Bezroušková ‒ František Růžička
Třeba se vám to také někdy stává. Čas od času vás napadne něco, nad čím sami kroutíte hlavou. Právě v uplynulém týdnu se mi to přihodilo, když jsem vstoupil na českobudějovický rynk, dosti zaplněný prodejními stánky trhovců. Švestkové trhy – již tradiční podzimní akce vítaná nejen prodejci (letos obzvláště), ale i místním obyvatelstvem, zejména štamgasty… Švestkové knedlíky a koláče, sýry uzené i nakládané, uzeniny všeho druhu, vonící klobásy, káva i trdelníky, bublající burčák… Ale nejen chlebem živ je člověk, takže i nepřeberné množství všeho možného i nemožného. Těch hrnečků, košíčků, přívěsků, oděvních rukodělných doplňků… Také flašinetář pro povzbuzení blbé nálady.
No právě, ono je to také o té náladě. Právě i té hrozivé – koronavirové. Někteří prodejci s rouškami, mnozí nikoliv, z obyvatel jsem v roušce nepotkal nikoho. Kdo by se bál, tady na jihu, kde je zdravé ovzduší a Pražáci sem raději nechodí. Ti jezdí jen v autech s pražskou poznávací značkou (ve značném množství), při větších akcích na náměstí ale nemají nárok. Zpravidla mají zákaz vjezdu… Vůbec nechci sýčkovat, ale tak nějak mi to nabudilo myšlenku, že snad je to poslední veřejná akce, než budou přijata další restriktivní opatření k zákazu konání podobných venkovních akcí. Už na to dojela i divadla, kina, fitka, dokonce i fotbalová liga nebo Velká pardubická. Uvidíme, jak to bude pokračovat a zde se vůbec letos dočkáme venkovního kluziště kolem kašny Samsonovy a všeobecně hojně navštěvovaných Adventních trhů.
Ale zpět k podstatě věci – rouškování… Znenadání se mi vynořila vzpomínka, jak na základní škole (tehdy OSŠ) jedna žákyně v hodině literatury odpovídala na otázku o románové tvorbě K. V. Raise z venkovského prostředí. Uvedla to jako „Pan táta bez oušek“. Nebudeme to rozebírat. Posměch by se dneska nejspíše považoval za šikanu. Tehdy to pro nás ostatní byla jen obyčejná „psina“. A jistě současnému čtenáři se znalostí klasické literatury netřeba dodávat, že se jednalo o Pantátu Bezouška. Harry Potter byl tehdy ještě zcela neznámá postavička.
Se švestkovými knedlíky ani s trhy další řádky přímo nesouvisí, ale vyjádření nepochopitelného chování téměř celé naší společnosti nemusí být od věci. Konec konců – vše souvisí se vším. Když přišla vládní nařízení při první vlně „KORO“, nastala obava, strach, později zděšení. Největšími strašáky byly bezesporu sdělovací prostředky, kde bylo nejspíše nejzamořenější prostředí a hlasatelé museli před kamerou používat roušky, dokonce i štíty, jen aby tomu dodali potřebné dramatické zabarvení. K tomu, jak lapali dotazované, zda se přeřeknou, zda každý z nich neřekne něco jen trošku jiného. No a o opozičních politických činovnících se netřeba vůbec zmiňovat… Prostě se přes toto poznání s klidem přenesu a dodám, že kdyby to, co dnes řekne nový ministr zdravotnictví, řekl ten předchozí, tak by byl ihned označen snad za válečného štváče či za nepřítele svobodomyslné společnosti. (Doplňuji jména – Vojtěch/Prymula – kdo ví, zda do Mikuláše nebudeme mít ještě další dva.) Společnosti, kde se každý, odborník či neodborník, může vyjadřovat – odborně či neodborně – úplně ke všemu. Ať to sedí, nebo páchne! Což platí zejména o slovutné politické opozici. Ať vláda udělá, co udělá, všechno je špatně! Hlavně že jsme si zalyžovali v Alpách, že jsme si zaplavali v Chorvatsku. O takových akcích, jako je „Kýbl párty“, se nehovoří ani nepíše. Ani se to neřeší. Největší „psinu“ mají středoškoláci, kteří tím dosáhli plošného uzavírání škol. A když nemusí do školy, tak se houfně slézají v „občerstvovnách“ nebo jim blízkých místech, kde na ně není zase až tak moc vidět…
Dovětek: Jenže vláda měla vědět… vláda to měla udělat již dříve… vláda to měla udělat jinak… vláda to neměla vůbec dělat… Co z toho plyne? (ptá se redaktor LN Petráček). Co mohl Bret Stephens (komentátor The New York Times) tušit o pandemii korony, jejím vlivu na ekonomiku, volby i znejistění odhadů. Dokládá to zveřejněním britských průzkumů, že Hillary Clintonová má (měla) šanci více než 99 %, že vyhraje volby nad Donaldem Trumpem… Jenže u nás je to trošinku jinak. Opozice a především ODS v čele s černým Peťou vševědem věděla všechno. Ale až následně!!!
No vidíte, od chutných švestkových knedlíků až k nechutné politice. Všeobecně. Protože ta domácí je úplně proradná jako ta evropská či světová… Takže: dáme medovinku, trnky ještě nejsou vypálené. A k té „kýbl párty“ se ještě rádi vrátíme.
František Růžička (Hlas svědomí)
Podzimní trhy v ČBu bez omezení