„Odbabišit“ veřejnoprávní média!
Psal jsem o tom již dříve, krátce po skandálu s nahrávkami A. Babiše a novináře M. Přibila. Bylo to v článku o novinářské „žumpě“ z Mafry i v jiných textech. Od té doby teče voda ve Vltavě dál a nic se neděje.
Impotentní Sobotkova vláda nepodnikla žádná nápravná opatření a jen pasivně čekala na volební porážku ČSSD. Na ní měla svůj nepopiratelný podíl nemohoucnost „socanů“ udělat pořádek jak ve veřejném prostoru (včetně sdělovacích prostředků), tak i v Augiášově chlévě, ve který se tato strana za dlouhá léta vládnutí a spoluvládnutí (s ODS) proměnila.
Neschopný „euroúředník“ B. Sobotka si dál hrál na šéfa „nejlepší“ vlády, i když bylo zřejmé, že jeho vlastní strana míří spolehlivě do propadliště dějin. Volební lídr L. Zaorálek se mohl přetrhnout aktivitou (a málem za to zaplatil životem při dopravní nehodě), avšak zabránit nejhoršímu už nedokázal.
Více než týden po volbách se ČSSD stala podobným politickým „skanzenem“ jako KSČM. Nikdo jí vládní spolupráci nenabízí a dobrá bude akorát k tomu, aby vítězi voleb poskytla pár přeběhlíků (má s tím bohaté zkušenosti) při hlasování o důvěře vlády. Jinak už nikoho zajímat nebude: ani „kmotry“ či lobbisty, ani „světové“ filozofy či nejrůznější „podržtašky“, kteří se vždy dokáží přitočit k těm, kdož mají moc a peníze.
Dnes již spolehlivě víme, že jednou z hlavních chyb, kterých se Sobotka i celé jeho stranické vedení dopustili, byla špatná komunikace jak uvnitř ČSSD, tak i navenek – ve vztahu k voličům. „Zapouzdřenost“ ČSSD, ututlávání skandálů, neřešení problémů, kabinetní politikaření, jakož i likvidace „vnitřního nepřítele“ (v duchu J. V. Stalina z počátku 50. let 20. století) a obklopování se neschopnými poradci v čele s V. Špidlou, to je jen část příčin, jež vedly k volebnímu debaklu ČSSD.
Jako velký problém se ukázalo být to, že strana neuměla „prodat“ úspěchy své koaliční vlády, jež si mezitím zdařilým marketingem obratně přisvojil (jako typický politický parazit) exministr financí A. Babiš. Namísto toho, aby ho Sobotka včas klepl přes prsty a poučil ho o tom, že se to nedělá (jako malého a nevychovaného chlapečka), tvářil se, že se nic neděje a že je všechno v pořádku.
Když se pak Sobotkovi konečně rozsvítila v hlavě „červená kontrolka“, bylo už pozdě. Dosáhl sice Babišova odchodu z vlády, ale to bylo všechno, protože jeho „kukaččí vejce“ si dál ve vládě ponechal. I nadále předstíral, že je všechno O. K. a jen čekal, že se stane zázrak (podobný tomu z Lurd) a že ČSSD ve volbách zvítězí. Že to musí skončit katastrofou, to si on ani jeho kolegové z „triumvirátu“, jenž od června 2017 stranu řídil, vůbec nepřipouštěli.
O to horší musel být šok z výsledků voleb. Zdá se, že se z něho vedení ČSSD ještě stále nevzpamatovalo. Jen s otevřenou hubou zírá na tu spoušť, kterou samo způsobilo. „Socani“ dopadli hůř než známí „sedláci u Chlumce“ z roku 1775. Je to horší Waterloo, než bylo to Napoleonovo.
─────
Kdo pozorně sledoval celou předvolební kampaň i její dozvuky po volbách, ten ví, že obrovskou výhodou A. Babiše byla a stále ještě je mohutná mediální masáž jak ze strany jeho deníků MF Dnes a LN, tak i prostřednictvím sociálních sítí. Zaorálkův nesmělý pokus vyrovnat se Babišovi a zčásti napodobit jeho metody působení na voliče nevyšel a vyzněl víceméně naprázdno. Jeho efekt byl nepatrný.
