Už zase? – Ing. Vladimír Veselý
Konec mayského kalendáře je již bezpečně za námi a dvacetileté období mezi válkami je překonáno. Lidstvo však dosud nenalezlo lepší způsob autoregulace svého přemnožení, než je existence predátora. Ale protože ten je díky inteligenci člověka a výzkumu nemocí i zdrojů obživy prakticky vyřazen z boje, musí být člověk predátorem sám sobě. Hybatelé tohoto světa se proto rozhodli, že nejúčinnější je ten nejhorší způsob – válka (Alternativa 1).
Kdo jsou ti hybatelé svět, není dosud jasno. Je nesporné podle archeologických nálezů, že na Zemi proběhlo několik etap vývoje forem života, končících zpravidla nějakou katastrofickou formou, s přežitím vyhovujícího vzorku (Utanapištim, Noe). Jako by účelem bylo nalézt evolucí nějakou požadovanou formu, kterou by pak bylo možno uplatnit někde jinde při stvoření (kreativismus). Přímé důkazy o tom však nejsou, takže si můžeme klidně i myslet, že život se na naší planetě vytvářel z nějakého zárodku po miliony let evolucí, až nám jej Bůh na nebesích přetvořil dodáním mluvícího Adama, který vystřídal neandrtálce. A že existuje Nebe (snad na měsíci), Peklo (v podzemí) a Ráj na zemském povrchu. Že to jsou možná ti hybatelé.
Stvořili si, nebo dovezli člověka jako tvora na vrcholu potravinového řetězce, jako gojima, ale osvobozeného od zákona džungle (sežer, nebo budeš sežrán!), neboť v Ráji bylo všeho hojnost. Jenže Ďábel přes Evu člověku vnuknul myšlenku, že může být sám svého štěstí strůjce. A rozdělil potomstvo Adama a Evy na vyvolené vládce a gojimy se zbytky stádního komplexu. A také s velkou částí těch, kteří využili svou získanou inteligenci k poznání, že je výhodné pomáhat vládcům ovládat prostý lid, tedy s nimi kolaborovat na všech úrovních. Ti, ve formě faraonů, králů, knížat, zemanů, ale i volených vládců, finančníků, podnikatelů a úředníků na jimi dobře placených místech ovládají ten stádní zbytek ve prospěch nejen hybatelů, ale i jich samých. Napříč všemi společenskými uspořádáními s nepostradatelností jim vlastní.
Je pravda, že světem hýbaly mnohé revoluce a snahy o usnadnění života těm porobeným, většinou to však byly snahy získat podporu pro vlastní boj o lepší místo na slunci. Pokud se jim dařilo, vydrželo to jen do té doby, než jim vyrostla dosti silná konkurence se stejnými zájmy, jen s jiným logem na vývěsním štítě. Vydrželo to jen tak dlouho, dokud revoluce nepožrala své strůjce, nebo než zafungovalo pravidlo, že „dřív, než člověk změní funkci, změní funkce člověka“. V závěru však všechny revoluce skončily totalitou stejné, nebo stejně postupující skupinou samozvaných vládců, které se protlačily na rozhodující místa vládnoucích stran. Tam utvoří mafii, jejíž hlavní starostí je udržet tuto skupinu při moci.
Stejný stav je teď u nás. Skupina prognostiků a mafiánů na ně nabalených už zase znásilňuje národ tím nejhrubějším způsobem. Pod vábničkou demokracie a boje proti korupci buduje neprůstřelné centrum moci. Vláda, která si na své občany pořizuje těžkooděnce, není vládou lidu, a tedy vládou demokratickou. Slepena z několika sebestředných, vzájemně se podporujících menšin, není schopna vládnout jinak - než ve svůj prospěch.
Veřejné blaho, pro jehož budování je vláda účelově vytvořena, je vlastně jejím nepřítelem, protože spokojený občan by si mohl začít vymýšlet další zlepšení a prohlédnout její taktiku prskajících bublin bulvárních zpráv a jiných nepodstatných událostí. Pod jejich svícnem je však vždy budována totalitní struktura ovládání jednotlivce dnešní technice odpovídající „farmě zvířat“. Technika čtení a ovládání mozkových aktivit se dostává do stadia možnosti přímého řízení činnosti jednotlivce, a tedy dálkového řízení jeho aktivit jako u počítačových her. Spolu s dálkově řízenými drony (bezpilotní létající objekty), vybavenými programy s počítačovou inteligencí, je možné programově kontrolovat a nutit vybrané jednotlivce chovat se podle předpisu.
