Pravopis médií se zhoršuje: pologramotný M. Bartkovský!
S tím, jak se přibližuje termín podzimních parlamentních voleb, již mnoho týdnů planou politické vášně, hlavně těch zaručeně správných „liberálních demokratů“, kteří vidí komunistické ohrožení za každým rohem.
Ano, žijeme v poněkud „popletené době: Manifest komunistické strany byl sice K. Marxem a F. Engelsem vydán v roce 1848, ale u nás to vypadá tak, jako by strašidlo komunismu začalo ulicemi našich obcí a měst obcházet – bůhvíproč – právě v těchto dnech. Něco za tím musí být, nemyslíte? Proto tito na smrt vyděšení jedinci v médích i na sociálních sítích neustále varují jak před včerejšími, tak i před těmi současnými komunisty, včetně těch „převlečených“, kteří se prý skrývají pod značkou „Stačilo!“.
Záhadou přitom zůstává, proč jim spíše vadí „český vlastenec z Japonska“ nebo oligarcha ze Slovenska, či dokonce jeden „Vidlák“ z jižní Moravy. Čím více se tito politici připravují na onu „poslední bitvu“ s naším i světovým komunismem, o to méně pozornosti pak věnují takovým banalitám, jako je český pravopis.
Jen tak mimochodem: Také si občas vzpomenete na televizní diktáty se Zdeňkem Svěrákem, původní profesí učitelem? Co bychom dnes dali za to, kdyby se Česká televize (ČT) namísto „fušování“ do propagandy goebbelsovského „střihu“ raději k tomuto druhu pořadu vrátila a pravidelně v něm pokračovala ‒ samozřejmě v jiném personálním obsazení. Máme přece dost mladých a hezkých učitelek, které by nás jistě rády vzdělávaly v otázkách českého jazyka.
Vedení ČT by se toho nemělo bát a mělo by to udělat už kvůli svým vlastním zaměstnancům, kteří mají veliké, převeliké problémy s češtinou. (Paní Marcela Augustová by nám o tom mohla vyprávět!) Inu, když se tomu nechá volný průběh (nikdo to nekontroluje a hlavně nikoho za nic netrestá), nemůže to skončit jinak než každodenním „zakopáváním“ o český pravopis. (A to nezmiňuji dlouhé zástupy pologramotných individuí, která sedí u klávesnic počítačů v tzv. newsroomu. Spíše by však měli tito jedinci sedět na hodinách doučování z českého jazyka. Prý nejsou lidi, a tak berou každého, kdo momentálně jde okolo budovy ředitelství ČT na Kavčích horách.)
Přiznám se, že v čase vypjatých emocí před volbami jsem i já poněkud odsunul na okraj svého zájmu pozornost, kterou jsem až dosud zaměřoval na úroveň českého jazyka, obzvláště znalostí české gramatiky, a to jak ve vysílání ČT, tak i na zpravodajských webech. „Probudil“ mě až příspěvek šéfredaktora „Reflexu“ Martina Bartkovského na síti X ze dne 16. 8.2025. Týkal se nedávno ostře sledovaného setkání dvou vrcholných politiků na Aljašce: D. Trumpa a V. Putina.
Popravdě: moji pozornost upoutal zejména titulek internetového deníku „Parlamentní listy“, který avizoval stanovisko senátorky M. Němcové (ODS) k této události. O jmenované političce je všeobecně známo, že nemá ráda V. Putina ani Rusko. Proto jsem byl zvědav na to, jak si poradí s komentováním oné světodějné události na sociálních sítích po stránce jazykové. Třebaže M. Němcová patří k politikům, kteří nemají vysokou školu, oprávněně někteří její kritici čekají, že bude dělat pravopisné chyby. K jejich smůle jsem v příspěvku senátorky za ODS žádnou chybu nenašel.
Důvod je prostý: Mirka „Zděšená“ je totiž jen o dva roky mladší než já, a proto by úroveň jejích znalostí českého jazyka měla být srovnatelná s tou mojí. Dříve bývala maturita z češtiny dostatečnou zárukou toho, aby absolventi středních škol pravopisné chyby nedělali, protože základní gramatická pravidla zvládli již na základní škole. (To dnes neplatí, jak nás denně přesvědčují svými příspěvky v médiích i na sociálních sítích sami politici, obzvláště ti mladí.)