To, co měl B. Sobotka udělat jako první opatření, jsem podrobně popsal již ve svém starším článku, z něhož znovu uveřejňuji jednu důležitou část. (Je připojena za textem tohoto článku.) Tehdy totiž mělo dojít k okamžitému zastavení dalšího vydávání „štvavých“ Babišových deníků – Mladé fronty Dnes a Lidových novin, jakož i od k „odříznutí“ Babiše od veřejnoprávních médií.
Nic z toho se však, jak je u alibistického a zbabělého Sobotky zvykem, nestalo. Babiš dál prostřednictvím své „mediální divize“ Agrofertu „válcoval“ naši vnitropolitickou scénu. Navzdory tomu, že jeho média mu už údajně nepatřila. Každý se však mohl přesvědčit o tom, že to není pravda a že mu jeho novinářští poskoci i nadále slouží až do roztrhání těla.
Těsně před volbami se pak objevila „kauza Lithium“. Ačkoli vnitro i BIS musely mít informace (nemohly je nemít!) o tom, co se připravuje, nepodnikly žádné kroky. Svědčí to o jediném: Buď Chovanec ani policejní prezident T. Tuhý již nemají „své“ lidi pod kontrolou, nebo se stali součástí „babišovského“ komplotu proti ČSSD. Jiné vysvětlení pro to není. Existuje dokonce jedna hypotéza, která tvrdí, že takto zdecimovanou ČSSD bude nově zvolený předseda M. Chovanec lépe ovládat.
Nicméně – vývoj se předpovědět nedá a z plánovaných „vítězů“ se mohou nakonec stát poražení. Zdá se, že ani Chovanec nepočítal s tím, že volební „výprask“ a hrozící vzpoura členů strany, kteří volají po přísných trestech pro viníky, zasáhne i jeho. Také on bude muset odejít a možná mu nezbude nic jiného, než aby se zase šel živit nějak poctivě, nejlépe prací rukou či hlavy. Může se vrátit ke své oblíbené práci zelináře. Vědomosti, které načerpal u prof. Válkové (ANO 2011) na plzeňských právech by ho neuživily.
Abych se zbytečně neopakoval, odkazuji na výše zmíněný článek, který je připojen za touto statí. Popisuje situaci, jak bude nutno naložit s Babišovou „pátou kolonou“ ve veřejnoprávních médiích. K tomu jen doplním, že od doby uveřejnění tohoto textu až dodnes se nic podstatného nezměnilo. „Kalamitní“ stav v našich tištěných i elektronických médiích trvá.
Za uplynulé měsíce jen dál vzrostla drzost a arogance J. Plesla, M. Koreckého, I. Léka, P. Kamberského, M. Zvěřiny a dalších Babišových presstitutů. Místo toho, aby tito kolaboranti dostali „padáka“, dál nerušeně způsobují (a pobírají svých „třicet stříbrných“) rozvrat v našich sdělovacích prostředcích.
Sobotkova a Chovancova neschopnost jsou v tomto směru do nebe volající. Tady je totiž hlavní příčina toho, proč ČSSD utrpěla tak žalostnou volební porážku. Navzdory Sobotkovu chvástání, že volby vyhraje. Jak by mohla, když má ve svém čele takové kašpary, jako je Sobotka a spol.?
1. 11. 2017
PhDr. Rostislav Janošík
●●●
Je třeba „deratizovat“ veřejnoprávní média!
Původně jsem zamýšlel o tomto tématu psát v samostatném článku s názvem: „Je Česká televize stále ještě česká?“ Do toho přišla vládní krize a dílčí téma se rázem proměnilo v mnohem širší problém. Možno říci: problém existenční. Začíná to být vskutku vážné!
Teprve ve dnech vládní krize si každý kriticky myslící a zodpovědný občan uvědomí, jak důležitá jsou veřejnoprávní média – Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo). Tím spíš je nutné, aby v nich pracovaly nikoli líbivé tvářičky, nýbrž osoby, vyrostlé z ideálů, které se zrodily z politické změny na konci roku 1989. Lidé, kteří nejen svým vystupováním před televizní kamerou či rozhlasovým mikrofonem (může to být předstírané), ale i svým smýšlením a skutky jsou bytostnými demokraty, nikoli jen politicky indiferentními světoobčany.
Bez tohoto předpokladu uhájit svobodu a demokracii proti jejich odpůrcům a oklešťovatelům nelze. Je to úkol prvořadý a pro jeho splnění je třeba podstoupit nejednu oběť. A to i za cenu, že se budeme v zájmu ochrany těchto hodnot na časově omezenou dobu chovat se vší rozhodností, tvrdostí a nesmlouvavostí.
