Svobodné noviny na internetu

Průvodním jevem tohoto procesu, pro nějž se používají nejčastěji pojmy, jako například „služba vlasti“, „vláda lidu“ či „zastupitelská demokracie“, jsou aféry a skandály, potvrzující nám dnes a denně, že politika se u nás zredukovala na pouhou „technologii moci“. Na konci tohoto procesu ovšem bývá obvykle proces skutečný, soudní, jehož aktéři končí na lavici obžalovaných a ve vězení.

»Kontroverzní lobbista Ivo Rittig řešil ty nejcitlivější záležitosti s pravou rukou někdejšího premiéra Janou Nečasovou (dříve Nagyovou) po vzoru dalšího „politického podnikatele“ Romana Janouška a bývalého pražského primátora Pavla Béma (ODS) podle zjištění Práva přes speciální šifrovací telefon. - Ani ten je přitom před odposlechy zcela neochránil, policii se totiž podařilo část takto zachycených zašifrovaných hovorů dekódovat. Právu to potvrdil dobře informovaný zdroj blízký vyšetřování. - „V celé té skupině bylo šifrovacích telefonů víc. Většinou je i pro ostatní sháněl Rittig,“ řekl Právu zdroj. - Pro detektivy představuje prolomení kódu velký úspěch, speciální přístroje s cenou v řádu desítek tisíc korun si totiž firmy i jednotlivci pořizují právě kvůli tomu, že se obecně považují za neodposlouchávatelné.« (Novinky.cz, 1. 3. 2014, 5:01)

─────

Zdá se, že teď to teprve začíná, i když P. Nečas se snažil celou dobu mlžit, že je všechno legální. Nebylo. Proto ty šifrovací telefony, o nichž se vědělo celá léta. Proč to až dosud nikomu nevadilo? To si opravdu někdo myslel, že je ta naše „elita“ používá k tomu, aby si mohla sdělovat slůvka lásky? To sotva!

●●●

»Zakladatel americké softwarové společnosti Microsoft Bill Gates získal po čtyřech letech zpět titul nejbohatšího člověka na světě. Vyplývá to z nového žebříčku dolarových miliardářů, který sestavuje časopis Forbes. Mezi dolarovými miliardáři je i šest Čechů, v čele s Petrem Kellnerem, kterému patří 106. místo. Ve skupině je i nový ministr financí, vlastník Agrofertu Andrej Babiš. - Majetek nejbohatšího Čecha Petra Kellnera, který je vlastníkem investiční skupiny PPF, podle Forbesu činí 11 miliard dolarů (218 miliard Kč). Druhé místo mezi Čechy obsadil s majetkem 2,4 miliardy dolarů Andrej Babiš, který je vlastníkem Agrofertu a nyní i ministrem financí. Na třetí příčce se umístil Karel Komárek. - V žebříčku jsou také Radovan Vítek, Zdeněk Bakala a Pavel Tykač. Vítek a Tykač jsou v letošním globálním žebříčku miliardářů poprvé. Mezi dolarové miliardáře však byli oba zařazeni již loni v dubnu v české odnoži časopisu Forbes.« (Deník.cz, 3. 3. 2014, 13:59, aktualizováno 15:48)

─────

Ó, my se máme! Kdepak ti dobří muži přišli k takovému majetku? Že by poctivou prací? Tomu může uvěřit jen malé dítě!

●●●

»Zavedení sankcí nevede k žádnému rozumnému výsledku, řekl prezident Miloš Zeman k plánům Západu uvalit sankce na Rusko kvůli vojenské intervenci na ukrajinském Krymu. Zeman se také vyjádřil ke slovům ruského prezidenta Vladimira Putina, který akci svých vojsk označil za humanitární misi s cílem pomoci ohroženým ruským občanům na Krymu. Zeman v té souvislosti zmínil "humanitární bombardování" bývalé Jugoslávie, které podle něj příliš humanitární nebylo. – „Vzpomínám si na humanitární bombardování Jugoslávie. A když jsem pak přijel do Bělehradu,“ řekl novinářům v pražském Karolinu Zeman.« (EuroZprávy.cz, 4. 3. 2014, 17:33)

─────

Miloš Zeman ještě v dobách, kdy byl předsedou PS a pak i vlády, byl považován za „muže Moskvy“. Proto jeho „tvrdé“ výroky na adresu ruských představitelů docela překvapily. S oním „humanitárním bombardováním“, jehož velkým stoupencem byl V. Havel, měl a má Zeman pravdu. Část sociálních demokratů v roce 1999 postup NATO vůči Jugoslávii ostře kritizovala. Zeman měl ovšem smůlu, že jako předseda vlády země, která krátce předtím, 12. 3. 1999, byla přijata do NATO, se musel – chtě nechtě – podřídit většině.

