Svobodné noviny na internetu

Pro každého, kdo věnuje pozornost politickým aktivitám prezidenta M. Zemana z období jeho prezidentství (2013-2018), je odpověď na otázku v titulku zcela jasná a jednoznačná: ANO!

Kdekdo z nás v posledních dnech zaregistroval komickou scénku z prvního dne prezidentské volby (12. 1. 2018), kterak ukrajinská aktivistka z hnutí Femen, Anželina Diašová, vběhla před M. Zemana, chystajícího se ve volební místnosti k provedení volby, aby přítomným osobám a prostřednictvím sdělovacích prostředků i všem ostatním občanům ČR dala nápisem na svém nahém těle na vědomí, že „Zeman je Putinova děvka“.

Pro většinu občanů tohoto státu, kteří již delší dobu sledují politickou dráhu M. Zemana, tohoto bezskrupulózního politického „mouřenína“, chorobně domýšlivého lháře a podvodníka, to není žádná nová ani překvapivá informace. Egomaniak a „narcis“ Zeman udělá cokoliv, aby si zasloužil pozornost médií. Jistě i při jeho pohřbu bude velký nával novinářů (nepochybně také z Babišovy Mafry), takový, že hrozí jejich ušlapání.

─────

S tvrzením ukrajinské aktivistky lze plně souhlasit a není k němu co dodat. Snad s jedinou výhradou:podobných politických prostitutů (či prostitutek) je v dnešní Evropě i ve světě víc. K těm nejznámějším – hned po Zemanovi – patří skandály ověšený (před jménem i za jménem) italský expremiér S. Berlusconi, na něhož by si v souvislosti se svými aférami a trestním stíháním rád „zahrál“ A. Babiš, ale také bývalý německý kancléř G. Schöder. Ten v dnešní Evropě, v éře po ruské anexi Krymu, hraje obzvláště ostudnou roli.

Tento syn bývalého nacistického důstojníka Wehrmachtu v Rumunsku se rozhodl jít ve šlépějích Hitlerova ministra zahraničí J. Ribbentropa: přisluhovat ruským imperiálním zájmům. Schröder je ještě odpudivější politická loutka než M. Zeman. Ten jen hloupě přizvukuje Putinovým mocenským plánům a zaprodává mu svou vlast, podobně jak to za Druhé světové války dělali čeští kolaboranti s Hitlerem. Zmíněný německý politik, jenž dnes slouží ruskému velkokapitálu, dělá „medvědí službu“ nejen Němcům, ale škodí celému civilizovanému světu.

Svou podporou projektu Nord Stream 2, jehož cílem je při stavbě plynovodu do západní Evropy obejít území Ukrajiny a Polska, se stal pokračovatelem nacistické prosovětské politiky z doby před útokem Hitlera na SSSR (1941). Něco tak politicky a lidsky odporného bychom stěží v moderních dějinách po r. 1945 našli. Popřel tím všechno pozitivní, oč se Němci po Norimberském procesu v rámci denacifikace pokusili, a plivl zároveň na památku mnoha zodpovědných a solidních německých politiků z éry po r. 1945 (K. Adenauer, R. Schumann, W. Brandt, H. Kohl, J. Rau), ale i na činnost politiků současných (J. Gauck, A. Merkelová).

To, co se děje okolo Schrödera (za ostentativního nezájmu německých politiků i médií), nejen nepřekvapuje, ale především dává jasnou odpověď na to, v jakém stavu je dnes německá společnost. Je to společnost těžce paralyzovaná vpádem migrantů, kterým neprozřetelně otevřela dveře A. Merkelová. Národní hrdost zřejmě stojí v cestě tomu, aby si Němci sami přiznali, že udělali tragickou politickou chybu, na niž budou doplácet desítky let. Znejistili jak své vlastní občany, tak i okolní státy. Německý „ostrov stability“ je v troskách a budoucnost ekonomického giganta EU se zdá být nejistá. Poněkud vysoká daň za výstřelky politiků!