Je proto potřeba, aby v předvolebním čase z těchto médií odešli všichni ti, kdož nejsou přesvědčenými demokraty, i ti, kteří otevřeně či skrytě „kopou“ za falešně maskované autoritáře typu Zemana a Babiše. Jsou to v prvé řadě lidé, které lze souhrnně označit jako „kobliháře“, čili stoupence slovenského miliardáře A. Babiše, a Babišova „pátá kolona“ – Slováci z první, druhé a třetí generace, žijící v českých zemích, zejména v Praze.
Tito Slováci vesměs hovoří česky a někteří se i za Čechy vydávají (jako např. A. Babiš), avšak nikdy se doopravdy neasimilovali a zůstali myšlením i politickými sympatiemi Slováky. Představují pro naši demokratickou republiku stejné nebezpečí, jako kdysi sudetští Němci pro předmnichovskou Československou republiku.
Neházejme tyto lidi do jednoho pytle se slovenskými umělci, herci a zpěváky, kteří v českých zemích po léta hostují a obohacují naši kulturu. Ti to dělají upřímně, nikoli na politickou objednávku osob, jako je A. Babiš a jeho kamarila.
Působení Babišovy „páté kolony“ v českých veřejnoprávních médiích představuje smrtelnou hrozbu pro naši svobodu a demokracii. O tom, jak by to dopadlo, kdyby dostali příležitost, nás tito napůl Slováci a napůl Češi přesvědčili během letošního přebírání cen Českého lva 2016. Byl to skandál a hnus v přímém televizním přenosu.
Není žádný důvod pro to, aby lidé typu A. Babiše, po zániku čs. federace a po vzniku dvou samostatných států, působili v české ekonomice a politice. Stejně tak není žádného opodstatnění pro to, aby se u nás roztahovali Slováci, které si sem přivedl ještě za minulého režimu G. Husák. Ať se vrátí na Slovensko – ke svým krajanům. My tady máme dost svých lidí a jejich služby nepotřebujeme.
Ač to bude znít jako „brutální sado-maso“ (slovy poslance za hnutí ANO 2011 M. Komárka), kunu (= A. Babiše) bude třeba z českého politického „kurníku“ vypudit a vyexpedovat tam, kam patří – na Slovensko. Ať si ho tam Fico s Kaliňákem a Žitňanskou zavřou do vězení na doživotí.
Škody, které tento slovenský rádoby podnikatel a politický dobrodruh stačil napáchat nejen v ekonomice, ale i na mezinárodní pověsti ČR, jsou nedozírné. Je třeba s tím rázně skoncovat. Demokracii je nutno hájit, někdy i prostředky nedemokratickými, je-li to nutné.
Jenom naivka a hazardér by takto naléhavou věc neřešil. Musíme k tomu přistoupit zodpovědně, avšak s veškerou rozhodností, protože se jedná o další politické směřování našeho státu. Jde o to, zda i nadále zůstaneme demokratickou republikou, byť pod vládou „zkorumpovaných stran polistopadového establishmentu“, jak o tom ve svých projevech často blábolil A. Babiš, tato komunisticko-estébácká „konzerva“ minulého režimu, nebo se staneme východoevropskou oligarchií ukrajinského typu v čele s pohrobky předlistopadové KSČ.
Nic takového připustit nelze! Proto musí A. Babiš a jeho „pátá kolona“ z kola ven – a zpátky na Slovensko. O Zemana se „postará“ příroda. I jeho konec se blíží.
Již řadu měsíců (patrně v předstihu před plánovaným vítězstvím A. Babiše ve volbách) začala pracovat v ČT řada Slováků – na viditelných pozicích redaktorů a reportérů. Jako bychom neměli dost svých lidí. O slovenských režisérech, kterých jsou u nás všude mraky (divadlo, film, média) ani nemluvě. Uvedu alespoň některá jména: Mariana Kopecká, Katarína Sedláčková či Peter Duhan ml. (syn bývalého ředitele Českého rozhlasu, který aspoň mluvil česky).