Vztah k bývalé Jugoslávii a k provincii Kosovo je doopravdy problém. Kosovo patří historicky k Srbsku podobně jako hora Říp k Čechám. O tom nemůže být žádného sporu. Něco jiného je demografický vývoj, který byl vůči Srbům v tomto regionu v poslední době nepříznivý. Všechno ostatní je pouze politika: ambice jedněch a ochota k ústupkům těch druhých.

Musíme si uvědomit, že vztahy Čechů a Jihoslovanů sahají hluboko do historie a že již v 19. století Češi sympatizovali s protitureckým zápasem jižních Slovanů. Ve 20. století ČSR tvořila s Jugoslávií (do r. 1929 Královstvím Srbů, Chorvatů a Slovinců) a Rumunskem tzv. Malou dohodu – hráz proti případnému nebezpečí ze strany Maďarska.

I dnes je Maďarsko (navzdory členství v tzv. Višegradské čtyřce) jiné než ostatní státy středovýchodní Evropy. Maďaři se dokonce ani na půdě EU netají svými „velkomaďarskými“ plány. Vítězství V. Orbána v nedávných parlamentních volbách tyto tendence ještě posílilo.

●●●

─────

Předseda Senátu PČR M. Štěch není sice žádný politik s velkým „P“ ani myslitel formátu TGM, tentokrát však, zdá se, trefil do „černého“. Pokud na to přišel vlastní hlavou on sám, nikoli jeho poradci, pak to rozhodně stojí za zamyšlení. Každý, kdo je jen trochu obeznámen s naší historií 20. století, ví, co to byla tzv. předmnichovská krize roku 1938, kdy se západní „garanti“ naší tehdejší bezpečnosti a hranic tvářili, že obětováním pohraničních oblastí Československa, kde žili tzv. sudetští Němci, zachraňují světový mír. Političtí „panáci“ typu N. Chamberlaina nadlouho pošramotili pověst Velké Británie, jež byla považována za kolébku parlamentarismu a moderní demokracie.

Ano, právo národů na sebeurčení je princip, na jehož základě vzniklo v r. 1918 i Československo. Netýkalo se to tehdy ovšem jen Čechů a Slováků, ale i jiných národů, které žily pod cizí nadvládou. Dnešní situace je jiná. Volání po „ochraně práv menšin“ je politický klacek, kterým může jakýkoli diktátor otloukat hlavy všech představitelů demokratických států světa. Států, kde žijí národnostní menšiny. A ty jsou vlastně skoro všude. Etnicky „čisté“ státy vlastně už ani neexistují. V multikulturním a multietnickém světě by totiž mohl „ochraňovat“ tyto zájmy menšin kdokoli kdekoli. Je to zkrátka politický nesmysl. Dnes už právo národů na sebeurčení v tomto klasickém pojetí přestalo platit.

To, co se stalo na Krymu, je obyčejná vojenská agrese, opřená o zmanipulovaný výsledek referenda (správně: plebiscitu), jež bylo vypsáno, aby podpořilo zájmy Ruska. Nic víc a nic míň. Je to jen zkušební test, zda to projde, aby se něco podobného mohlo opakovat i jinde.

Dnes naštěstí nejsme v roce 1938, kdy zůstalo ČSR osamoceno – zrazeno svými spojenci. Úvahy o tom, že by NATO nemuselo mlčky vyčkávat, co udělají Rusové, a rozmístilo by své jednotky na Ukrajině, jasně ukazuje, že Putin není Hitler a že pokus o nový pakt Molotov-Ribbentrop není uskutečnitelný. Dokonce ani ta nevzdělanými novináři omílaná „studená válka č. 2“ není realistická. Zkrátka: svět se změnil a to je dobře!

Z celé „krymské krize 2014“ čouhá jako sláma z bot neúspěšný a málo realistický pokus o obnovu bývalého Sovětského svazu v jeho původních hranicích. Je to ještě větší utopie, než byl kdysi pokus o nastolení komunismu ve velké části světa.