Proto ten hlad po osobních datech lidí, umožňující vytvořit potřebnou databázi občanů. Za pár smajlíků na internetu, či SIM kartu zdarma, nebo až o 200 korun levnějšího zboží, doručeného až do rukou objednatele (někdy i s ověřením jeho identity, jsou sbírána data do zmíněné databáze. Protějškem pak jsou komunikační čipy, dnes už tak malé, že je lze vpravit do těla obětí injekční jehlou. Takže při dnešním stavu techniky a rychlosti vývoje budou mít hybatelé světa možná za pár let možnost vést od svého pracovního stolu válku s neposlušným obyvatelstvem kdekoli na světě.
To je samozřejmě dosti nadsazená prognóza, leč současné události ji nevylučují. Zkuste si jen zareagovat na některý internetový článek, který vás vyprovokoval k odezvě. Pokud to nebyl právě článek, jehož celý obsah je určen jen pro registrované (a platící) čtenáře, jistě se vám dostane poučení, že pro diskusi musíte být přihlášeni poskytnutím osobních dat, často i s adresou, e-mailem a telefonním číslem. Někdy málem i číslem vašich bot. To je ovšem ten lepší příklad. Najdete-li někde možnost diskutovat jen za poskytnutí e-mailu, bude na vás záhy požadováno poskytnutí detailních osobních dat (např. na registrace i-dnes.htm ), ba dokonce i fotografii vašeho občanského průkazu, byť se začerněnými „citlivými“ informacemi (http://muj.idnes.cz/UcetOvereni.aspx), nikoli však evidenčního čísla průkazu, podle kterého si lze snadno začerněná data získat. Pokusíte-li se bez toho diskutovat, jste na několika spřízněných portálech poučeni, že nejste k diskusi prověřeni. Zbytek si domyslete sami.
Výše popsané jsou zkušenosti například s pokusem o zveřejnění následujícího diskusního příspěvku: Zprávy I-hned.
Vladimír Veselý 21. 8.2013 10:39
Jak ukrotit Zemanovy ambice?
Zeman byl zvolen přímo všemi občany, kteří mají nezadatelné právo na to, aby respektoval jejich hlas. Tak to konečně sám prezentoval a nabízel ve volební kampani. Mohou to vyžadovat například demonstracemi nebo stávkami. Lepší by ale bylo, aby se závažná prezidentova rozhodnutí „ratifikovala“ poradním referendem, které jsem již několikrát popisoval na své stránce „Rebel“, nebo ve Svobodných novinách. Třeba jen SMS-kami, nebo jako hodnocení článků na internetu, aby to voliče moc nezatěžovalo. Spousta hackerů beztak teď přišla o výhodné výdělky, tak něco vymyslí, aby to bylo věrohodné. Pokud by nesouhlas občanů byl závažně velký, bylo by slušné od prezidenta, aby jej respektoval a své rozhodnutí zdůvodnil, změnil, nebo vypsal řádné referendum. Jinak se brzy dočká občanské neposlušnosti a jejích následků. A my s ním.
Vladimír Veselý
***
Nemyslím, že by jeho obsah byl nějak závadný, zejména ve vztahu k deklarování Ústavou, že každý má právo šířit vlastní názory. Hyde park ovšem u nás nemáme a média jsou pro ne právě souhlasné názory uvedeným příkladem uzavřena. Lidé je v podstatě díky tomu, co na nás nebeští sprejeři asi sypou, ani nechtějí slyšet. Už Miroslav Dolejší deklaroval, že mezi lidmi není vůle se vzepřít násilí, proti nim vytvářenému.
Takže už zase skláníme hlavy před totalitou. Kolaboranti s hybateli hrají své populistické hry s naší svobodou. Pro ně svoboda je možnost ovládat a okrádat nás. Za naše peníze a o naše peníze. Budou nové volby, ve kterých budou kandidovat převážně titíž, kteří republiku do současného stavu dovedli, proto tak snadno souhlasili s rozpuštěním Sněmovny. Jak bylo už jednou řečeno: „Ti noví vymění jen uniformy hradní stráže a vše půjde ve starých kolejích dál.“ (B. Chňoupek) Nastěhují se do Strakovy akademie a jako straky budou strakovat dál.
