Svobodné noviny na internetu

Opět jsem donucen porušit své dřívější rozhodnutí odejít už do politického důchodu a přenechat to mladším. Donutily mě k tomu okolnosti natolik pádné, že už se mlčet nedá. Aspekty současné politické scény jsou nechutné. Jak jinak nazvat to, že jakýmsi omylem na našem území snad narozený křikloun si může dovolit vykřikovat: „Nechceme Čechy v Čechách!“ A to bez náležité odezvy a právního zásahu. Jak by to asi vypadalo, kdyby se náš občan dotkl stejně jejich etnika?! Hlavně, že si Miloš Zeman objednal třináct nových pušek pro odstřelovače, aby jej společně s Grossovými těžkooděnci chránili před těmi, kteří by se jej mohli otázat, proč nám tak důsledně předvádí, jak správný výkon funkce prezidenta vypadat opravdu nemá. Stejně i premiéra a mnoha, mnoha dalších, také pilně pracujících na svém osobním prospěchu, místo práce pro občany, kteří je volili a platí.

Co se změnilo s výměnou vlády? Snad jen jména na výplatních páskách těch, kteří prý „dřou jako koně“, zatímco normálním občanům se prakticky v ničem neulevilo. Jen náklady na běžný život jim „mírně“ stouply a změna poplatků v nemocnicích už prý byla chybou. Dluhové nevolnictví se prohloubilo, pracovní příležitosti nepřibyly. „Neznámá“ letadla nám stále na hlavu sypou „popel smíru a zapomnění“, aniž by se draze vypůjčené gripeny odvážily na ně podívat zblízka, natož je donutit k přistání. Přitom neúměrná zhoršení zdravotního stavu jsou na denním pořádku, jak pozoruji na sobě a své rodině. K tomu vydatně přispívá psychický teror, neboť vše, co zhoršuje životní podmínky lidu, prochází prakticky bez jeho projednání, jako například kabinetně provedená devalvace koruny.

Zato totalitní praktiky a zejména cenzura všeho, co jen trochu odhaluje praktiky oligarchů, je až neskutečná. Nejlépe je to vidět na internetu, kde je u lidí pro ně i jen zdánlivě potenciálně nebezpečných téměř nemožné sdílení soukromých zpráv. Nejen vytvářením umělých potíží s připojením, ale pronikáním do počítačů samých a jejich úpravy pro blokování všeho, co jim vadí v oligarchickém vládnutí, nebo by mohlo odhalit jejich úpravy. Je to neskutečné, ale kolaborantští hackeři dokážou proniknout zřejmě cestou aktualizací do počítače a mazat v něm, co se jim nelíbí. Tak jsem přišel o řadu zajímavých souborů, jako například velice zajímavý dopis Jana Urbana Miloši Zemanovi, který zmizel i z internetu. To, že Ústava našeho státu nic takového nedovoluje, je neomezuje. Ono to není bohužel snadno prokazatelné, ale co lze od takových lidí očekávat, když bezostyšně odposlouchávají a komentují i soukromé hovory státníků.

Výmluvnou ukázkou je to, co mě donutilo k této kritice. Je to autocenzura našich masmédií, a tak jsem se o sprostých výzvách od těch, kteří Čechy v Čechách nechtějí, dozvěděl dříve oklikou přes našeho čtenáře z Austrálie, stejně jako o rakvi s nadějemi na demokracii na Staroměstském náměstí. Tu jsem bohužel na vlastní oči neviděl, takže nemohu dosvědčit, že tam opravdu byla. Ale výčet nesplněných slibů, u ní uvedených, jsem ochoten podepsat. Ovšem korespondence o tom na e-mailu mi byla zcela znemožněna, takže jsem zachránil jen obrázky, které přidávám. (Pro upřesnění dodávám, že se jedná o fotografie z roku 2011, čemuž také odpovídá oněch 22 let, o nichž se v textu na fotografii hovoří.) Obrázky přikládám jako připomenutí, že to platí ještě důrazněji i po pětadvaceti letech.

Musím konstatovat, že nespokojenost občanů roste, i když je stále ještě pasívní. Chtěl bych jen konstatovat, že přímá demokracie, jako vláda všeho lidu není reálně proveditelná. A zastupitelská demokracie je bohužel závislá na kvalitě zastupitelů, takže také silně kulhá. Je však možná kontrola práce a rozhodování zastupitelů poradními referend, a to i bez nutnosti okamžité změny Ústavy. Jen s dohodou, že vláda slíbí a bude plně přihlížet k názorům občanů ve zmíněných referendech, popsaných například i na stránkách těchto novin, nebo i jiných, lepších. Pak bude možné mluvit o demokracii – jako o vládě lidu.

19. 3. 2014

Ing. Vladimír Veselý