickými očekáváními vítali vítězství podnikatele, republikána Donalda Trumpa, v prezidentských volbách. Stal se 45. prezidentem USA.

Dva roky úřadování „demokrata“ J. Bidena, typického levičáckého odchovance stranických sekretariátů a „politika z povolání“, jenž se stal inspirací pro mnohé naše zbytečné politiky z různých stran a hnutí, kteří by se rádi nechali živit z peněz daňových poplatníků, ukázaly, že po Trumpovi může přijít i někdo výrazně horší. To, co nám zatím J. Biden předvedl, představuje to nejhlubší „dno“ americké historie po Druhé světové válce.

Náhlé úmrtí bývalé první manželky D. Trumpa přichází tak trochu nečekaně: uprostřed Bidenem „vyhecované a přikrmované“ války na Ukrajině. Už i ti méně chápaví občané u nás přišli na to, že u Kyjeva, Charkova, Mariupolu a hlavně na Donbase se nebojuje „za Prahu“ (jak kdysi hlásali naši komunisté v době Španělské občanské války), ale výhradně za americké mocenské zájmy, jimž v tažení za světovládou překáží jak postsovětské Rusko, tak i nejrůznější regionální velmoci současného světa (Čína, Indie, Írán, Turecko, Brazílie atd.), jež nechtějí přistoupit na „hru“ s historicky překonaným konceptem unipolárního světa v čele s „četníkem“ z Washingtonu, nikoli ze Saint Tropez.

Bývalá americká „první dáma“, Ivana Trumpová-Zelníčková, byla o tři roky mladší než její muž. Narodila se dne 20. 2. 1949 v tehdejším Gottwaldově (do 31. 12. 1948 se toto město nazývalo Zlín) v bývalém Československu. Podobně jako třetí Trumpova manželka, Melanie Trumpová, pocházela také I. Zelníčková z té části Evropy, která po r. 1945 připadla do sovětské zájmové sféry. To mělo přirozeně za následek mimo jiné i zvýšený zájem tajných služeb o D. Trumpa i celou jeho rodinu, a to jak ze strany KGB (případně GRU), tak i STASI nebo československé Státní bezpečnosti (StB).

Nadějná sportovkyně, lyžařka I. Zelníčková, využila atmosféry „přepřahání“ v nejvyšším vedení KSČ po sovětské okupaci ze srpna 1968 a vycestovala ze země naprosto legálním způsobem. Během sportovního pobytu v Rakousku se seznámila se svým prvním manželem, rovněž lyžařem, A. Winklmayrem, za něhož se v r. 1971 provdala. Tak se dostala na Západ a z Rakouska pak za „Velkou louži“ – do Kanady, kde pracovala jako modelka. Při jedné z předváděcích akcí v New Yorku se v r. 1976 seznámila se svým dalším manželem, podnikatelem D. Trumpem, za něhož se v r. 1977 provdala. Z tohoto svazku se narodily tři jejich děti: Donald junior (*1977), Ivanka (*1981) a Eric (*1984). Ty byly vždy „její pýchou i radostí“.

Na rozdíl od jiných Čechů, kteří v emigraci rychle zapomněli na svou mateřštinu, se I. Trumpová vždy hlásila ke svému češství. Nejenže hovořila se svými dětmi česky, ale dělala vše pro to, aby ani ony neztratily kontakt s původní vlastí své matky. Ivana sama navštěvovala své rodiče každého půl roku a její děti trávily u prarodičů, Marie a Miloše Zelníčkových, školní prázdniny. Nejstarší syn Donald junior, který měl velmi hezký vztah se svým dědečkem, dodnes umí plynně hovořit česky. Tak trochu jako kuriozita působí jedna vzpomínka všech tří dětí: Dodnes si pamatují, že jejich babička je učila „dojídat“, nikoli vyhazovat jídlo. V blahobytné americké společnosti tento zvyk v doby První republiky, kdy značná část obyvatel ČSR žila v bídě a v celkovém nedostatku, jehož důsledkem byla ještě i po válce podvyživenost celé populace (včetně dětí, jež musely jezdit na ozdravné pobyty), můžeme jen stěží racionálně vysvětlit. V letech Velké hospodářské krize (1929-33) bylo v ČSR více než 1 milion nezaměstnaných osob – v 12milionové zemi!

Naposledy navštívila celá Trumpova rodina původní vlast I. Trumpové v roce 1990, kdy se ve Zlíně (od 1. 1. 1990 se město znovu vrátilo ke svému historickému názvu) konal pohřeb M. Zelníčka. S jeho osobou souvisí moje další poznámka. Bohužel – i smrt I. Trumpové se stala pro naše novinářské „plivníky“ vítanou příležitostí, jak si to s neoblíbeným americkým prezidentem „vyřídit“ prostřednictvím jeho bývalé manželky. (Jejich manželství skončilo rozvodem v r. 1992.) Trochu těch jedovatých slin ulpělo i na ní. Co na tom, že I. Trumpová nepřestala být po celý život hrdou Češkou, jež na svou původní vlast nejen nezanevřela (jako mnozí jiní Češi), ale hrdě se k ní hlásila? Dokonce jí byl nabídnut post velvyslankyně v Praze, což opět nemohla „rozdýchat“ část „pražské kavárny“. Nakonec z toho nebylo nic.

