Svobodné noviny na internetu

V rámci plnění své veřejnoprávní funkce nabídla dnes (16. 1. 2021) ČT24 svým divákům pár záběrů z aktu kladení květin k pomníku Jana Palacha a Jana Zajíce před budovou Národního muzea (NM) v Praze. V demokratických zemích je to věc běžná a natolik častá, že sotva může obyčejného občana zaujmout. Nikoliv však u nás, v Babišistánu, kde je všechno důležitější než památka nějakých hrdinů, kteří pro vlast obětovali svůj život.

Naši občané bohužel nejsou ochotni přinést oběť žádnou. Proto navzdory sněhovým závějím a mrazům vyrážejí na hory, třebaže lyžařská střediska mají zastavený provoz, zatímco Policie ČR této svévoli nechává volný průchod. To není občanská neposlušnost, nýbrž otevřené porušování vládních nařízení. Ale protože žijeme v Babišistánu, všichni na všechno kašlou. Jako by nestačilo, že naši senioři mají problémy s registrací na očkování proti „covidu-19“.

Jak je zřejmé z přiložené fotografie, na onom kladení květin k pomníku obou studentů chyběli tři ze čtyř nejvyšších ústavních činitelů, a to jak prezident republiky, tak i předseda vlády a předseda Poslanecké sněmovny PČR. Ti první dva si zrovna na tento termín naplánovali schůzku ohledně úpravy státního rozpočtu na tento rok. Jaká náhoda! Právě v den, kdy se student J. Palach rozhodl upálit na Václavském náměstí, poblíž „koně“, aby vyburcoval z letargie národ, jenž se již pár měsíců po vpádu okupačních vojsk začal smiřovat se svým osudem.

Kde zůstali ostatní předsedové stran, zejména z tzv. opozice? Politika je přece služba občanům po celý týden, nikoli jen od pondělka do pátku, aby „panstvo“ mohlo mít víkendy pro sebe! Zkrátka: Fiala, Jurečka, Pekarová-Adamová i Rakušan přítomni nebyli. Chyběli ovšem také další předsedové: Hamáček. Filip, Okamura či Bartoš. Věru – „vlastenci“ k pohledání! Ti všichni nedostanou čárečku, ale černý puntík! Voliči by si to měli zapamatovat, až se na podzim budou rozhodovat, „komu to hodí“!

Akt uctění památky tohoto statečného studenta by se za normálních okolností měl stát příležitostí k tomu, aby se alespoň někteří občané přišli poklonit jeho hrdinství. Ale protože Češi byli a zůstali povětšinou jen maloměšťáky, kteří nedorostli k tomu, aby Palachův odkaz pochopili, nesměřují kroky Pražanů k pomníku sochaře Olbrama Zoubka, nýbrž někam jinam. Svědčí o tom přeplněná lyžařská střediska na našich horách – již podruhé během deseti dní.

Díky ČT jsme byli dnes svědky věru smutné podívané. Památku J. Palacha přišla uctít jen hrstka našich politiků, a to pouze ze Senátu PČR. Jak je zřejmé z fotografie, věnec k tomuto pomníku pokládá předseda Miloš Vystrčil. Jeho doprovod tvoří (zleva): Jiří Růžička, Miroslava Němcová a Jiří Oberfalzer. Každý z nich drží v ruce květinu. Již před nimi byli u tohoto pietního místa jiní návštěvníci, jimž památka studenta J. Palacha není lhostejná. Potvrzuje to několik kytiček květů a pár zapálených svíček. Není jich sice tolik, jako bývá ve státní svátek 17. 11. na Národní třídě, ale buďme rádi aspoň za to. Stále ještě na tom nejsme tak špatně, když lidé na J. Palacha nezapomněli.

Co mně však vrtá hlavou, je onen pán, který cudně stojí za delegací ze Senátu PČR. Postavil se krok za J. Růžičku a tváří se, jako by k nim nepatřil. Kdoví? Abych čtenáře dlouho nenapínal, okamžitě jsem tohoto pána (či spíše soudruha) poznal. Je to ředitel Národního muzea v Praze – historik M. Lukeš. O tomto soudruhovi je známo, že rád navštěvuje ruské velvyslanectví, když tam slaví „Den vítězství“ (9. 5. 1945). (Nechce se mi věřit, že by o tom „antikomunistka“ Mirka Němcová nevěděla! Pak ovšem nechápu, co tam ten člověk pohledával.)

Jak známo, k největším „zásluhám“ M. Lukeše patřilo to, že během rekonstrukce NM zmizely stopy po střelách, jež tam zanechali při svém zmateném vpádu do Prahy dne 21. 8. 1968 sovětští vojáci, kteří si prý muzeum spletli s budovou rozhlasu (tehdy Čs. rozhlasu). Proto se nedivme, že tohoto soudruha vidí jeho ruští přátelé na svém velvyslanectví tak rádi!

Kdo nepamatuje rozstřílenou fasádu NM, už si na to ani nevzpomene. Vždycky platilo: Sejde z očí, sejde z mysli. A turisté, kteří přijedou do Prahy, až zase budou moci, ani nebudou vědět, že muzeum bylo kdysi rozstřílené. Brzy se zapomene – jako v Čechách na všechno.

Jen se divím ministru kultury L. Zaorálkovi, že již dávno M. Lukeše, tohoto přítele ruských soudruhů, z funkce neodvolal. Že by byl tak velký problém najít za něj náhradu? Ostatně – tento historik, zabývající se česko-slovenskými dějinami, není až taková hvězda, že by byl nenahraditelný. Znám mnohem větší odborníky, kteří by se pro tuto funkci hodili líp.

16. 1. 2021

‒ RJ ‒

P. S.

Pokud chcete vědět, kdo navštěvuje ruské velvyslanectví, zde je odkaz na článek, v němž se o tom píše:

https://www.i-sn.cz/clanky/sn-c.-5-2019/kdo-jsou-cesti----pratele----putinovskeho-ruska-.html

‒ RJ ‒