 ●●●

»Arcibiskup Dominik Duka připomíná, že potomci komunistických funkcionářů jsou dnes poslanci v různých stranách, v ministerských křeslech a sedí i v dalších vysokých funkcích. Měli umetenou cestu ke vzdělání i k majetku. - Na druhé straně lidem, kteří nemohli studovat a jejichž rodiče připravili komunisté o všechno je dnes spíláno do nenažraných prelátů. - "Vůbec nemíním napodobovat staré časy komunistického kádrování. Ale možná není někdy od věci si uvědomit, že synové a vnuci komunistických ministrů a potentátů, kterým často byla velmi umetena cesta ke vzdělání, studiu v zahraničí či značným finančním prostředkům jsou dnes poslanci všech možných politických stran, generálními řediteli a ministry. - Zatímco lidé, jejichž rodiče byli zbaveni postavení, majetku apod. nesměli studovat, nemohli získat zkušenosti v zahraničí a přece dnes jsou také v celkem významných funkcích. Jen s tím rozdílem, že jim je spíláno do „nenažraných prelátů“, ziskuchtivých a mocichtivých potentátů. Jak to je doopravdy, nechám na rozumu a svědomí laskavých čtenářů," prohlásil Duka v článku na svém blogu.« (Prvnízprávy,cz, 4. 3. 2014, 23:33)

─────

Jeho Eminence kardinál Dominik Duka pronesl svatá slova. Doslova. Přesně tak to totiž v případě některých našich politiků je. Chtělo by to ještě uvést konkrétní jména, aby bylo jasno, koho příště nemáme volit. Je nejen dobré, ale dokonce nutné o takových věcech mluvit, protože některým lidem se zdá, že je vše zapomenuto. Ne, není. Ještě je dost lidí, kteří si pamatují, jak to za minulého režimu bylo a jak se kdo tehdy choval.

Není náhodou, že plná ústa kritiky vůči církvi a restitucím komunisty zabaveným majetkům mají právě děti bývalých komunistických prominentů. Zkrátka, komunista zůstane komunistou, i kdyby trakaře padaly. Tím nejhlasitějším křiklounem je samozřejmě, jak jinak, J. Dienstbier ml. Vrcholem trapnosti pak je, že pod vlivem masivní proticírkevní kampaně těchto komunistických synků, kteří nemají stud ani morálku, samotný kardinál D. Duka raději zveřejnil svůj měsíční plat – 18 tisíc Kč čistého. Kdo čekal miliony, musel být nutně zklamán. To jen naši „kavárenští“ politici (včetně kdysi „dělnické“ strany ČSSD) vydělávají miliony a solidarita s těmi, kteří žijí z podpory, jim nic neříká.

A co na to naši „špičkoví manažeři“ polostátních firem, kteří berou měsíčně statisíce až miliony korun? To je v pořádku? Z peněz daňových poplatníků se financuje luxus jedněch, ale na slušný život těch chudších není peněz dost!

Dienstbier a ti sociální demokraté, kterým se komunismus zažral pod kůži, by se měli stydět. D. Duka totiž přišel s něčím, co asi nikdo z politiků nečekal. Projevil se totiž jako „manažer“ římskokatolické církve a přislíbil, že vytvoří nová pracovní místa na restituovaných círlevních majetcích. To je slovo hospodáře, nikoli ty jalové řeči sociálně demokratických předáků! Příslib D. Duky je chvályhodný. Neměla by tyto pracovní příležitosti vytvářet svou vstřícnou hospodářskou politikou spíše vláda? Ta zatím jen žvaní a skutek utek'…

●●●

»Návrh hnutí ANO na zákaz alkoholu ve sněmovně a omezení dlouhých vystoupení se u opozičních stran nesetkal s velkým ohlasem. Místopředsedkyně Sněmovny Jaroslava Jermanová (ANO) je však nadále přesvědčena, že by tyto kroky byly ku prospěchu, nemuseli by se pak například nechat vyvádět opilí poslanci.«

(EuroZprávy.cz, 5. 3. 2014, 13:03)

─────

Problém paní Jermanové nejspíš bude v tom, že nemá autoritu. A na to žádné nařízení nebo zákon nestačí. Musí na sobě pracovat, aby si tuto autoritu vybudovala. V tom jí nikdo nepomůže. Řešením by bylo, kdyby svůj mandát přenechala někomu schopnějšímu.

Opilí poslanci v nové Poslanecké sněmovně? Nic nového ani překvapivého. Je to stále totéž, protože část poslanců tam zůstala z dřívějška. A tady platí: starého psa novým kouskům neunaučíš! Řešení je jediné: takové lidi nevolit. Koho si tam občané zvolili, ten tam bude vysedávat (a pít alkohol - i přes jeho zákaz), dokud mu neskončí volební období. Čekal snad někdo něco jiného?