Aby to se vzpomínkou na I. Trumpovou nebyla zase tak velká idylka, některá naše pohotová média rychle přispěchala s informací o tom, že otec I. Trumpové, Miloš Zelníček, prý pracoval pro Státní bezpečnost (StB) jako její „důvěrník“. StB měla za minulého režimu téměř 200 000 spolupracovníků. Nějaký M. Zelníček byl pouhým zrníčkem písku v pomyslném moři „práskačů“. Navíc si StB svůj „obrázek“ osob, jež byly v hledáčku jejího zájmu, sestavovala z více zdrojů. Pracovala dokonce lépe než dnešní redaktoři některých našich médií, kteří se spokojují pouze s jedním informačním zdrojem. Nejlepším příkladem tohoto „šlendriánu“ je Česká televize, která již dávno rezignovala na tuto informační zásadu: zprávy se musí ověřovat nejméně ze dvou na sobě nezávislých zdrojů. Podle toho dnes zpravodajství ČT vypadá. Jeden by hořce zaplakal. S tím „materiálem“, jaký tam zaměstnávají, to lepší nebude ani za sto let!

O tom, na jaké úrovní byla práce těchto „zdrojů“ StB, svědčí např. informace o tom, že I. Trumpová prý mluví na své děti česky. To je skoro jako Kolumbův „objev Ameriky“. Bohužel – na tomto „plivání“ na památku zesnulé „první dámy“ USA se v uplynulých dnech podílel svým „partyzánským“ zveřejněním vybraných materiálů z Archivu bezpečnostních složek (ÚSTR) historik P. Blažek, kterého jsem nedávno kritizoval za nedostatky v jeho mediálních výstupech. Přiložit si pohotově své polínko pod kotel a pak raději utéci, to je oblíbený „styl práce“ tohoto historika. Je to věru smutný příběh, kam až lze klesnout, když se dotyčný jedinec mermomocí snaží za každou cenu zviditelnit v médiích. A vytoužená sláva stále nepřichází!

K tomu jen dodávám, že bylo přirozené (= měly to v „popisu práce), když se zpravodajské služby z tzv. socialistických zemí snažily před rokem 1989 získávat různé, často i kompromitující informace či záznamy z tajně naistalovaných kamer, o důležitých osobách politiky Západu. Týkalo se to jak odposlouchávání telefonických hovorů W. Brandta, tak i „inkognito“ návštěv D. Trumpa v ruských hotelech až po různá dobrodružství a skandály nezvedeného synáčka současného prezidenta USA J. Bidena – Huntera Bidena. Totéž se týkalo i osoby bývalého vůdce britských labouristů J. Corbyna, o něhož se intenzivně zajímaly zpravodajské služby sovětských satelitů – včetně naší StB.

Česká rodačka Ivana Trumpová zemřela náhle ve čtvrtek dne 14. 7. 2022 v New Yorku. Jak ukázalo vyšetřování policie, její smrt způsobil pád ze schodů v domě, který obývala. Ten měl fatální následky. 73letá I. Trumpová měla údajně již delší dobu zdravotní problémy. Kvůli potížím s kyčlí téměř nevycházela z domu ani nikam necestovala. Kromě toho se bála, aby se nenakazila „covidem-19“. Právě se chystala na cestu do své oblíbené rezidence v Saint Tropez na Azurovém pobřeží, avšak ta už se kvůli její smrtelné nehodě neuskuteční.

Poté, kdy byla oznámena smrt I. Trumpové, její bývalý manžel D. Trump, s nímž se v r. 1992 rozvedla, napsal ve smutečním oznámení tato slova uznání: „S hlubokým zármutkem bych rád informoval všechny, kteří ji milovali, a bylo jich mnoho, že Ivana Trumpová zemřela ve svém domě v New Yorku. Byla to úchvatná, krásná a báječná žena, která vedla skvělý a inspirativní život. Její pýchou a radostí byly její tři děti, Donald junior, Ivanka a Eric. Byla na ně pyšná, stejně jako jsme my všichni byli pyšní na ni.“

Pohřeb matky tří dětí a babičky deseti vnoučat I. Trumpové se koná dne 20. 7. 2022 v newyorském kostele sv. Vincenta na Manhattanu. Trumpová byla celkem čtyřikrát vdaná. Svého prvního manžela, rakouského lyžaře A. Winklmayra, si vzala v r. 1971. Sňatek s druhým manželem, americkým podnikatelem D. Trumpem, se uskutečnil v r. 1977. Tři roky po rozvodu s ním, v r. 1995, se provdala potřetí – za italského podnikatele R. Mazzuchelliho. Jejím čtvrtým manželem se stal v r. 2008 italský model R. Rubicondi. (Zemřel v r. 2019 ve věku 49 let.)

Čest její památce!

20. 7. 2022

‒ RJ ‒

P. S.

Absolventy Aspen Institutu, kteří vyhráli volby v říjnu 2021 a usadili se ve Fialově vládní a sněmovní koalici, by mohlo zajímat, že D. Trump a I. Zelníčková se dne 31. 12. 1976 zasnoubili ve známém americkém středisku zimních sportů v Aspenu (stát Colorado).

20. 7. 2022

‒ RJ ‒

Vyobrazení:

1. Ivana Trumpové (1949-2022), první manželka 45. prezidenta USA.

2. Prezident D. Trump s dětmi I. Trumpové; zleva: Ivanka, Donald junior a Eric.