Jdi na obsah Jdi na menu
 


Sirky a zápalky – František Růžička

21. 8. 2017

Nebuďme malicherní a nehledejme v tom žádný rozdíl. Vždyť jsou obě rodu ženského. Nicméně pátrat po tom, jak přišly na svět, by nemuselo být zrovna nezajímavé. Historie zaznamenala, že k jejich vzniku došlo čirou náhodou při jednom z pokusů jistého anglického chemika, a to v roce 1827, když si umíchal kašičku z potaše (uhličitan draselný) a antimonu. Míchal, míchal, vytvořenou kuličkou na dřívku škrtl o podlahu a přivodil si ohníček. Bohužel, svůj objev si nenechal patentovat, a tak se později z prvních sirek radoval jiný podnikavec. Jeho sirky však zapáchaly a vytvářely malý ohňostroj. Proto přidal jistý francouzský chemik do směsi bílý fosfor. Jenže ten byl zase jedovatý, a tak občas směs z hlaviček posloužila i sebevrahům nebo travičům…

Touto stručnou informací navazuji na dřívější článek „Zápalkové nálepky se představují“ (SN č. 3/2017) o výstavě zápalkových nálepek v SVK České Budějovice. Vystavovatelem byl Jaromír Jindra, bývalý novinář, spisovatel a především sběratel těchto nálepek a zapálený filumenista, který kromě této zábavy aktivně podporuje tuto zábavu mezi dalšími nadšenci a vydává pro ně i informační zpravodaj. Filumenistická knihovnička má dnes téměř šedesát svazků. V současné době vychází historická studie o starých českých sirkárnách, soupis klasických zápalkových nálepek od vzniku českého sirkařství v roce 1839.

Jak sám uvedl, nálepek už má něco kolem 120 tisíc. A to z celého světa. Svému koníčku se věnuje od svého dětství, kdy první krabičky nacházel volně se povalující na ulici. Tehdy jej upoutaly především pestré obrázky tehdejších sérii – ryby, ptáci, hrady a zámky apod. Jeho sbírka obsahuje i různé unikáty. Největší zahraniční sbírkou jsou nálepky z bývalého Sovětského svazu a návazností na soudobé Rusko. Má jednu z nejucelenějších sbírek dárkových sérií v republice, které se v obchodech prodávaly v balení po 16 malých a jedné velké krabičky. Od roku 1947 jich vyšlo téměř pět set. Zajímavá je především nultá série, což je Moskva z roku 1947.

Nejvíce si Jaromír cení staré nálepky ze sirkáren v Klatovech, Vimperku nebo z první sušické sirkárny, stejně tak rozsáhlé sbírky ze tří budějovických sirkáren. V jedné z původních budov (dnes ul. Boženy Němcové) jsem se v odložené veteši pod střechou pokusil ještě něco objevit. Bezúspěšně, již bylo vymeteno. Sbírku československých nálepek už náruživý sběratel uzavřel. Jednak z toho důvodu, že současné náměty na krabičkách nejsou nikterak zajímavé, ale především proto, že tyto zápalky již nejsou české, vyrábějí se v Polsku, Maďarsku nebo Indii.

Závěrem můžeme prozradit, že další výstava v jihočeské metropoli by se mohla uskutečnit zase v příštím roce. Netřeba zapírat, že v době, kdy mladá generace tráví většinu času u počítačů nebo jiných elektronických her, již sběratelství neláká. Další doplňující informace lze nalézt na webových stránkách.

František Růžička (Hlas svědomí)

mirka04.jpg

Čs. akciová sirkárna okolo roku 1925

mirka05.jpg

Nálepka pro Turecko (1910)

mirka07.jpg

Jeníček a Mařenka (1907)

mirka09.jpg

Úsporné zápalky (balení až 500 ks) 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář