Svobodné noviny na internetu

Dřívějším článkem „Budou zóny, budou“ (podzim 2017) jsme čtenáře informovali o zřízení parkovacích zón ve vnitřním městě jihočeské metropole. Před nedávnem si jeden z budějovických občanů postěžoval až v Praze prostřednictvím článku v deníku Metro, že po zavedení modrých zón je stav ještě horší, mnohdy nemá vůbec kde zaparkovat.

Jelikož v dané „postižené“ lokalitě bydlím (Pražské předměstí) již několik desetiletí, dovolím si oponovat. O tom, že dopravní situace je v Českých Budějovicích kolapsová a není dostatek parkovacích míst, netřeba polemizovat. To je fakt naprosto neoddiskutovatelný. Ale rozhodně se netýká jen jihočeské metropole, o čemž svědčí slogan letošního prázdninového období. „Dříve jsme jezdili tam, kde se nám líbilo, teď jezdíme tam, kde se nechá zaparkovat.“

Vtipné, leč smutné zároveň. Zabývat se prognostickými úvahami by bylo zbytečným mrhání již tak pocuchaných nervů řidičů. Rozhodně ale nelze zapomínat na přičinění se těch předchozích, kdož o správě města rozhodovali. Pochopitelně že s patřičnými vazbami, neboť mnoho nedostatků spadá do (ne)činnosti krajského orgánu (dálnice, obchvat, vnitřní nesmyslnosti…). Nelze opomenout skutečnost, že řada řidičů se k zaparkování „pouze přesunula“ za linii Pražské třídy směrem ke Staroměstskému hřbitovu (Plzeňské předměstí). Zde bydlící naříkají, jak jinak. Nic jiného jim zatím nezbývá.

Lze připustit, že tomu tak není ve stu procentech, ale ve většině zcela určitě. Po denní dobu je možnost k zaparkování rozhodně volnější. Týká se to však pouze z pohledu místně bydlících občanů.

Otázce parkování přijíždějících vozidel „z venku“ je nutné věnovat samostatnou stať. Tím ale „labutí píseň“ vůbec nekončí. Mění se na vraní a havraní krákorání, při kterém se vám ježí hrůzou vlasy na hlavě. Přestože magistrát sliboval, jak bude celá akce (platnost účinnosti od 1. 11. 2017) dobře organizačně a technicky připravena a občané prostřednictvím sdělovacích prostředků i propagačních letáků dostatečně informováni, jednalo se jen o tradiční rétoriku obdobnou v předvolebních kampaních. Nelze se divit, že mezi řidiči stav realizace vyvolal značnou nevoli. Ovšem že se to týká i cyklistů.

Na jedné z besed (před objektivem kamery) pan náměstek magistrátu uvedl, že… „akce byla zadána odborné firmě, takže se dalo předpokládat, že zadání bude splněno bezkonfliktně“. Opak byl pravdou. A zástupce pověřené organizace uvedl, že… „vše bylo provedeno podle zadání“!!! A spadla klec. Problémů ani nespokojenosti neubylo. Spíše znovu přibylo.

Jako součást „zónování“ totiž došlo také ke změnám dopravní obslužnosti u bezpočtu ulic. Změnily se na jednosměrné. Údajně, aby bylo více místa pro parkování. Zbytečná polemika. Nikdy to nikdo nespočítal, a nikdy se tak už nestane. Na některé vznesené kritické podněty nedokázal magistrát do dnešního dne důvodně odpovědět. Jsou místa, kde se k domu trvalého bydliště nemůžete vůbec dostat (Puklicova ulice u IGY). Jsou ulice, které svým částečným uzavřením doslova potřely propagovanou ideu, aby byla ve vnitřním městě možnost vždy volit urychlený objezd, když dojde k nepředvídané události a tím „zašpuntování“ vnitřního města (např. ulice Nerudova, Otakarova…). Další „lahodnou nenávist“ u řidičů vzbudily namontované zpožďovací panely osazené před křižovatkami. Rána za ránou na podvozky aut, i když je zde omezená rychlost na 30 km. Navíc: řidič, vyjíždějící z obousměrné „zónové“ ulice, musí věnovat pozornost i dopravnímu značení, které je po jeho levé straně (sic!). Zejména v nočních hodinách je to pastva pro oči, protože jsou reflexní.

