Hrad Žebrák – Zdeněk Andršt
Hrad nechal postavit v polovině 13. století na úzkém dlouhém křemencovém bradle pravděpodobně Oldřich Zajíc z Valdeka. Po jeho smrti v roce 1271, kdy je Žebrák poprvé připomínán, se stává jeho novým majitelem Přibyslav ze Žebráka. Jádro hradu se dvěma věžemi a palácem mělo objekty řazené za sebou.
Po nástupu Karla IV. sídlil na Žebráku jeho bratr Jan Jindřich, kníže korutanský, a do roku 1341 tam pobýval hrabě tyrolský, který nakonec Žebrák i koupil. Když hrad Žebrák převzal, byl velmi zchátralý, takže ho dal hned opravit a dostavět; nechal tam také postavit novou kapli sv. Apolináře a Markéty.
Dne 4. ledna roku 1350 byl hrad Žebrák převeden na Karla IV. (1346 – 1378), který obratem ustanovil, že objekt nesmí být zastaven. Ovšem o rok později na Žebráku onemocněl Karlův prvorozený syn Václav a 30. prosince 1351 zde také zemřel. Dne 17. června 1360 zde ještě Karel IV. vydal majestát a potom hrad Žebrák zastavil na několik let magdeburskému purkrabímu Purkartovi. V roce 1377 panuje na Žebráku Petr z Vartenberka, ale již roku 1383 je majitelem hradu opět český král Václav IV. (1361–1419), který na Žebrák jezdil častěji od podzimu 1389. Jako purkrabí tam působil od roku 1385 Jan Kurář.
Dne 30. května 1395 uzavřel na Žebráku Václav IV. „jalový“ mír s českými pány. V roce 1409 zde podepsal Dekret kutnohorský, kterým se měnila rozhodovací práva na pražské univerzitě. V roce 1412 tam proběhla disputace o Odpustkovou papežskou bulu mezi mistrem Janem Husem (1369/1371–1415) a Štěpánem z Palče. V roce 1413 král Václav IV. definitivně opouští hrad Žebrák a odstěhoval se na Nový hrádek u Kunratic v Praze. V květnu 1425 několik dnů hrad Žebrák obléhala vojska táboritů a sirotků, kteří ale po nezdaru aspoň vypálili městečko Žebrák a pak postupovali dál na Plzeň.
V roce 1460 nechal záložní majitel Žebráku, Hanuš z Kolovrat, opravit hradní kapli, což byla zároveň poslední větší stavební akce na Žebráku. Roku 1532, kdy na hradě nocoval císař Ferdinand I. (1526–1564), zachvátil hrad Žebrák požár a král s doprovodem jen s velkými obtížemi unikl. Poslední zkázou hradu Žebrák bylo hledání údajného pokladu Volfem Krajířem z Krajku. Hrad Žebrák zpustnul, byl opuštěn a veškeré dění se přesunulo do podhradí, které bylo rozšířeno o pivovar, dvůr s ovčínem, mlýnem a cihelnou.
V osmdesátých letech 20. století byla zahájena Památkovým ústavem středních Čech rekonstrukce hradu Žebrák, a tak byla před sesutím zachráněna hlavní věž, která získala nové využití jako rozhledna.
Text a foto: Zdeněk Andršt
Obrazovou přílohu najdete zde: http://www.i-sn.cz/fotoalbum/hrad-zebrak/
