K dopadům ekonomické globalizace... - Zdeněk Andršt
Podle závazků Evropské unie Česká republika bude vyrábět až 8 % elektřiny z obnovitelných zdrojů. Tento zákon předložila tehdejší Špidlova vláda. V té době vedl ministerstvo životního prostředí lidovec L. Ambrozek, který měl nedávno skandál se zneužitím poslaneckých náhrad na stavbu svého rodinného domu. V zákoně bylo tehdy ustanovení, že energetický regulační úřad bude moci každý rok snižovat výkupní ceny z fotovoltaických panelů až o 10 % podle poklesu investičních nákladů. To ale omezili pozměňovacím návrhem poslanci I. Šedivá z ČSSD a L. Urban z KSČM. (Při volbách si tak dávejte dobrý pozor, koho budete volit.) Ze solárních panelů se tak mohly začít rýžovat miliardy korun. ČEZ, který se předtím vymlouval na vývoj cen na mezinárodním trhu, se teď může vymlouvat na rozvoj obnovitelných zdrojů. Mimochodem: tyto fotovoltaické elektrárny jsou většinou napsané na nejrůznější advokáty a dále na obskurní, spíše fiktivní firmy se sídlem na Kypru. Takže se jedná o tzv. bílé koně. Jak také zaznělo v pořadu ČT 168 hodin, velká část finančních zisků z těchto solárních, fotovoltaických elektráren by mohla putovat k některým politickým stranám u nás, v ČR …
K další problematice: Evropská investiční banka (EIB) je největší finanční institucí Evropské unie s ročním portfoliem schválených půjček 53,4 miliard eur. EIB se mimo jiné podílí na kontroverzních projektech, které poškozují životní prostředí, jako je například povrchová těžba v Zambii. (V letech 1990–1993 sice vynaložila zambijská vláda 37 milionů dolarů na základní vzdělání, ale současně s tím zaplatila 1,3 miliardy dolarů ve formě dlužních splátek. V tomto časovém období vzrostla chronická podvýživa u dětí mladších 5 let ze 40 % na 53 % a podle údajů samotné Světové banky žije 80 % Zambijců v absolutní chudobě.) Dále to je výstavba hydroelektrárny Nam Theun 2 v Laosu a společně se Světovou bankou se podílí na ropovodu z Čadu do Kamerunu, kde čadská vláda vyhrožuje každému, kdo se postaví proti stavbě ropovodu, popravou. Tento ropovod protíná zemědělské oblasti a deštné pralesy, jejichž součástí jsou v jižním Kamerunu území obývaná domorodci. V severním Čadu probíhají ozbrojené srážky a tamní vláda se začala zbavovat novinářů i těch, kteří sledují lidská práva. Masakry stovek obyvatel v letech 1997 a 1998, kde se bude ropa těžit, nikdy nebyly vyšetřovány.
U nás, v České republice, došlo za posledních dvacet let, od roku 1990, prakticky k totální likvidaci drobného, malého i středního podnikání. Zato však došlo a stále dochází k masivní výstavbě nejrůznějších obřích nákupních center, hypermarketů a supermarketů. Politici nám vždy říkají, kolik se vytvoří nových pracovních míst v těchto nákupních centrech. Ve skutečnosti hypermarkety a supermarkety nabízejí zboží hlavně od velkých nadnárodních firem a nemají vůbec zájem podporovat místní malovýrobce, takže v důsledku toho dochází k propuštění u malých obchodníků kvůli odlivu zákazníků. O práci dále přijde i část zaměstnanců pracujících v prvovýrobě a zpracovatelském průmyslu. Samostatnou kapitolu představuje vztah těchto nadnárodních řetězců ke svým zaměstnancům, kdy produkují armádu nízce kvalifikovaných zaměstnanců, většinou žen, často pracujících na částečný úvazek. To umožňuje držet v šachu i pracovníky na plný úvazek a tlačit je k vyšším výkonům za nižší mzdy. A v pěti řetězcích supermarketů a hypermarketů u nás, v ČR, je dokonce zakázané odborové sdružování. Konkrétně to jsou: Billa, Penny market, Plus Discount, Ikea a C&A. Např. v srpnu 2006 proběhla demonstrace zaměstnanců Plus Discount v Mostě a zástupkyně vedoucí z jedné pražských prodejen tehdy řekla: „Je nás málo, děláme přesčasy bez odměn, nemáme volné víkendy.“ Co se týká těchto řetězců, tak nám předvádějí kapitalismus 19. století, ale do současnosti to opravdu nepatří.
A ještě něco málo k problematice našeho zdravotnictví. V roce 1990 šlo 20 miliard korun na zdravotnictví, z toho 4 miliardy na léky. V roce 2010 to bylo celkem už 280 miliard korun na zdravotnictví, z toho 60 miliard korun na léky!!! Jak uvedl v pořadu České televize Politické spektrum předseda České strany národně socialistické Karel Janko, hlavní problém spočívá v tom, „že je to celé na byznysu postavené a částečným řešením aspoň pro začátek by bylo omezit prebendy v dozorčích radách zdravotních pojišťoven a stanovit jednotnou marži v lékárnách“.
Na úplný závěr článku se ještě musím vrátit k bytové problematice. Jestliže v současnosti Husákovo 3+1 ze 70. a 80. let 20. století stojí 3 miliony korun, tak nové panelákové byty, dalo by se říci „Klausovo“ 3+kk, nabízejí realitní kanceláře běžně za cenu 3 miliony 810 tisíc korun a luxusní bytové rezidence, např. na Kavčích horách a v Holešovicích, se dokonce prodávají za 10 milionů korun!!! A ještě jeden poznatek. Nedávno jsem šel po Janáčkově nábřeží v Praze a na jednom činžovním domě z 1. republiky je na zvoncích nápis v angličtině: Old Town Apartments. Zkrátka, pouze bohatí cizinci mají dostatek finančních prostředků k tomu, aby mohli trvale žít v České republice a v našem hlavním městě. My, Češi, na to ale nemáme. Nejsou to opravdu nijak radostné a perspektivní vyhlídky do budoucna.
Pro SN: Zdeněk Andršt