Svobodné noviny na internetu

Přísloví

ZÁŘÍ – Čeho červenec a srpen nedovaří, toho září neusmaží. (Polské přísloví)

1. 9. – Semin den – babí léto. (Ruské přísloví)

15. 9. – Nikita řepořez, anebo husí odlet. (Ruské přísloví)

21. 9. – Po svatém Matouši čepici na uši. (České a polské přísloví)

25. 9. – Od Sergieva dne zima se snáší a od zimní Matreny se usazuje. (Ruské přísloví)

29. 9. – Svatý Michal všecko z polí spíchal. (Polské přísloví)

***

Pranostiky

1. 9. – Jaké počasí o Jiljím panuje, takové celý měsíc se ukazuje. – Jiljí jasný – podzim krásný. – Prší-li na sv. Jiljí, budou otavy shnilý.

8. 9. – Jaké počasí na Narození Panny Marie, takové potrvá čtyři neděle.

14. 9. ‒ Po svatém Kříži podzim se blíží.

15. 9. – Od Panny Marie Sedmibolestné teplota rychleji poklesne.

16. 9. – Svatá Ludmila deštěm obmyla.

21. 9. – Pohoda o svatém Matouši čtyři týdny se neruší. – Je-li na svatého Matouše pěkný den, mají vinaři naději na dobrou sklizeň. – Po svatém Matouši čepici na uši.

26. 9. – Na svatého Cypriána chladno bývá často zrána.

28. 9. – Přijde Václav – kamna připrav. – Svatý Václav víno chrání, po něm bude vinobraní. – Na svatého Václava bývá bláta záplava.

29. 9. – Když mrazy časně před svatým Michalem přicházejí, tedy se po svatém Matěji zdlouha zase navracejí.

30. 9. – Na svatého Jeronýma stěhuje se k nám už zima.

***

Lidové obyčeje

8. 9. – Narození Panny Marie

V předvečer tohoto svátku se ve vinařských krajích, především na jižní Moravě, „zarážela hora“. Hotař (= hlídač) šel ráno do kostela ke zpovědi a nechal posvětit kytici polních květů. Na špici dlouhé tyče nabodl jablka a upevnil na ni kytici. U vinohradu vykopal jámu, přes ni položil tuto tyč a na ohni spálil kytici z loňského roku. Pak přišel průvod hospodářů, vedený starostou, třikrát obešel jámu, která se pokropila svěcenou vodou, a všichni se pomodlili Otčenáš, Zdrávas a modlitby ke sv. Urbanovi, patronovi vinařů. Každý, kdo na vinici pracoval, vložil do jámy tři pěkné hrozny. Pak se jáma zaházela a vztyčila se tyč s kyticí na znamení toho, že od této chvíle je vinohrad „zaražen“, tj. zavřen. Nikdo do něj až do vinobraní nesměl vstoupit.

28. 9. – sv. Václav

Svátek sv. Václava uctívala celá země. Konaly se slavnostní mše i lidové veselice, poutě a posvícení. Den sv. Václava byl významným datem hospodářského roku: v některých krajích končila toho dne služba čeledi a uzavíraly se smlouvy pro následující rok (i když se toto odbývalo většinou až na sv. Martina). V kopcovitých krajích končila obvykle toho dne pastva na salaších a stáda se vracela do níže položených vsí ‒ do chlévů k přezimování. Od sv. Václava bývalo na venkově povoleno pást dobytek i na strništích, úhorech a dalších místech.

Zpracoval: ‒ RJ –

Použitá literatura:

F. L. Čelakovský: Mudrosloví národu slovanského ve příslovích, Čs. spisovatel, Praha 1978, str. 277; V. Vondruška: Církevní rok a lidové obyčeje, 2. vydání, Nakladatelství Dona, České Budějovice 2005, str. 41, 71-73.