●●●

─────

Proč by to Rusové dělali, když jim někteří Češi (včetně politiků) sami lezou do zadku? Do Karlových Var jezdili už v minulých dobách ruští carové i politici sovětské éry, např. L. I. Brežněv. Tyto západočeské lázně mají pro Rusko význam jako turistická destinace, kam jezdí ti, kdo „na to mají“. Vždy se jednalo především o „smetánku“, nikoli o řadové Rusy.

Jedna historická souvislost stojí přesto za pozornost. V dubnu 1938 zde byl vyhlášen tzv. Karlovarský program, v němž sudetští Němci požadovali autonomii v rámci tehdejší ČSR. To karlovarští Rusové zatím nic takového nechystají. Již dnes je toto město dvojjazyčné: česko-ruské, třebaže bychom s ohledem na historii spíše očekávali, že Karlsbad vždycky byl a bude česko-německý.

●●●

─────

●●●

─────

●●●

─────

Na souvislost mezi pádem Nečasovy vlády a návštěvou českého premiéra v Rusku jsme upozorňovali ve SN již krátce před mimořádnými parlamentními volbami v článku „Předvolební postřehy“ (viz SN č. 10/2013). Někomu, jak se zdá, to došlo až teď… ČEZ raději tendr na dostavbu Temelína zrušil. Ať si s tím Sobotkova vláda láme hlavu taky!

●●●

● Vznikne registr učitelů. Stát chce mít přehled, v jakých regionech chybí

»Kde nejvíce chybí angličtináři? Kolik je učitelů fyziky například na Sokolovsku? Dosud nedostupné údaje bude možné zjistit z registru učitelů, který chystá ministerstvo školství. Systém chce spustit zhruba od roku 2016. Podle škol je nutné, aby se shromážděné informace využily například na pedagogických fakultách.« (iDNES.cz, 19. 3. 2014, 9:09)

─────

Toto ministerstvo si vždycky vystačilo samo – i bez škol. Úředníci si nějakou práci našli, aby si své platy v řádu desetitisíců korun zasloužili. Celé ministerstvo by se mělo „rozprášit“. Na to nicnedělání by stačilo maximálně sto lidí – jako na každé velké a dobře fungující škole. Ostatní zaměstnance propustit a poslat je do škol, kde hrozí akutní nedostatek učitelů! Někteří zaměstnanci MŠMT by se tak konečně dostali k povolání, pro které mají kvalifikaci.

●●●

─────

●●●

─────

●●●

─────

●●●

»Česká Suverenita se ohradila vůči tvrzením ministryně spravedlnosti Hany Válkové (ANO) ohledně dění za protektorátu. Strana zpochybňování zločinů Němců za druhé světové války považuje za nepřípustné a navrhuje odvolání Válkové z vlády. - „Je absurdní, že tyto německé zločiny zpochybňuje zrovna paní Válková, která má trvalý pobyt v německém Pasově, pochází z německé rodiny a její otec byl za války příslušníkem protektorátní policie,“ podivuje se Suverenita v tiskové zprávě. - Předsedkyně strany Jana Volfová tvrdí, že pokud by v současnosti nějaký člen německé vlády zlehčoval události během druhé světové války, do hodiny by přestal být ministrem a v politice by údajně navždy skončil. - „Ministryně spravedlnosti si dovolila říct, že v protektorátu se vlastně nic špatného nedělo. Dokonce vyslovila politování nad tím, že skončilo soužití Čechů a Němců, ale ani ji nenapadlo vyslovit alespoň lítost nad tím, že nacisté vyvraždili skoro všechny Židy, kteří s námi mnoho staletí žili ve společné vlasti,“ zlobí se Volfová, jejíž dědeček zemřel v Mauthausenu a babička přežila věznění v Ravensbrücku.« (ParlamentníListy.cz, 24. 3. 2014, 18:07)

─────

Nemám, co bych k těmto slovům dodal. Je tam všechno důležité, co mělo být řečeno. Teď už zbývá čekat, kdy paní ministryně, navzdory tomu, že ji pan prezident hned na začátku tak vychválil, až z toho zpychla a ztratila soudnost, ze své funkce ve vládě odstoupí. Jana Volfová si zaslouží velkou kytici růží za otevřenost, se kterou se postavila proti evidentní lži a pokusu o falzifikaci našich dějin, byť to říká univerzitní profesorka H. Válková (působící svého času rovněž na neslavně proslulých plzeňských právech)!