S tímto „taháním“ Slováků do ČT to zatím dovedl nejdál Michal Kubal (podle jména se nedá vyloučit, že i on je Slovák), jinak docela zkušený a zdatný televizní reportér a nejnověji i moderátor hlavní zpravodajské relace ČT. Pořad „Objektiv“ moderuje již nějakou dobu jistá Anetta Kubalová. Je to Kubalova sestra, nebo manželka? (V ČT jsou zaměstnáni také Z. Šámal a B. Šámalová. Takže: rodinný podnik jako vyšitý – za peníze koncesionářů.) Kdy už konečně udělá někdo tomuto „rodinkaření“ přítrž? Je to drzost do nebe volající! [Na internetu jsem se mezitím dočetl, že A. Kubalová je od r. 2014 manželkou M. Kubala.]
Tato mladá žena se zcela bezostyšně odvažuje z obrazovky české veřejnoprávní televize mluvit slovensky. To je naprostý skandál, který nemá obdoby. A staronový ředitel ČT P. Dvořák, který je rád, že znovu obhájil svou funkci, raději mlčí a tváří se, že je všechno v pořádku. Není!
Kolik takových „zakuklených“ Slováků v ČT pracuje a skrytě fandí Babišovi? To by si měli pohlídat kmenoví zaměstnanci televize, aby nedopadli stejně jako B. Sobotka, když si do vlády neprozřetelně nasadil onu známou „veš“ v kožichu jménem A. Babiš?
Abych to shrnul pro ty, kteří stále ještě nechápou, oč tady běží: Slováci pracující v ČT a ČRo jsou potencionálním ohrožením nezávislosti těchto médií, protože mohou manipulovat vysílání ve prospěch A. Babiše, případně (na technických pracovištích) rušit televizní signál, což se často děje. Stačí to pozorně sledovat ‒ a je to jasné.
Babiše bude nutno zcela „odříznout“ od veřejnoprávních médií, aby je nemohl zneužívat pro svou předvolební kampaň. Ať si jde „krmit“ svými pohádkami a koblihami svoje voliče na náměstí měst a obcí a neobtěžuje svými hysterickými projevy diváky ČT a posluchače ČRo. Nikdo tu na něho není zvědavý – kromě konzumentů koblih. A hlavně: ať si to platí z těch svých miliard, které si „nahospodařil“ bůhvíkde a bůhvíjak.
Rovněž z veřejnoprávního Českého rozhlasu (ČRo) je třeba vypoklonkovat všechny ty, kdož „kopou“ za Babiše. A to nejen J. Pokorného, ale i některé další pracovníky z redakce zpravodajství. Je nepřijatelné, aby za peníze koncesionářů dělali permanentní kampaň osobě, jež je podezřelá z veřejného lhaní a mnoha kriminálních deliktů.
O novinářské „žumpě“ z Mafry netřeba ztrácet slov. Až zmizí Babiš v propadlišti dějin, dojde i k jejich „vaporizaci“. Pokud by někdo ze čtenářů neznal význam tohoto slova, nechť se obrátí na redaktora Lidových novin (LN) M. Zvěřinu, který jim to vysvětlí. Bude se to totiž týkat i jeho osoby.
17. 5. 2017
PhDr. Rostislav Janošík
(SN č. 5/2017, vloženo dne 22. 5. 2017: článek „Volby se blíží…, 1. část“)
─────
P. S.
K výše napsanému snad jen pár poznámek: Kdo sleduje vývoj našich povolebních vyjednávání, jistě mu neuniklo, jak otevřeně, ale i skrytě, se chovají někteří novináři či redaktoři ČT, o nichž se domnívám, že patří ke Slovákům z druhé a třetí generace. Tedy ti, jejichž rodiče do Čech „přivandrovali“ za vlády G. Husáka a už tady zůstali a založili tu své rodiny. Vidíme to velice zřetelně u D. Takáče či M. Kopecké, která se tetelí blahem, že může být všude tam, kde je Andrej Veliký. Podobně lze sledovat již řadu měsíců probabišovské „fandění“ ve výkonech redaktora ČRo R. Kubička. „Presstituti“, které si Babiš „koupil“ za koblihu nebo i za peníze, mu dál slouží až do roztrhání těla. Možná už mají slíbená teplá místečka, až jejich „mecenáš“ stane v čele vlády.
Doufejme, že to v zájmu zachování svobody a demokracie u nás nakonec dopadne jinak. V Čechách se to občas stává…
1. 11. 2017
‒ RJ ‒