26. 8. 2013
Ing. Vladimír Veselý
Komentáře
Přehled komentářů
Nobelova cena za fyziku udělena za objev "božské částice"
Velikost textu:
8. 10. 2013 10:24, autor: pet aktualizováno 8. 10. 2013 16:41
http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/245261-nobelova-cena-za-fyziku-udelena-za-objev-bozske-castice/
Stockholm - Nobelova cena za fyziku byla letos podle očekávání udělena za objevení subatomární částice, takzvaného Higgsova bosonu. O cenu se dělí Brit Peter Higgs, který předpověděl existenci částice v roce 1964, a Belgičan François Englert, jehož experimenty v obřím urychlovači Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) s nejvyšší pravděpodobností existenci částice potvrdily. Higgsův boson je posledním chybějícím článkem v takzvaném standardním modelu částicové fyziky.
Higgs a Englert existenci částice předpověděli již v roce 1964 a teorii pak s dalšími vědci rozpracovali. Loni v červenci jejich předpoklady potvrdily experimenty v obřím urychlovači Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN), kde pracují i špičkoví odborníci z Česka.
"Konečně čeští fyzikové přispěli k objevu, který bezprostředně souvisí s udělením Nobelovy ceny," řekl fyzik Jiří Dolejší, který se s dalšími vědci sešel v budově Akademie věd ČR v Praze, aby v přímém přenosu sledovali tiskovou konferenci ze Stockholmu. "Samozřejmě máme radost, že byli oceněni právě fyzikové François Englert a Peter Higgs," dodal český fyzik Rupert Leitner, který je šéfem Výboru pro spolupráci s organizací CERN. "Ocenění bylo za mechanismus, který předpověděli téměř před padesáti lety, ale pro nás je velmi důležité, že klíčové bylo objevení oné Higgsovy částice a na tomto objevu se podíleli také naši fyzikové, zejména na experimentu ATLAS v CERNu," dodal.
Higgsův boson byl posledním chybějícím článkem ve standardním modelu částicové fyziky, jenž popisuje základní stavební kameny vesmíru. Ostatních 11 částic, které model předpokládá, již bylo nalezeno.
Vědci jsou přesvědčeni, že v první biliontině sekundy po velkém třesku byl vesmír obrovskou směsicí částic bez hmotnosti, které létaly rychlostí světla. Až interakcí s Higgsovým polem získaly hmotnost a nakonec utvořily vesmír, jak ho známe.
Udělení ceny za teorii Higgsova bosonu se všeobecně očekávalo, bylo také ale předem jasné, že vyvolá kontroverze, jelikož k tomuto objevu v průběhu let přispělo množství expertů a bylo těžké rozhodnout, kdo na něm měl největší zásluhu. O Nobelovu cenu se v daném oboru mohou podělit maximálně tři vyznamenaní. Hlasování členů švédské královské akademie věd dnes také trvalo nezvykle dlouho a oznámení laureátů bylo o celou hodinu odloženo.
"Samozřejmě máme radost, že byli oceněni právě fyzikové..." 2)
(ČT24, ČTK, 8. 10. 2013 18:30)
V roce 1964 popsalo teorii Higgsova bosonu hned šest vědců, z nichž jeden - belgický fyzik Robert Brout - již zemřel. Nobelův výbor nakonec vybral Belgičana Englerta a Brita Higgse, kteří myšlenku zveřejnili jako první. Experimentálně doložit předpovězenou částici se pak podařilo týmu 10 000 vědců v organizaci CERN v laboratoři částicové fyziky nedaleko Ženevy. Spekulovalo se proto, že by Nobelova cena za fyziku mohla letos poprvé putovat k nějaké organizaci, a sice právě k CERNu, případně k šéfovi této organizace či vedoucím klíčových projektů.
Přes velmi nadějné vyhlídky není dosud existence Higgsova bosonu s absolutní jistotou prokázána. Výsledky testů, které CERN provedl v letech 2011 a 2012, se s předpokládanými hodnotami shodovaly z 95 procent. V polovině letošního března zástupci CERNu uvedli, že pravděpodobnost definitivního potvrzení existence Higgsova bosonu se stále zvyšuje. Podle vědců už je fakticky jen otázkou, zda jde o "standardní" boson, či některou z jeho variant.
