Blábolí, protože jim za to nic nehrozí…
Již dlouho tvrdím, že není jediného dne, abych ve vysílání České televize (ČT) nezaznamenal alespoň jednu gramatickou nebo faktografickou chybu. Rozhodně nepřeháním. I dnešek to znovu potvrdil. Občas to vypadá tak, jako by účastníci onoho vysílání s tím byli srozuměni a ty chyby dělali naschvál, aby mě potěšili.
O blábolení jsem psal před několika dny a už je to tu znovu. Dopouštějí se ho jak politici, tak i pracovníci ČT. Přímo ukázkový příklad nám dnes (21. 1. 2026) poskytl nový předseda strany TOP 09, M. O. Havel, který před nástupem do vrcholné politiky působil jako ředitel gymnázia. Třebaže jsem ho před pár měsíci pochválil za velmi rozumný názor na návrh ODS ve věci bezdomovců, tentokrát ho pochválit nemohu.
Tento politik se totiž během dnešní tiskové konference z budovy Poslanecké sněmovny (PS), která byla věnována nejnovější iniciativě opozičních poslanců ohledně Grónska a Dánska, dopustil tohoto věcně chybného výroku: „sedět s rukama v koutě“. Inu, pan poslanec si tuto oblíbenou frázi poněkud „upravil“. Správně to mělo vypadat takto: „s rukama v klíně“.
Když jsem tu tiskovou konferenci sledoval, nabyl jsem dojmu, že poslouchám projev politiků, kteří právě poslali další z dopisů 99 pragováků. Ti si v létě 1968, ještě před vojenskou invazí, stěžovali sovětským soudruhům na to, jak jsou u nás ohroženy základy socialismu. Moskevská „Pravda“ to tehdy s velkou radostí otiskla – jako důkaz „kontrarevoluce“ v ČSSR. Poprask nastal až pak, když soudruzi z ÚV KSČ zjistili, že to do Moskvy nejen doputovalo, ale že to bylo pohotově zveřejněno v hlavním deníku ÚV KSSS.
V případě naší tiskové konference opozičních politiků v PS nic takového nehrozí. Naši „pragováci“ žádnou podobnou publicitu nedostanou. Jen pár diváků, kteří to náhodou sledovali, si poklepe na čelo – a tím to skončí.
Zkrátka: u politiků jsme si už zvykli na ledacos. Občas se tomu i zasmějeme. Horší je to však u pracovníků ČT. Tam k žádným pozitivním změnám nedochází. Vyskytují se stále stejné chyby, které nikdo neopravuje ani se za ně neomlouvá. Vždyť ČT je přece vrchol dokonalosti a pracovníci z redakce zpravodajství i nadále zůstávají „morálními majáky“ Fialovy pseudodemokracie! Už i na tu nafoukanou J. Peroutkovou jsou prý stížnosti. Nedávno v pořadu „Duel“ nadržovala Gruzínce K. Demetrashviliové tak moc, že si toho lidi všimli a začali si na to stěžovat. Možná i tato moderátorka bude brzy následovat „potrestanou“ B. Kroužkovou.
Abych dokumentoval stav, jaký v ČT i nadále panuje, zmíním se zatím o posledním případu gramatické chyby v „živém“ vysílání. V odpoledním zpravodajství na ČT24 (21. 1. 2026, 13:56), a to během reportáže z budovy Senátu PČR, redaktor F. Šusta (tentokrát na sobě neměl ani fialový kabát, ani fialový svetr) použil tento hovorový tvar slovesa „býti“ (podmiňovací způsob): bysme.
V poslední době se začínají měnit i poměry v samotné Poslanecké sněmovně. Už se tam nehovoří výhradně spisovnou češtinou, nýbrž tu a tam i tou nespisovnou, jaká se používá v hospodách té nejnižší cenové skupiny. Největšími experty na tuto formu mateřského jazyka jsou „Piráti“. Předvedli nám to názorně poslanci I. Bartoš a Z. Hřib (pochází ze Zlínského kraje, ale hovořil „pražštinou“ ještě horší, než jakou používají rodilí Pražáci), a to během jednání o vyslovení důvěry Babišově vládě. Kromě toho ještě celý poslanecký klub této strany chodil celý první den tohoto jednání pozpátku. Údajně proto, že nás Babiš táhne zpátky do minulosti a směrem na východ – do Ruska.
Vzpomněl jsem si na jednu písničku z dob komunistického režimu: „Kupředu levá, zpátky ni krok!“ Právě dnes totiž uplynulo 102. výročí úmrtí vůdce světového proletariátu – V. I. Uljanova-Lenina (†21. 1. 1924). Ten dnešní zmatek v ČT by s tímto jubileem mohl souviset. Člověk nikdy neví…
21. 1. 2026
‒ RJ ‒
Odkaz na článek o blábolení:
https://www.i-sn.cz/clanky/sn-c.-1-2026/politici--nezacinejte-rok-2026-bohapustym-blabolenim-.html
─────
P. S.
„Komu není shůry dáno, v apatyce nekoupí…“
„Krasojízda“ F. Šusty v dopoledním zpravodajském bloku „Studio 6“ (ČT24, 22. 1. 2026, 9:58) pokračovala i dnes podle plánu. Většinu toho, co tento „předčítač zpráv“ říkal, sice četl ze čtecího zařízení, ale přesto se nevyvaroval několika „zaškobrtnutí“ či přeřeknutí, ale i zadrhávání v řeči. Inu, začátečník bez potřebných zkušeností na sebe vždycky prozradí, že je začátečník.
V okamžiku, kdy už to neměl odkud číst, sklouzl do hovorové češtiny, která by se ve veřejnoprávní televizi (ve zpravodajství nebo v publicistice) nikdy neměla vyskytovat. Škoda, že to tomuto mladému muži jeho šéfové, kteří to zřejmě také nevědí, včas nevysvětlili! (Co na to říkají ušatý M. Kubal nebo „všeználek“ M. Řezníček?)
Vedle kultivovaného projevu moderátorky J. Krásné, která si dává záležet na solidní úrovni mluveného projevu i na správné výslovnosti (v minulosti jsem i ji kritizoval za chyby ve skloňování číslovek), to nutně působilo jako pěst na oko. Šusta totiž při závěrečném loučení s diváky použil tento nespisovný tvar zájmena „my“: „s náma“ (správně má být: s námi). Má smysl to vůbec komentovat – po tom všem, co jsem již o ČT a její špatné práci na stránkách SN napsal? Ne, nemá!
Již mnohokrát jsem navrhoval, aby J. Železný na Kavčích horách uspořádal pro své nevzdělané kolegy kurzy českého jazyka. Vedení ČT s tím mělo již dávno něco dělat, ale kašle na to. Spíš se dočkáme toho, že tato nekvalitní a skrz naskrz prohnilá televize bude zrušena. Již včera bylo pozdě!
22. 1. 2026
‒ RJ ‒