Tato skutečnost se potvrdila i v tomto případě. Hlavní sdělení M. Němcové je podle očekávání značně kritické. Autorka ho vyjádřila touto větou: „Devastující.“ Rovněž většina novinářů a politiků, kteří tuto událost komentovali, se pozastavovala nad tím, že V. Putin byl na Aljašce přivítán červeným kobercem. (PL, 16. 8. 2025, 9:00) Na síti X se k této události senátorka M. Němcová (ODS) vyjádřila ještě o pár dní později takto: „Udržet si naději při pohledu na ruského válečného zločince Putina, kráčejícího po rudém koberci, který před ním rozprostřeli Američané, je téměř nemožné. Máloco je tak devastující ukázkou úpadku cti, charakteru a pozice lídra Západu.“ (Super.cz, 25. 8. 2025, 9:04)
Na rozdíl od stanoviska M. Němcové, mě velice nemile překvapil komentář Martina Bartkovského, šéfredaktora „Reflexu“. Ten tuto událost okomentoval těmito slovy: „Trump se poklonil masovému vrahovi, dostal lekci z historie, obdivoval dalšího válečného zločince v první řadě, na všem se dohodl[,] aniž by řekl[,] na čem[,] a nechal se namazat na chleba. Chyběl tomu jen závěrečný polibek a výměna prstenů. Putin vs. Trump 10:0.“ (Síť X, 16. 8. 2025, 01:11)
Na tomto sdělení mě neudivily ani tak názory pana šéfredaktora na ruského prezidenta V. Putina, ale spíše jeho velice chabé znalosti toho, kde se píší ve větě jednoduché a v souvětí interpunkční čárky. Vím, že právě tato věc patří k nejčastějším chybám i u mnoha osob s vysokoškolským vzděláním – včetně našich politiků. Skoro nikdo to pořádně neumí. Šéfredaktor M. Bartkovský stačil ve svém pětiřádkovém textu udělat tři chyby v interpunkčních čárkách. Nevěděl, že je tam má napsat. Ony chybějící čárky jsem vyznačil v jeho původním textu červeně a dal jsem je do hranatých závorek. Ve škole by to bylo za „čtyři“, u šéfredaktora bych to hodnotil přísněji: za „pět“.
Ptáte se, jak je možné, že člověk s tak mizernými znalostmi pravopisu může dělat šéfredaktora tohoto poměrně známého časopisu? Zřejmě má nad sebou takové šéfy, kterým to nevadí. Já bych tohoto novináře na hodinu vyhodil. Samozřejmě – ověřil jsem si, jak na tom jsou i ostatní publikované texty M. Bartkovského. Ke cti ostatních pracovníků redakce „Reflexu“ rád konstatuji, že korektor či korektorka odvedli vcelku dobrou práci, protože v dotyčném článku jsem žádné nedostatky nenašel. Zase tak dokonalé to sice nebylo, ale pravopisné chyby se podařilo „vychytat“. Chtělo by to ještě víc „učesat“ některé věty, ale tyto zásahy do struktury textu většinou korektoři nedělají. (Dotyčný článek si mohou čtenáři přečíst kliknutím na první odkaz za tímto článkem.)
A jaký je můj závěr? Soudím, že „Reflex“ si zaslouží lepšího šéfredaktora. Přece není možné, aby jeho chyby opravovali ostatní členové redakce. Účet M. Bartkovského na sociálních sítích je ovšem nejspolehlivějším potvrzením toho, jak na tom tento novinář s českým jazykem je. Nejde totiž jen o znalost gramatiky, ale i o formulaci myšlenek, k níž je nezbytná dobrá znalost syntaxe a stylistiky. Tam M. Bartkovský zaostává stejně žalostně jako v českém pravopise.
Umíte si představit, že by chyby v článcích K. Čapka nebo dnes tak populárního F. Peroutky opravoval nějaký korektor? Ani nemusel, protože tito elitní novináři chyby tohoto druhu, jak se jich běžně dopouští M. Bartkovský, nedělali. Dokonce i sazeči v tiskárně byli natolik zdatní, že dokázali přečíst i zdánlivě „nečitelný“ rukopis těch autorů, kteří ještě v té době nepoužívali psací stroj. To je samozřejmě nadsázka. Ti všichni byli profesionálové v tom nejlepším slova smyslu. Nic takového dnes, bohužel, nemáme.
A protože mě zajímalo, kdo je novinář M. Bartkovský (*1989), s jehož jménem jsem se již v minulosti setkal v souvislosti s mediálními štvanicemi některých „zaručeně správných redakcí“ na „Vidláka“, neodolal jsem a vyhledal si potřebné údaje o něm na internetu. Musím konstatovat, že jsem čekal lepší a obsáhlejší „životopis“. S tím jeho bych se neodvažoval ucházet ani o místo vrátného kterékoli fabrice.
Možná to bude zajímat i čtenáře tohoto článku. Zde je vlastnoručně sepsaný životopis M. Bartkovského, jak jsem si jej stáhl z internetu. V něm se uvádí toto:
„Martin Bartkovský, šéfredaktor Reflexu. Pochází z Děčína, což rád často zmiňuje a ještě raději se tam vrací. Vystudoval žurnalistiku na Masarykově univerzitě v Brně a v minulosti pracoval pro Českou televizi i TV Nova. V listopadu 2016 se stal součástí redakce reflex.cz, kde měl vedle psaní článků na starosti videa, grafiku i výrobu memů či satirických vtípků. V roce 2021 vedl webovou redakci. Od roku 2022 je politickým glosátorem navštěvujícím demonstrace, soudy a politické mítinky, ze kterých fomou on-line glosáře v reálném čase s tempem zhruba jedna glosa za minutu. V prosinci 2023 nastoupil na pozici šéfredaktora Reflexu, kde působí doteď.“
Zde je odkaz na příslušnou stránku s tímto životopisem:
https://www.cncenter.cz/autori-clanku/Martin%20Bartkovsk%C3%BD
─────
Prezentace na sociálních sítích je součástí práce politiků
Většinou se shodneme v tom, že sociální sítě dnes zásadním způsobem ovlivňují politiku. Proto skoro každý politik dělá všechno pro to, aby na těchto sítích byl a aby měl dostatečný počet sledujících.
