Svobodné noviny na internetu

Motto: „Proti lži se dá bojovat jedině pravdou.“ (M. Koudelka)

 „Jednotu strany a lidu si od nikoho rozvracet nedáme!“

V titulku tohoto článku úmyslně uvádím celé jméno tohoto koryfeje „demokratů“ v čele s premiérem Petrem Fialou, aby nedošlo k záměně za jiného muže stejného příjmení. Oba tito pánové, Fiala i Koudelka, jsou totiž ukázkovými „exempláři“, které upomínají na zašlé časy tzv. normalizace. To, co předvádějí, by se dalo směle označit za odvar z „elixíru pravdy“ soudruhů L. Štrougala a V. Biľaka. Jak to tehdy tito soudruzi s oblibou říkali? No přece: „Jednotu strany a lidu si od nikoho rozvracet nedáme!“ A soudruh L. Štrougal, jehož projevy tak rád napodobuje P. Fiala (= dlouhé minuty o ničem), k tomu ještě dodával: „Jenom nenas*rat horníky!“ Dnes by to „fialovci“ mohli poněkud aktualizovat: místo „horníků“ by tam mohli dát: „lidi“ nebo „občany“.

To, že je plk. M. Koudelka postavou ze světa zpravodajských služeb naprosto „netypickou“, nemusím příliš zdůrazňovat. Vidí to každý, kdo to vidět chce a kdo něco ví o práci této utajované komunity. Ve standardních demokratických zemích občané jméno osoby, jež vede tajnou službu, neznají. To je totiž nejlepším potvrzením toho, že pracuje dobře. Tam, kde má tento ředitel neodbytnou potřebu neustále se tlačit do sdělovacích prostředků, je něco špatně. To je přesně případ plk. M. Koudelky. Nelze se proto divit, že již poněkolikáté tohoto pána (dříve soudruha?) prezident republiky M. Zeman odmítl jmenovat generálem. Ani já bych to na jeho místě neudělal.

Nejnověji, poté, kdy opět nebyl povýšen do hodnosti generála, se plk. M. Koudelka plně zapojil do údajného boje proti „fake news“. Ne že by nějaké neověřené informace o válce na Ukrajině k našim občanům nepronikly. Jistě ano. Tak tomu ve svobodné společnosti bývá. Nicméně: rozdíl mezi státem totalitním a demokratickým spočívá právě v tom, že dává prostor svým občanům, aby si svůj názor mohli udělat sami – na principu informační plurality. Každý občan, který má vyšší IQ než 80, by toho měl být schopen. (Kdo ví, jak vysoké IQ má plk. M. Koudelka? Osobně by mě to velmi zajímalo. Možná právě s tím souvisí jeho nedůvěra v kognitivní schopnosti obyvatel ČR.)

Skoro plačtivá obhajoba našeho premiéra (P. Fiala) a předsedů obou komor parlamentu (M. Pekarová-Adamová, M. Vystrčil) svědčí v případě M. Koudelky spíše o tom, že máme velmi slabé politické „figury“ v těchto funcích. A to proto, že šéf BIS má potřebu se jich zastávat a vyhrožovat občanům represemi, pokud tyto osoby nebudou chválit. (A když ne chválit, tak aspoň nehanět.) Problém spočívá spíše v tom, že ani jeden z těch jmenovaných si pochvalu nezaslouží, protože svou práci nedělá dobře a neslouží zájmům občanů této země. Tak prosté to je, že by to mohl pochopit i plk. M. Koudelka.

Vyhrožování jakýmisi hypotetickými postihy občanům za to, že si dovolují kritizovat svou „vrchnost“, to jsme tady měli již ve středověku a ještě docela nedávno – za komunistického režimu. Pokud se někdo z nás radoval z toho, že jsme se po Listopadu 1989 konečně zbavili tzv. verbálních trestných činů, rétorika M. Koudelky, ale i ministra vnitra V. Rakušana, jehož vlastní strana vězí až po uši v nejrůznějších trestních kauzách, jasně svědčí o tom, že doba nové, „oprášené“, totality se může vrátit zadními vrátky.

Netvrdím, že se již vrací (kvůli několika excesům nezodpovědných politiků v čele s P. Fialou). Stále tady ještě máme dost demokratických pojistek a mechanismů, jež by tomu měly účinně bránit a zabránit. To vše za předpokladu, že orgány činné v trestním řízení budou dělat to, co dělat mají, a volat k zodpovědnosti všechny politiky, kteří porušují platné zákony. To se u nás evidentně neděje, protože ČR je „právním“ státem jen tak „napůl“: když se to momentálně hodí; jinak ne.

Fňukání plk. M. Koudelky, které se týká neúcty občanů vůči Fialově „vrchnosti“ (Fiala, Pekarová, Vystrčil), mu není nic platné. Problém totiž spočívá v tom, že lidé si obvykle neváží osob, které toho nejsou hodny. Úcta se nedá vynutit zákonem: buď je, nebo není! Bohužel – to je i případ těchto tří jmenovaných politiků. Ostatně – dnes zveřejněný průzkum o úspěšnosti premiérů řady zemí světa, svědčí o tom, že P. Fiala se umístil až na poslední příčce celého žebříčku. To jsou věru nelichotivá fakta, o nichž se u nás raději cudně mlčí.

