Jdi na obsah Jdi na menu
 


Demokraticky volený prezident… – Ing. Vladimír Veselý

12. 11. 2012

Lidu České republiky byl udělen veliký dar – možnost volit prezidenta republiky všemi občany. Ani zdaleka však nebyla občanům dána možnost zvolit si za prezidenta toho, koho většinově chtějí, nebo spíše nenechat si vnutit toho, koho nechtějí. Zákon o volbě prezidenta z 18. července 2012 je tak účelový, že občan má právo zvolit si jako obvykle jen jednoho z těch, kteří mu byli předloženi, jak je to v naší „demokracii“, tedy „vládě lidu cestou jejich zastupitelů“ už ostatně běžné.

Nechci zde hodnotit jednotlivé kandidáty, i když ty nejkřiklavější skutečnosti nemohu přejít mlčením, ale poukázat na nedůslednost v přístupu k volbě prvního občana republiky. Funkci prezidenta a jeho první dámy nelze brát jako prázdninovou brigádu, jak jsem již (a zbytečně) psal v článku „Fronta na hrad“ a dalších. Ta zmíněná volnost zákona nedává občanovi nové možnosti, spíše jej vtěsnává do ulity poslušného člena stáda, který svého baču také nevolí, jen se musí jít pást tam, kam přikáže on a jeho psi. Tedy konkrétní námitky:

1. Podmínky pro podání kandidatury nejsou rovnocenné pro všechny. Nelze srovnávat možnosti senátora, či poslance, který požádá příslušný počet svých kamarádů ve stejné instituci či straně o návrh, nebo podpis s praktickými možnostmi sehnat padesát tisíc podpisů mezi obecným lidem (aniž by za ně platili, jak se to nakonec stává a toleruje). Řadový občan je tak zcela diskriminován vůči těm, kteří již patří k vládní oligarchii. Právo stejné startovní čáry je silně narušeno.

2. Možnost kandidovat je jen pro bohaté, kteří si mohou hlasy koupit, ať už za peníze, poskytované státem (jen některým!), nebo ze sponzorských darů, které jsou vlastně povolenou korupcí. Prezident má být do funkce povolán a ne si ji kupovat. Ať už finančně, nebo i nevysloveným příslibem pozdějších výhod.

3. Závažnost prezidentské funkce vyžaduje, aby ji zastával člověk s patřičnými předpoklady pro ni, jakož i zkušenostmi. Zákon nepředpokládá konkrétní podmínky odbornosti, třebaže od „sametu“ mohly být vychovány na příslušných formách studia anebo v prakticky vykonávaných funkcích odborně i společensky přijatelní jedinci, jež by národ rád viděl ve svém čele. Kandidáti nejsou dokonce ani tázáni, natož lustrováni, zda ve svém dosavadním životě neuškodili republice, aby mohly být posouzeny jejich mravní zásady. Obávám se, že při splnění této podmínky by značně prořídly řady těch, kterým se prezidentská funkce jen líbí.

4. Občan nemá možnost vyjádřit svou vůli nevolit nikoho z kandidujících. Neúčast ve volbě ani odevzdání neplatného hlasu neovlivní výsledek volby, neboť není stanoven minimální počet hlasů pro platnost celé volby. Stejně jako při jiných volbách chybí „bílý lístek“, kterým občan může vyjádřit svůj nesouhlas se všemi kandidáty. Bez platné volby procentního podílu všech voličů, zejména v případném druhém kole, není volba legitimní.