Božská částice Higgsův boson, jemuž se někdy v nadsázce přezdívá božská částice, je posledním neprokázaným článkem v takzvaném standardním modelu částicové fyziky. Ten popisuje vlastnosti všech známých elementárních částic a způsob, jakým spolu interagují. Model však ve své rané fázi nedokázal vysvětlit, jak získávají některé částice hmotnost. To je přitom zcela zásadní věc, neboť pokud by například elektrony neměly hmotnost, nemohly by existovat ani žádné atomy.
V roce 1964 britský fyzik Peter Higgs přišel s teorií, že elementární částice získávají hmotnost díky interakci s jinou, dosud neznámou částicí. Některé částice reagují silněji, a tudíž mají velkou hmotnost (třeba takzvaný top kvark). Jiné naopak nereagují vůbec, díky čemuž nemají hmotnost a mohou se pohybovat rychlostí světla (fotony). Výsledky experimentů nasvědčovaly, že Higgsova teorie je správná.
Boson je jako celebrita na večírku - táhne pozornost
Mechanismus, jakým Higgsův boson dodává ostatním částicím hmotnost, vědci někdy přirovnávají k večírku, na který dorazila celebrita. Když se zpráva o přítomnosti slavného člověka rozšíří, ihned ho obklopí fotografové a zájemci o autogram, a tím mu znemožní další pohyb po místnosti - dodají mu hmotnost. Higgsův boson v tomto přirovnání představuje zvěst o přítomnosti celebrity.
Potvrzení existence Higgsova bosonu a určení jeho vlastností může podle některých vědců otevřít cestu k objevu celé řady zcela nových částic, včetně vícero druhů Higgsových bosonů. To by mohlo vést ke zcela novému pojetí částicové fyziky, které by šlo nad rámec současného standardního modelu. Ten je totiž překvapivě úspěšný v popisu viditelného vesmíru, který ale tvoří pouhá čtyři procenta vesmíru jako celku.
Definitivní potvrzení (nebo vyvrácení) existence Higgsova bosonu může být ještě otázkou několika let. Letos v únoru byl totiž Velký hadronový urychlovač (LHC) plánovaně odstaven. Dvouleté přerušení provozu by mělo především umožnit seřízení urychlovače na maximální výkon.
"Samozřejmě máme radost, že byli oceněni právě fyzikové..." 3)
(Dolejší Jiří , 8. 10. 2013 18:34)
François Englert (80) Je emeritním profesorem na Svobodné bruselské univerzitě (ULB), přednáší též na Telavivské univerzitě a je členem Institutu pro kvantová studia při Chapmanově univerzitě v Kalifornii, kde působí jako hostující profesor (od roku 2011).
Narodil se 6. listopadu 1932 v Bruselu. Vystudoval fyziku na ULB, kde v roce 1959 získal doktorát. Poté dva roky pracoval na Cornellově univerzitě v Ithace (stát New York, USA) jako výzkumný pracovník a později odborný asistent spolu s význačným belgickým fyzikem Robertem Broutem (1928–2011), s nímž později na ULB vedl výzkumnou skupinu teoretické fyziky. V roce 1961 se Englert vrátil na ULB, kde působí dodnes.
Nezávisle na Peteru Higgsovi předpověděl Englert spolu s Broutem v roce 1964 existenci oné "božské částice", později pojmenované Higgsův boson.
Englert se zabýval též výzkumem v oblasti statistické mechaniky, kosmologie, teorie strun a gravitační teorie.
Je nositelem řady ocenění, mimo jiné americké Sakuraiovy ceny za teoretickou fyziku částic (2010) či letošní španělské Ceny prince asturského, již dostal spolu s Higgsem a Evropskou organizací pro jaderný výzkum (CERN).
Peter Ware Higgs (84)
Britský teoretický fyzik, který v roce 1964 předpověděl existenci částice nazvané později Higgsův boson.
Higgs se narodil 29. května 1929 v Newcastlu. Vystudoval fyziku na londýnské Kings College, kde v roce 1954 získal doktorát. Po krátkém působení na Edinburské univerzitě v letech 1954–1956 přešel do Londýna, kde působil na tamních školách Imperial College a University College, mimo jiné tam přednášel matematiku.