Pohled do dějin naší země, ale i ostatních států Evropy ukazuje, že obliba politiků nemusí souviset s jejich populismem, jak se u nás někdy mylně tvrdí, ale naopak. Stačí svou práci vykonávat dobře, poctivě a ve prospěch občanů. A také se chovat k lidem jako ke spoluobčanům, nikoli jako k poddaným. Například: nelétat za státní peníze vládním letadlem na soukromé výlety, nezneužívat moc, nelhat a nevymýšlet si, nestavět vzdušné zámky, když je jasné, že realita je úplně jiná. O tom, že si P. Fialy neváží ani poslanci Evropského parlamentu, nejlépe svědčila minimální účast při jeho nedávném projevu – jako předsedy Rady EU. Co k tomu více dodávat?

Je však docela možné, že plk. M. Koudelka je jen špatně informován o aktivitách našich vrcholných politiků. To by pak svědčilo o tom, že není kompetentní, aby dál vykonával svou funkci. Co by to bylo za šéfa tajné služby, který neví o tom, co dělají přední politici této země? V tomto směru by přece měl být lépe informován než cizí zpravodajské služby, není-liž pravda?!

─────

Papalášský režim „slepence“ P. Fialy má rysy nové totality!

A úplně na závěr si dovolím ocitovat část vyjádření M. Koudelky na téma boje proti údajným dezinformacím. Ve skutečnosti se jedná o výhrůžku blíže nespecifikovanými postihy vůči občanům, kteří kritizují politiky současné vládní garnitury. To je v demokratickém právním státě zcela nepřípustné!

Má P. Fiala vůbec nějaké kvalifikované právníky na Úřadu vlády, když k něčemu takovému dochází? To je vrchol diletantismu, jaký jsme tady od r. 1989 ještě neměli! (Postavu ministra pro legislativu M. Šalomouna považuji za zbytečnou a dobře placenou „atrapu“ této vlády.)

K tomu ještě doplním: Tak špatnou vládu jsme tady neměli od roku 1989. Někteří skeptikové dokonce tvrdí, že od roku 1918. A stejně tak špatného šéfa BIS, jakým je plk. M. Koudelka. (Dokonce i ten S. Devátý byl lepší, byť musel ve funkci skončit kvůli tomu, že údajně nedostal bezpečnostní prověrku. To je u šéfa tajné služby věc poněkud podivná.)

Zde je dotyčná citace vyjádření plk. M. Koudelky (raději ji komentovat nebudu, protože věřím tomu, že občané si svůj názor dokáží udělat sami):

„V době, kdy bychom všichni měli stát jednotně spojení a připravení dělat vše ve prospěch této země, slyšíme kritiku vlády, slyšíme kritiku klíčových postav zákonodárného sboru. (…) A já osobně dezinformace nebo lživou propagandu považuji za jedno z nejvážnějších rizik. Protože je to snaha rozbít společnost. Rozbít její jednotu, rozbít důvěru v instituce, zpochybnit vše, co je dané, a tím ji oslabit a zároveň tak umožnit protivníkovi, aby ji lépe ovládl. Vlastně cílem dezinformací mnohdy není říct, že černé je bílé, ale všechno je šedé. Všechno je špatně. Nestojí to za to. A v tuto chvíli už nastupuje ta další část. A to je ta pátá kolona. (…) Pokud někdo šíří, že Petr Fiala na Ukrajině nebyl, tak je to lež a ne názor či kritika. Jde o to, kdo a jakým způsobem tyhle informace šíří a do jakého kontextu je zasazuje, a to už pak pohled na celý problém mění. Nebo vzpomeňme si na docela ošklivé útoky na ministra vnitra nebo na ministryni obrany, která dělá velmi odhodlaně a velmi dobře svoji práci. A velmi odvážně, musím říct. Přesto místo poděkování čelí velmi nevybíravým útokům. Nebo znevažování předsedy Senátu a předsedkyně Poslanecké sněmovny. A toto všechno má tendenci nahlodávat důvěru společnosti ve stát. A to ve chvíli, kdy čelíme tak vážnému ohrožení. A ty útoky budou pokračovat a budou ještě rozsáhlejší a masivnější, možná zrádnější, ale my na ně prostě musíme být připraveni reagovat. (…) Znevažování předsedy Senátu a předsedkyně Poslanecké sněmovny má tendenci nahlodávat důvěru společnosti ve stát. BIS na to musí reagovat.“ (PL, 9. 8. 2022, 9:01)

K citátu, který je uveden jako motto tohoto článku, není co dodávat. Snad jen toto: Je nejvyšší čas, aby se těmito slovy začal konečně řídit rovněž autor této sentence. Tím prospěje této zemi nejvíc. Za jeho ušlechtilý boj pro „pravdu“ (nikoli Havlovu „pravdu a lásku“) by ho jistě pochválil i samotný M. J. Hus. Pravdy totiž není nikdy dost. Vždy pokulhává za lží ‒ často i o několik koňských délek.

9. 8. 2022

‒ RJ ‒