Svobodné noviny na internetu

V minulém článku jsem zapochyboval, že ani demokraticky volená vláda nemůže dost dobře plnit přání lidu. Nebo přesněji: ani demokratický způsob volby vlády nezaručí, že budou zvoleni správní funkcionáři. Tyto funkce jsou totiž velmi snadno zneužitelné v osobní prospěch. Zájemců je obvykle mnoho a funkcí málo. Proto se o ně soutěží ve volební kampani, jejíž pravidla jsou zpravidla poněkud volná. Hřeší se na to, že voliči nemohou navržené kandidáty osobně znát, a proto musí uvěřit slibům, často ne vážně myšleným. To je vada všech voleb ve větších celcích, kde se voliči s kandidáty osobně neznají. Navíc: přičteme-li k tomu jisté nepohodlí, spojené s vlastní volbou, snadno pochopíme, že celá řada voličů se volby vzdá a ti zmanipulovaní získají převahu.

Změnit by to mohlo jen takové uspořádání voleb, kdy by volič mohl volit jen stisknutím tlačítka volebního zařízení (např. mobilu) kdekoli v určitý čas, ale také měl možnost jistým způsobem ovlivnit (ratifikovat) politikovo rozhodnutí. To jsou velice náročné požadavky, v dnešní době však nikoli neuskutečnitelné: buď zvláštním mobilem k tomu vyvinutým, nebo doplňkovým programem chytrých mobilů. Je to výzva chytrým hackerům, kteří jsou toho schopni. Něco podobného v jednodušší formě jsem už před lety ve Svobodných novinách (SN č. 4/2012) podrobněji popsal. Dnes už technika pokročila natolik, že je to možné zajistit tak, aby to nebylo zneužitelné elektronickou cestou.

Píši o tom proto, že zase máme volby přede dveřmi, zase nám běží volební kampaň, ale je nějak jiná. Nejenomže nám do ní prší (sprejeři se činí), ale je nějak „ušlápnutá“. Kandidáti působí dojmem, že jde o „rentiéry“ na poslanecký plat. Většinou ani neslibují nějaké zásadní změny, jen to, že nebudou chybovat jako jejich předchůdci. A to je málo. Naše politická scéna potřebuje razantní změnu. Doslova defenestraci dřív, než nám to Kohlovo děvče (čí je teď?) uplete za jejich asistence další protektorát. Adeptů je dost.

***

A je po volbách. O senátní rentu se bude ještě bojovat, většina zájemců o „vedlejšák“ odpadla. Zůstanou jen vyvolení. Volba krajských zastupitelů naštěstí prosadila menší zlo. I to je úspěch, i když Pyrrhovo vítězství, protože politický vývoj je už za kulminačním bodem a i kdyby došlo k zásadní změně, „vítané refugees“ už nikdo nevrátí. A Evropu sraženou na kolena také ne. Zlo, zakódované v lidském genomu, stále vítězí a působí nenávratné škody. Možná se časem uzdravíme, ale hluboké jizvy zůstanou. Při své nepoučitelnosti tu apokalypsu lidská hloupost nejspíš dokoná. Prostředky k tomu nahromaděné jsou příliš výkonné.

Technika pokročila nebývalým tempem. Už i malá děcka mají často chytrý mobil, což je vlastně výkonný počítač, který do vzdělávacího procesu ještě nepatří. Jeho vliv je často kontraproduktivní. Sami je pak používáme k znásobení svých schopností spolu s řadou dalších přístrojů, které mají usnadňovat náš život. Nějak si přitom neuvědomujeme, že jej naopak často komplikují. Nejenže musíme pro jejich používání znát často i jejich (technickou) řeč, ale s jejich používáním mohou být spjaty i nežádoucí funkce, které mohou omezovat naši svobodu.

Málokdo dnes ví, k čemu je v jejich autě klikový hřídel nebo brzdová kapalina. Spíše snad to, že už dnes vás může chytré auto dovézt bez vašeho zásahu k žádanému cíli. Může bez vašeho vědomí zaznamenat vše, co jste v něm dělali, nebo řekli a ve vhodném okamžiku být použito proti vám (Hillary). Což je nic proti tomu, co dokáží vojenské aplikace techniky. Nepočítáme-li schopnosti výbušnin (až pro atomové) a způsob jejich dopravy na místo určení, jsou válečné prostředky zdokonalovány tak, že mohou už prakticky válčit spolu jen stroje, s nepatrným přispěním člověka. A že se ty stroje mohou také nečekanou poruchou i „vzbouřit“ proti svému uživateli.

Přetechnizování našeho světa má pokračovat rychlým tempem. V roce 2020 už má být plně v provozu systém IoT (Internet of Things – Internet věcí), na němž mají spolu komunikovat vaše věci, jako lednička, mikrovlnka, auto a jiné, které vás budou pro vaše pohodlí sledovat, takže jim neutečete. Jako v Orwellově Farmě zvířat. Co se nám zdálo být nadsázkou, se blíží skutečnosti. Naše svoboda tak zmizí docela.

Divte se mi potom, že se mi zdá ta perspektiva neradostná…

11. 10. 2016

Ing. Vladimír Veselý

(Pokračování)