Svobodné noviny na internetu

V Českých Budějovicích 30. 12. 2012

S jistým časovým zpožděním (i když jsem důchodce, nemám jaksi čas na čtení) zasílám tento pozdrav do redakce a připojuji jen několik málo řádků.

„Tím se vyhnu tomu, abych musel říct, co si o tom všem opravdu myslím.“ (Ivan Hamšík, šéfredaktor v úvodníku č. 44/2012)

Přiznám se, že mnohdy závidím profinovinářům. Dříve bývali „nomenklaturní“, dnes jsou poplatní jen dobrému žoldu za své řemeslo. Jinak by to ani dělat nemohli. Stejně jako dříve soudruzi a soudružky z Jihočeské pravdy, později konvertující pod křídla soudruha Košťála, zaštítěného cizím kapitálem. Ono na tom vůbec nesejde, který multimilionář nebo miliardář to financuje. Demokracie stejně jako svoboda slova je u nás dneska bezbřehá. Žvanění přece nic nestojí. Některého čtenáře potěší, jiného nabudí nebo dokonce na..štve. Ale co s tím? Nakonec téměř všichni stejně mávnou rukou a jdou si po svých. Redakční praxe je všude stejná – jakási pomyslná vyváženost. Co se nehodí, končí tzv. v redakčním koši.

Posledním popudem mi byl článek „Tomio, jako ne!“ (č. 45/2012 o tom, proč by Tomio Okanuta neměl být českým prezidentem). Mohl bych ale uvést řadu jiných. Takový profinovinář dokáže přece napsat všechno. Stačí, když má dobrý zdroj informací a dostatečnou kapacitu počítačové paměti. A hlavně: pokud se držel zadání!!!

Na jedno si však nikdy netroufne. Aby se zvedl od stolu a nechal se zapsat na nějakou volební kandidátku. Toť jediná moje konstruktivní připomínka. Pan šéfredaktor Hamšík by třeba mohl být vhodným předsedou vlády. Jeho zástupce Plesl tiskovým mluvčím, Pečinka politrukem, Holeček hradním tajemníkem, Kolář církevním tajemníkem… atd. Doležal by jim jistě rád posloužil donáškou konopného guláše či špenátového drinku.  

Takže se nejen jich, ale všech nomenklaturních novinářů ptám: „Proč to nezkusíte?“ Budete se jistě bránit, nejraději útokem. A cože já?? Už jsem to zkusil. Jako absolutně nezávislý (v celé jihočeské metropoli) hned při prvních volbách roku 1990. Neuspěl jsem! Proč? Nebyl jsem partajník. Přepočítací koeficient, daný „demokratickým“ zákonem, byl neúprosný. Postoupili jen partajníci. Třeba komančové s minimálním počtem hlasů.

Na závěr vám tedy radím: „Musíte do partaje.“ Založte si třeba: BABIŠKU 2013, možná zlanaříte i obrněnou Karolínku.  

PF 2013!

František Růžička

Hlas svědomí

České Budějovice