Svobodné noviny na internetu

V zemi zemského ráje napohled, domova mého, TGM učil jadrnou zkratkou: „Demokracie je diskuse.“ S tím jsme vyrůstali. Nedostatkem otevřené, poctivé a nebojácné diskuse o našich cestách a pro naši zem jsme trpěli. Rozháraný okolní cizí svět nám podkládal jiné obrazy existence a svazoval jazyky, když ne rovnou ruce a nohy.

Snaživé diktatury nám zákazy, příkazy a nakonec cenzurovanými „diskusními příspěvky“ na rozkaz v kom-socialismu nacpávaly a ucpávaly mozky a zalepovaly ústa.

Byli jsme nuceni poznávat a poznali jsme příkazný svět a jiná pojetí názvů, výrazů a logická salta mortale těch, kteří chtějí mít vždy jen svoji pravdu za každou cenu a v každé situaci, i když se hrdelně vyznávají za demokraty. Jiná než jejich „pravda“, jejich názor, neexistuje.

Ovšem to nás přivedlo jen k poznatku dalšímu a širšímu: Když se chceš dobrat pravdy, rozmlouvej! Když chceš mít svoji pravdu, pohádej se!

Chceš-li svoji „pravdu“ v politice a nemůžeš-li ji proti obecnému názoru a většině prosadit, spusť humbuk ublížení, manifestuj za tu svoji pravou „pravdu“. Dělej hluk, nos fangle s nápisy tvého, stav barikády, zapaluj pneumatiky, co dávají smrdutý, černý kouř, aby TV kamery senzacechtivých měly pro celý svět dokument tvého ublížení.

Samozřejmě ti „správní“ reportéři, kteří vedle svého hlavního poslání, totiž dodávání žádoucí špionáže pro válčící za tu pravou jejich demokracii a importované „vzbouřence“, se postarají za žold rozhlásit, jak je „vzbouřenec“ ublížen. Jak ti vládní zabíjejí nevinné ženy a děti a bourají činžáky nad jejich hlavami. Že dusivý dým škodí všem ostatním, občanům, zvířatům i zelenině, nesmí vadit. Naopak: nastrčí se kupodivu dobře oblečené elegantní krasavice dle západního kusu pro cizí kameru. Ty pro svět potvrdí, že s čoudem a dusivým zápachem souhlasí. Ublížený „vzbouřenec“ musí v rámci lidských práv, svobody a demokracie dosáhnout svoji „pravdu“. Říkej: když padá les, třísky létají. Nestačí-li to vše, dělej randál. Střílej z toho a tím, co ti dodají přes hranice demokraté, ti, co přece pro tebe chtějí jen tvoji „pravdu“ a tu pravou demokracii a jen tvoji svobodu.

A tak vidíme na světelných, náležitě barevných obrazech, jak ty jedině pravé, tradiční a největší „demokracie“ ten mumraj podporují na konferencích. Dodávají svoji promyšlenou expertizu, jak se tam i onde dostat k moci. Aby mohli prosadit vzbouřenecké a své. Dodávají „bezpečnostní“ kontraktory, specialisty na demokracii, ověnčené kulometnými pásy. Dle potřeby poskytnou další tvrdé argumenty v podobě svých vyřazených protiletadlových dvojčat a čtyřčat, jako těm do Libye. Když jde o zemi, kde byly normální volby (viz Egypt) a občané zvolili jiného než západními demokraciemi vybraného a schváleného, „demokratičtí“ vojáci (placení k obecnému údivu západními demokraciemi) ho sesadí a vydají ho jimi schváleným soudům k trvalému odstranění. Takový s jinými názory, který není podle pravé demokracie či vyznání, nesmí přece existovat.

Demokracie je jen tam, kde má Západ svoje jednotky, svoje základny a kde může nerušeně provádět to, co za starého kolonialismu.

Londýn, 4. 2. 2014

Milan Křesadlo