O tom, s jakými propastnými rozdíly se na těchto sítích můžeme setkat, svědčí dva příklady, na něž bych rád upozornil. Také ony svědčí o tom, jak zásadně se proměnil svět okolo nás i hodnoty, které jednotlivé generace našich spoluobčanů vyznávají.
O prvním případu jsem psal již před pár týdny na stránkách SN v článku, který byl zveřejněn pod titulkem: Mladá ODS: prostoduchá prezentace nevzdělanosti? (SN č. 5/2025, vloženo 3. 5. 2025, viz třetí odkaz za tímto článkem). Předmětem mé tehdejší kritiky bylo video jisté členky uskupení zvaného „Mladá ODS“. Ona sebevědomá dívenka, jíž zřejmě kdosi slíbil, že s tím svým NIC, které si odnesla z našich škol do života, bude úspěšně proplouvat životem a možná se i uplatní ve vrcholné politice, udělala mnou kritizované chyby na sociálních sítích jistě jen z naivity a prostoduchosti. Větší význam bych tomu nepřikládal.
Přesto: neznám nikoho, kdo by se mýlil záměrně, aby mohl tímto způsobem ze sebe dělat ještě většího hlupáka, než doopravdy je. Celoživotní zkušenost pedagoga mě naučila, že většina chyb lidí tohoto mladého věku pochází z nevědomosti. To zase souvisí s tím, že jsme si zvykli považovat sami sebe za natolik dokonalé, že nejsme ochotni připustit fakt, že by tomu mohli být jinak. V uvedeném článku z 3. 5. 2025 jsou použity fotografie z onoho videa, které dokládají, jak mizerné znalosti si dnes absolventi základních, ale i některých středních škol odnášejí do života.
Druhý příklad uvádím rád, protože jsem na tuto skutečnost narazil na internetu víceméně sám, náhodou. Jedná se o příklad pravidelné, byť neokázalé, činnosti předsedkyně poslaneckého klubu ANO 2011 – Aleny Schillerové. Její příklad veřejného vystupování formou pravidelných příspěvků na sociálních sítích, s nimiž se mohou seznamovat prostřednictvím „Parlamentních listů“ také další zájemci, potvrzuje, že ne všechno u nás je špatné. Stále totiž platí moudrost starých Římanů: „Příklady táhnou“ (exempla trahunt). Nejen ty dobré, ale – bohužel – i ty špatné.
V případě A. Schillerové se jedná o pravidelné víkendové příspěvky na jejím facebookovém profilu. Na rozdíl od kratších textů na síti X si pisatel na Facebooku nemusí hlídat počet řádků (maximum je pět), ale může se plně věnovat myšlenkám, jež hodlá sdělit svým čtenářům. Dotyčný příspěvek této političky na téma: „Někteří politici si pořád myslí, že stačí vyjet „mezi lidi“ byl zveřejněn v „Parlamentních listech“ (30. 8. 2025, 18:05, viz odkaz č. 4).
6. 9. 2025
‒ RJ ‒
─────
Odkazy na články o M. Bartkovském:
https://www.i-sn.cz/clanky/sn-c.-4-2024/pologramotni-hlupaci-by-meli-mlcet-.html
https://www.i-sn.cz/clanky/sn-c.-5-2025/mlada-ods--prostoducha-prezentace-nevzdelanosti-.html
https://www.cncenter.cz/autori-clanku/Martin%20Bartkovsk%C3%BD
─────
P. S.
„Vidlák“ označil M. Bartkovského za „Jelito roku“
Jak se lze přesvědčit z níže uvedených odkazů, na svém blogu „Vidlákovy kydy“ psal D. Sterzik alias Vidlák o M. Bartkovském již mnohokrát. Ve své službě „fialovému hnusu“ patří totiž tento novinářský poskok k nejpracovitějším. Svědčí o tom hned první odkaz v předchozím seznamu. Zkrátka: máme u nás novináře, kteří by za Fialu dokázali dýchat, kdyby toho bylo zapotřebí. Bohužel – ani to ho ve volbách nezachrání před historickým výpraskem, jaký tato země ještě nezažila.
Zde je odkaz na zmínky o Bartkovském ve „Vidlákových kydech“:
6. 9. 2025
‒ RJ ‒