A co se týká „Putinovy prostitutky“ G. Schrödera? O tom se dá říci snad jen toto: Německo, okupované od r. 1945 vítěznými mocnostmi z Druhé světové války a v r. 1990 znovu sjednocené, se s dědictvím nacismu dodnes důsledně nevyrovnalo. Schröder je toho názorným dokladem. Podobná je bohužel i situace ve Španělsku. Ani tady nedošlo k vyrovnání se s frankistickou (fašistickou) érou. Kdyby tomu bylo jinak, neřešila by tato země v posledních měsících problémy s katalánským separatismem. Vždyť potlačování práva národů na sebeurčení a útoky na lidská práva občanů jsou signifikantní právě pro fašistické (a neofašistické) režimy!

A co nevyrovnání se s dědictvím komunismu v zemích střední a východní Evropy? To je problém ze stejného soudku. Jeho řešení nás teprve čeká. Politická krize, způsobená mocenským paktem M. Zemana a A. Babiše, potvrzuje, že se tomuto problému nevyhneme a že boj za demokracii je teprve na samém začátku. Díky „váhavému střelci“ V. Havlovi, který odmítal bezprostředně po změně režimu na přelomu let 1989/90 zakázat KSČ, máme proces „dekomunizace“ teprve před sebou. Naše děti a děti jejich dětí se mají na co těšit.

─────

Napsal jsem to již mnohokrát: Zeman je největší ostudou naší polistopadové politiky, a to bez ohledu na to, co si o tom myslí lidé, kteří se pohybují či pohybovali v jeho blízkosti od vstupu do politiky v roce 1989. Zeman byl sice kdysi silnou figurou polistopadového vývoje, ale dnes je to jen „politická“ vykopávka. A ty, jak známo, patří do muzea: buď do vitríny, nebo do depozitáře. Politické „mrtvoly“, k nimž se Zeman před řadou měsíců spolehlivě zařadil, končí po právu a zcela logicky na smetišti dějin.

To, že někteří lidé M. Zemana znají a pamatují si ho z těch lepších okamžiků jeho života (dnes převažují jen ty negativní), je sice hezké, ale nic to neznamená. Náš život se za ta léta hodně proměnil. Někdejší rádoby intelektuál se zálibou v bonmotech, který si léta hraje na Děda Vševěda, už málokoho nezajímá. Většině občanů je tento zchátralý alkoholik a buran se slovníkem dlaždiče zcela lhostejný.  Až ho čert odnese do pekla, nikomu chybět nebude.

Zeman je muž politického včerejška. Proto ho žádná budoucnost nečeká, i když tvrdí, že tady bude ještě za dvacet let. Kdeže loňské sněhy jsou? Za dvacet let již nikdo nebude vědět, že nějaký Zeman existoval. Kdo si dnes vzpomene na V. Havla, který zemřel teprve před šesti lety? V naší zemi totiž lidé velice rychle zapomínají. Varoval před tím již spisovatel M. Kundera. „Čtenář mnoha knih“ Zeman na tento jeho citát zřejmě zapomněl, nebo ho nikdy nečetl. Kdyby ano, nemohl by říkat takové hlouposti.

Zeman rád mluví a ještě radši poslouchá svá „moudra“. Je přesvědčen o tom, že není geniálnějšího člověka na světě. Mýlí se, protože takových „géniů“, jako je on, je na světě tolik, že by je mohl vidlemi přehazovat. Nějaký Zeman z Kolína se v tom množství snadno ztratí a nikdo si toho ani nevšimne.

Jaký bude osud M. Zemana poté, až nebude znovu zvolen prezidentem republiky? Na to si budeme muset počkat. Podíváme-li se však objektivně na to, jak vypadal Zeman dnes, při vyzvedávání korunovačních klenotů (aby se lidé mohli přesvědčit o tom, že ještě žije), je o jeho budoucnosti tam nahoře již rozhodnuto.

Tím „nahoře“ nemyslím jen bývalého agenta KGB V. Putina, jeho „řídícího důstojníka“, ale především soudce nejvyššího – Boha.

15. 1. 2018

PhDr. Rostislav Janošík