Na co jsem ovšem čekal marně, byla skutečnost, že výzva k odstoupení měla zaznít přímo z úst premiéra B. Sobotky. Bohužel, nezazněla. Že si tím premiér podřezává větev pod sebou, je mimo jakoukoliv pochybnost. Asi se chystá brzy odejít. Jinak tomu nerozumím, proč to dělá…

●●●

»Poslední dobou přibývá opět snah tzv. sudetoněmeckého landsmančaftu o přepsání dějin. Nyní se mu už podařilo proniknout přímo do české vlády. Podobná situace byla naposledy za války, kdy byl členem protektorátní vlády sudetský válečný zločinec K.H. Frank. - Váleční veteráni ČSBS nyní přišli s tím, že bývalý kněz a ministr kultury ve vládě premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) za katolickou KDU-ČSL Daniel Herman stanul v čele organizace Sdružení Ackermann-Gemeinde (SAG). To je součástí nechvalně proslulého tzv. Sudetoněmeckého landsmančaftu, který shromažďuje také bývalé válečné zločince, příslušníky vojsk SS a pro svou vlastizradu a kolaboraci s nacismem odsunuté tzv. sudetské Němce.« (Prvnízprávy.cz, 27. 3. 2014, 13:08)

─────

V souvislosti s těmito skutečnostmi se poněkud jinak jeví role, kterou pravděpodobně hrál D. Herman jako ředitel ÚSTR. Že by tam měl hlídat hlavně materiály z období 2. světové války, jak někteří pozorovatelé spekulovali? Skoro bych tomu i věřil.

Spolu s H. Válkovou a P. Bělobrádkem je to zřejmě další z exponentů sudetských Němců v současné Sobotkově vládě. Se zástupci sudetských Němců svého času jednal i M. Topolánek (prý tajně) a vůči bavorským představitelům byl mimořádně vstřícný i P. Nečas.

●●●

»Komunistický režim konfiskoval církevní majetek a financoval církve, my jsme se nyní vzdali tohoto financování, tak tedy současná levice by potom uvažovala asi trochu méně spravedlivě než komunistický stát v roce 1948, uvedl Duka.« (Prvnízprávy.cz, 27. 3. 2014, 8:10)

─────

Duka má opět pravdu. Komunisté zestátnili církve i jejich majetek (včetně židovského, který předtím zkonfiskovali nacisté) a učinili z kněží státní zaměstnance. Financování to nebylo valné a špatnou správou majetku byla řada historických objektů nenávratně poškozena nebo zničena. Synkové bývalých komunistů i v této věci nezapřou své tatíky…

●●●

»Ministr financí Andrej Babiš premiéru Bohuslavu Sobotkovi vzkázal, že ho může odvolat nebo si vybrat jiného koaličního partnera, pokud mu vadí jeho vlastnictví Agrofertu. Babiš tak v pořadu Pressklub rádia Frekvence 1 reagoval na nedávnou Sobotkovu výzvu, aby ukončil své podnikání a byl nadále jen politikem.« (iDNES.cz, 30. 3. 2014, 19:12)

─────

Předseda vlády B. Sobotka, který je v pozici ne nepodobné premiéru P. Nečasovi vůči M. Kalouskovi, by jistě rád Babiše odvolal, kdyby mohl. Už dnes je zřejmé, že daleko úspěšnější by byl v pozici premiéra M. Hašek. Je jen otázkou času, kdy B. Sobotka pochopí svou pozici a sám na postu premiéra skončí. Jeho postavení je dlouhodobě neudržitelné. Čím dříve bude vyměněn, tím lépe!

●●●

Druhý měsíc Sobotkovy-Babišovy vlády máme za sebou. Kromě neúspěšného pokusu o rošádu na ministerstvu zdravotnictví a spravedlnosti se nic podstatného nepodařilo udělat.

Zatím jedním v nejpracovitějších a nejkoncepčnějších ministrů je šéf resortu školství M. Chládek. Jako bývalý učitel ví, co má dělat, a to na rozdíl od svých kolegů na jiných ministerstvech, kteří se teprve rozkoukávají, nebo ničemu nerozumí.

Skoro to vypadá tak, jako by se za problémy ministrů Němečka a Válkové stáli ti, kterým se nelíbilo, že oba tyto ministry pochválil na samém začátku prezident M. Zeman.

Doufejme, že je to jen náhoda a že příští měsíce bude tato vláda konečně více pracovat a méně se předvádět před televizními kamerami.

Zdraví vás

Mikeš