Nedá mi to, abych nepřipomenul kritický článek J. Štiftera „Radniční packalové“ v Jihočeském měsíčníku BARBAR (říjen 2018). Bez nadsázky – magazín na úrovni. Díky za něj. Jednosměrné ulice nemají potřebnou šířku, ale to nikdo neřeší. A navíc: do některých z nich se pustila MHD (o tom také až jindy). Takže: jsou ulice, kde se riskantně potkává osobní automobil s protijedoucím cyklistou. Druhé vozidlo by snad mohlo proletět pouze vzduchem. Smutné je, že na vznesený dotaz nedostanete kvalifikovanou odpověď, která by situaci řešila. Nebo se alespoň snažila. Nad některými z nich musíte zaplakat.

Jelikož náměstci Podhola a Konečný již „nejsou funkčně činnými“, nebudeme plivat po „mrtvých“. Problémy však zůstávají. Škoda, že např. paní poslankyně Radka Maxová se volebně nechala odvelet do „eurozóny“, takže jí modré zóny v metropoli už ani nemusejí zajímat. Potvrdit zmíněnému článku (Barbar) se musí odůvodnění, že od doby, kdy od Lišova přijížděly koňské povozy, dnes to už nereflektuje dopravní současnost. Nutno však dodat, že právě k tomu přispělo rozhodování magistrátu z dřívější doby (primátor J. Thoma), když byl vnější obchvat (právě od Lišova, Třeboně) sveden do vnitřního města (Strakonická, Jírovcova). Následek: smrtelná Strakonická, přecpaná Jírovcova, stojící Pekárenská, což si vyžádalo instalaci dalších semaforů. Kritika (od ODS) zákonitě padá na současné vedení.

Neoddiskutovatelné je, že „město“ rozjelo tento projekt zazónování (nebo rozzónování) s nedostatečnou připraveností, což způsobilo více starostí než uspokojení mnohým občanům. Ale i těm, kdož sem přijíždějí do škol (dětičky již nejezdí na kolech, ale autíčky, viz právě Nerudova ul.), nebo k lékaři či do zaměstnání. Jedno odstavné parkoviště (Jírovcova ul.) je nedostačující. Ale i zde je nutné připomenout (ne)činnost v této oblasti za celých uplynulých téměř 30 (třiceti) let. Kolik máme parkovacích domů v obvodu vnitřního města? Vyjeďte na exkurzi do pokrokového Rakouska, nebo zaostalého Portugalska!

Takže: dosti pláče, dobře se držte, jedeme z kopce! S účinnosti od 1. 11. 2019 má dojít k realizaci modrých zón v dalším obvodu města ‒ od Pražské třídy až po Vltavské nábřeží. To bude asi mela. Je téměř konec školních prázdnin, ulice se začnou znovu přeplňovat – a zatím – kde nic, tu nic. Třeba to zase přinese nějaké to překvapení, ale rozhodně ne potěšení! Jedno takové, velice bolavé, zůstalo i na Pražském předměstí. Ulice Klaricova – část veřejné komunikace před novými domy ‒ zůstala zcela bez zón. Že by díky nějakému úplatku pro magistrát? Nebo jen některé jeho pracovníky? Odpovědět znovu nedokáží ani náměstci pana primátora. A co navíc: těmto „prominentům“ je přidělena k volnému (bezpoplatkovému) parkování část staré Nádražní ulice. Šalamounské? Nebo podrazácké! Na zdejší kritické místo nedokáže dostatečně reagovat ani bdělá Městská policie a motorizovaná „Parkovací služba“ (botičkáři).

František Růžička (Hlas svědomí)

Dvojsměrná štráse pro miniauta

Přeskoč, přelez, ale nepodlez