V roce 1960 se vrátil do Edinburghu, kde začal přednášet v ústavu matematické fyziky a kde s oblibou chodí po horách. V roce 1983 se stal členem skotské národní akademie věd - Královské edinburské společnosti.
Za jeho objevy se mu dostalo četných ocenění. V roce 2006 odešel do penze coby emeritní profesor Edinburské univerzity. Vloni v červenci po něm tato univerzita pojmenovala nový ústav pro výzkum teoretické fyziky.
Loni Nobelovu cenu za fyziku získali společně Američan David Wineland a Francouz Serge Haroche za přínos v oblasti kvantové fyziky, zejména za vývoj převratných experimentálních metod, které mohou vést například ke konstrukci supervýkonných počítačů.
Celkem má Nobelova cena za fyziku za dobu své existence už 194 držitelů, jsou mezi nimi jen dvě ženy. Pouze 47krát se od roku 1901 stalo, že cenu získal jen jediný laureát. Laureát ceny kromě prestižní medaile a diplomu získá i osm milionů švédských korun (téměř 24 milionů Kč). Slavnostní předání ocenění se uskuteční v den výročí úmrtí Alfreda Nobela 10. prosince.
Ocenění vědci neskrývali nadšení
"Jsem nadšen, že jsem tuto cenu dostal, a děkuji Královské akademii ve Švédsku," vzkázal Higgs prostřednictvím Edinburské univerzity, kde působí jako emeritní profesor. Pogratuloval také všem těm, kteří přispěli k objevu této nové částice. Higgsovi se švédští akademici nemohli dovolat, což byl zjevně důvod zpoždění při oznamování laureátů. "Dokážete si představit, že toto samozřejmě není tak nepříjemné. Jsem velmi šťasten, že se mi dostalo uznání prostřednictvím tohoto mimořádného ocenění," řekl v telefonickém hovoru se Stockholmem jeho kolega Englert.
"Jsem nadšen, že letošní Nobelova cena byla za částicovou fyziku," řekl generální ředitel CERNu Rolf Heuer a dodal, že loňský objev částice "znamená vyvrcholení desítek let intelektuálního úsilí mnoha lidí z celého světa". Oceněným vědcům pogratulovala také Evropská komise. Komisařka pro výzkum Máire Geogheganová-Quinnová rovněž zdůraznila, že uznání platí i pro tisícovky vědců, kteří léta pracovali v CERNu.
http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/245261-nobelova-cena-za-fyziku-udelena-za-objev-bozske-castice/
nelze než souhlasit a přidávat důkazy:
(Muller, 28. 8. 2013 13:37)
na slova:Stejný stav je teď u nás. Skupina prognostiků a mafiánů na ně nabalených už zase znásilňuje národ tím nejhrubějším způsobem. Pod vábničkou demokracie a boje proti korupci buduje neprůstřelné centrum moci. Vláda, která si na své občany pořizuje těžkooděnce, není vládou lidu, a tedy vládou demokratickou. Slepena z několika sebestředných, vzájemně se podporujících menšin, není schopna vládnout jinak - než ve svůj prospěch."
lze se ptát, zda to platí i zde i v Sýriii a okolí:
osobně to není možné, vše je ves skrytu a na dálku skrze e-media a hezky kontolováno - viz zde např.:
Najdete-li někde možnost diskutovat jen za poskytnutí e-mailu, bude na vás záhy požadováno poskytnutí detailních osobních dat (např. na registrace i-dnes.htm ), ba dokonce i fotografii vašeho občanského průkazu, byť se začerněnými „citlivými“ informacemi (http://muj.idnes.cz/UcetOvereni.aspx), nikoli však evidenčního čísla průkazu, podle kterého si lze snadno začerněná data získat. Pokusíte-li se bez toho diskutovat, jste na několika spřízněných portálech poučeni, že nejste k diskusi prověřeni. Zbytek si domyslete sami."
A nyní ten důkaz: případ "veřejnoprávnosti" Exopolitiky pana Sally a jeho "české" odnože - exopolitika.cz. Najděte tam, třeba dnes či zítraq či pozítří, kam můžete do tohoto "klubu" přijít diskutovat a vyvraťte mně tak nahoře řečené! I zde je to skryté a tajné!
"Samozřejmě máme radost, že byli oceněni právě fyzikové..."
(Rupert Leitner, 8. 10. 2013 18:26)