Vánoce - František Růžička
V jisté časové kontinuitě na předcházející statě lze napsat, že Vánoce právě skončily. Všechny obchody mají zase otevřeno, prodavačky nestačí obsluhovat „vyhladovělé“ zákazníky a denní činnost se zvrhla do obvykle uspěchaného tempa. Až na školní prázdniny, které ještě v klidu (?) pokračují.
Čtvrtou adventní nedělí (24. 12.) skončila letošní doba adventní a podle kalendářního souběhu lze navodit, že zároveň začaly Vánoce. Přesněji vyjádřeno – doba vánoční. Tato neděle byla současně Štědrým dnem. Vánoce ale nekončí „Druhým svátkem vánočním“ (sv. Štěpána). Svátek Narození Páně (25. 12.) pokračuje dále svátkem Svaté Rodiny, přes oktávu Narození Páně, až ke svátku Zjevení Páně. Což je 6. ledna pod známým označením Tři králové…
Původem vánočních svátků bylo slavení zimního slunovratu Římany (Saturnálie), což byl den, kdy slunce začne přibývat. Babyloňané slavili narození boha slunce, Řekové zrození boha slunce Helia. Germáni pak oslavu mocného boha Wotana. Císař Dioklecián na poč. 4. století zavedl oslavy Mithry (Nepřemožitelného boha slunce). Do té doby „západní“ křesťané slavili Vánoce 7. ledna shodně jako pravoslavná církev. Od 4. století tak, aby se kryly se svátkem Mithry. Netřeba jistě připomínat, že pro celý křesťanský svět jsou vánoční svátky oslavou narození Ježíšova. Původní zvyky však křesťanská církev považovala za pohanské. V roce 567 pak bylo období od 25. 12. do 6. 1. prohlášeno za „svatý dvanáctidenní čas“. Přibližně od 16. století se slaví v dnešní podobě.
Zákaz slavení Vánoc nastal roku 1647 v Anglii, kdy stoupenci Olivera Cromwella ovládli Parlament. Tento zákaz vyvolal nevoli veřejnosti, propukají vzpoury, které utichají až s přivolanou armádou. Ani to ale nedokázalo zničit touhu po sváteční atmosféře. Jsou připomenuty tradiční anglické zvyklosti se štědrovečerní večeří, na ohni pečení jablek, hraní karet, zpívání koled a další. Rok 1660 přináší návrat monarchie a návrat k tradici slavení.
Další ohrožení vánočních svátků přináší doba ověnčená hákovými kříži. Nacisté pohlížejí na církve jako na svého ideového nepřítele. Zprvu se snaží nahradit vánoční tradici starogermánskými pohanskými slavnostmi slunovratu. Koncem roku 1938 platí zákaz oslav narození Ježíše Krista a zpěvu vánočních koled. V době války se nacisté snaží den 24. prosince prezentovat jako vzpomínku a oslavu padlých s rozsvěcováním svíček za ně. Původní křesťanská symbolika dostává novou podobu: místo hvězdy říšská orlice, místo Mikuláše jezdec na bílém koni. Křesťanský duch Vánoc však připomínají Jan Masaryk a Edvard Beneš.
Konec světové války sice Vánocům vrací původní svobodu, ta je ale po nastolení komunistické moci znovu všemožně potlačována. Ze škol mizí kříže, ničí se sakrální památky, dochází k pronásledování nejen církevních hodnostářů, ale všeho věřícího lidu. K uvolnění dochází až v polistopadovém období. Bohužel morální škody jsou již nevykořenitelné. Zdaleka se nejedná jen o domácí situaci, ale mnohá negativa se objevují v celém světě. Na britských ostrovech a ve Spojených státech přicházejí další pokusy o zákaz vánočních tradic. V roce 2008 vyšlo v Oxfordu rozhodnutí o přejmenování Vánoc na Festival zimního světla… A situace ve Francii???
Návrat k pohanským oslavám slunovratu není přijímán židy, muslimy ani křesťany a dalšími náboženskými uskupeními. Konec konců, neradují se ani obchodníci. Nahradíme i u nás – Požehnané Vánoce – Merry Christmas – za Happy Holidays???
František Růžička, Hlas svědomí
V půlnoční hodině
Bohoslužba na Starém Městě
Pospěšte k jesličkám
Tři králové si pospíšili