Zásadně nemohu souhlasit s tím, aby výsledek volby byl ovlivněn razantním zneužitím vlivu sdělovacích prostředků ve prospěch některých kandidátů a dehonestací těch pro někoho nežádoucích, jak se to obvykle stává. Stejně tak asi není možné do nekonečna považovat za Kainovo znamení řadové členství v KSČ. To se netýká ovšem bývalých funkcionářů, nebo dokonce těch, kteří tam vstoupili v roce 1968 a souhlasili se vstupem vojsk. A takový se mezi kandidáty prý vyskytuje. Nelíbí se mi, když ministr, který má hájit suverenitu republiky jede za naše peníze na sjezd propagátorů odstranění této suverenity a vydává to za poslouchání „zajímavých přednášek“ (asi jen pro něj), o kterých nikoho z nás neinformoval. Stejně jako když jede navštívit jeden problematický stát a bez mandátu nabídne (jak uvedla ČT) azyl pro milion uprchlíků za případné války, a to ne na svých pozemcích, ale třeba na Strahovském stadionu…

Nelíbí se mi ani, když kandidát na prezidenta opouští svůj lukrativní post, aby mohl ihned nastoupit jako prezident, a když jeho paní se vyjadřuje v tisku, že zhubla, aby vypadala jako první dáma dobře. (Odkud má to přesvědčení, že se jí stane?) Přitom jako budoucí rádoby prezident kašle na místní občany a jede si obstarávat podporu do Ameriky. Vykřikuje z otevřeného okna: „Pište nám, odpovíme všem.“ Na žádost o vyplnění prezidentského dotazníku však neodpoví, stejně jako ostatní zbylí kandidáti. Asi svá zvolání nemyslí vážně. Navíc nemám rád u lidí sebechválu. Nesedí mi, když někdo o sobě tvrdí, že je lepší než ostatní, protože se osvědčil. Dokonce i tehdy, když si ostatní myslí, že vlastně nic neudělal.

V jednom se však všichni kandidáti shodnou – a to je přání dobrých vztahů s Izraelem. Ne že bych byl antisemita. Palestinci jsou také semité, snad dokonce potomci těch deseti údajně ztracených kmenů, jak pravil Miroslav Dolejší. To už ale neplatí o sionistech, kteří svoji dravost považují za ctnost a mají neskonalou touhu vládnout ostatním. Tak jim jejich náboženství velí. Nemyslím si proto osobně, že jejich nedůvěra ke křesťanům je nejlepším doporučením pro vedení tohoto přece jen většinově křesťanského národa. A to i přesto, že mám mezi nimi i řadu osobních přátel. Z praxe však vím, že by ve sporu dali přednost svému bližnímu, byť byli přesvědčeni, že pravda je na mé straně. Pokud si informovaný národ někoho z nich zvolí, je to v pořádku, je to jeho vůle. Přesto bych raději dál uváděl ve svých dokladech domovský stát Česká republika, a ne Čezreael.

Tolik před volbami, o jejichž výsledku si nedělám iluze. Po politických i ekonomických kotrmelcích poslední doby, kdy vláda Petra Nečase vede válku s řadovými občany tohoto státu a zejména jeho seniory, v níž je vše, co jim zhoršuje život, posuzováno jako dobré. Dokonce jsme připravováni na časy ještě horší nejen oním sprejovaným očkováním, které prý umožnil u nás jeden ze současných kandidátů v době svého premiérování povolením nekontrolovaných přeletů letadel NASA, které to zřejmě činí. K tomu jsme psychologicky připravováni katastrofickými filmy o nepravděpodobném útoku mimozemšťanů, či vesmírné katastrofy nebo hladomoru a z toho prý plynoucího neprodlužování života už neproduktivních seniorů, nebo dokonce kanibalismu (ČT2 10. 11. 2012). Větu, pronesenou ve filmu nad hostinou z právě zemřelé příbuzné „Jak jsme mohli plýtvat tak dobrým masem“, považuji za obzvláště nechutnou.

Tato planeta je přelidněná, ale při dobré organizaci a využití dnes ještě neúrodných oblastí pro pěstování potravin, důsledném využívání sluneční energie vybudováním solárních elektráren na rovníkovém pásu Země a přechodem na elektrodopravu a neplýtvání vykonanou prací uživí i tuto populaci. Neuživí ale těch pár chamtivců, kteří chtějí všechno spolknout a aby jim ostatní sloužili. Tak si takové nevolme, aby nám vládli! Prý je lepší vrabec v hrsti, než holub na střeše!

11. 11. 2012

Ing. Vladimír Veselý

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář