Jdi na obsah Jdi na menu
 


Zdravé borůvky – František Růžička

29. 7. 2014

 

Jako dítka školou povinná jsme už tehdy - v době zdárně rozvinujícího se socialismu - měli v rámci povinného sběru léčivých rostlin rozepsaný také kontingent borůvek (čučoriedek). Respektive borůvkového listu, abych byl přesnější. Poučením pro nás bylo, že se sbírá od června do konce září metodou sdrhováním. Pokud se týkalo plodů, ty jsme jezdili sbírat, aby měla babička na koláč. Houby jsme tehdy věděli, jakou obsahovou a zdraví blahodárnou látku v sobě obsahují. Hlavně, že nám chutnaly. V dnešní době rozkvětu farmaceutického průmyslu si za jejich zdravotním významem a současnými názory o jejich fytochemický potenciál můžeme nechat přednášet třeba pracovištěm farmakologie Nemocnice České Budějovice v nedalekých Borovanech při každoroční tradiční slavnosti – Borůvkobraní. 

V letošním roce se konalo o druhém víkendu v měsíci červenci. Město Borovany má dnes něco málo přes 4 tisíce obyvatel a jeho historie je velmi bohatá. Od první písemné zmínky roku 1186, nejstarší spolehlivou zprávu o kostele roku 1359, založení kláštera (1455), rozsáhlého požáru (1582), kdy vyhořelo 18 usedlostí, zrušení kláštera císařem Josefem II. (1785), počátky průmyslové těžby a zpracování křemeliny (1908) až do roku 1973, kdy byl Borovanům udělen statut města. 

Zdejší významnou osobností byl Petr z Lindy, zakladatel kláštera, když jeho plán schválil sám král Ladislav Pohrobek. Na místě starého farního kostela postavil kostel nový s klášterem augustiniánů (1455). Klášter prosperoval téměř sto let, osudným se mu stal spor s Vilémem z Rožmberka poté, co byl klášter zdecimován morovou epidemií v polovině 16. století. Špatné hospodaření probošta vedlo roku 1564 ke zrušení kláštera. Statku se pro další roky ujali Rožmberkové, k obnovení kláštera roku 1631 došlo císařem Ferdinandem III. Rok 1740 je pak označen jako vrchol sporů mezi obyvateli a klášterem. Po zrušení kláštera při josefínských reformách koupili prelaturu kláštera a statek Schwarzenbergové a přebudovali na zámek. Jejich rodový znak je umístěn nad hlavním vstupem. Od druhé světové války zde byla umístěna základní škola až do roku 1997. 

Významnou památkou je kostel Navštívení Panny Marie, postavený v pozdně gotickém slohu. Svým vyjádřením se vrací k tradicím doby předhusitské. K úpravě kostela došlo roku 1466, poté probíhala stavba kláštera. V roce 1748 byla zřízena krypta pro členy řádu. Z této doby pochází i dodatečně přestavěný presbytář. Po zrušení kláštera se stal kostelem farním. Kaple P. Marie Karmelské pochází z roku 1750. V kopuli jsou na freskách zobrazeny výjevy ze života Panny Marie. Oltářní obraz z pozdější doby je od vlámského malíře. Plebánie datována rokem 1339, matriky vedeny od r. 1665. 

V době reálného socialismu byly Borovany známé zejména výrobou zdicích tvarovek v podniku Calofrig. V posledním desetiletí pak konáním Borůvkobraní, které se stalo značnou mediální atrakcí. I letošní již X. ročník se konal v areálu jídelny ZŠ. Startovné pro soutěž jedlíků „O borůvkového krále“ bylo stanoveno na 100 Kč nebo 3 litry borůvek. Věk soutěžících byl stanoven nad 15 let s časovým limitem 30 minut. Jako nová soutěž bylo vyhlášeno „Vaření borůvkových knedlíků“ pro soutěžní tým 3-5 osob s časem na přípravu 2 hodiny.

Vítězem minulého ročníku se stali p. M. H. a J. S. s porcí 23 knedlíků. Poslední účastník zdolal pouze jeden knedlík. V kategorii žen zvítězila M. L. s 13 knedlíky, poslední opět jen s jedním knedlíkem. Nejspíše nadějná dorostenka pro příští ročníky. V letošním programu nechybělo „Mistrovství světa v chytání borůvek do úst“, Kapr Jakub Borůvkář, Borůvkový receptář, Borůvková zahrada, Borůvková lékárna ani Borůvkové čarování. Tečka za opakovaně zdařilou zábavu patří „Léčivým účinkům borůvek“. Loňský vítěz kategorie mužů zopakoval svůj primát. 

 

František Růžička, České Budějovice

 

p1230615.jpg

 

Borovanský zámek v současné podobě

 

p1230605.jpg

 

Budova Městského úřadu

 

p1230609.jpg

 

Farní kostel

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář