„Když budeme moct nějak pomoci…“
Po volbách hůř než před nimi?
Píšu o tom již několik let, ale v posledních týdnech, snad v důsledku „covidu-19“, který prý napadá i mozkové buňky, se to zhoršuje. Nepřispívá k tomu ani celkově nervózní atmosféra ve společnosti – před volbami i po nich. Po několika dnech povolební euforie tzv. opozičních koalic (SPOLU, PirSTAN) je zřejmé, že žádná sláva se konat nebude.
Daleko reálnější je to, že Fialovu vládu voliči brzy kopnou do prodloužených zad a vynutí si předčasné volby. Nespokojených původních voličů tzv. opozice den ode dne přibývá. Je proto pravděpodobné, že nahromaděný hněv povede časem až k protivládním demonstracím. Jejich cílem bude: zbavit se tohoto politického „odpadu“, který před volbami sliboval hory doly, aby se hned po volbách vyjevil jako spolek politických zkrachovalců a slibotechen.
Bude-li se situace i nadále zhoršovat a nenajde-li nová vláda účinná řešení narůstajících problémů, může všechno skončit až těmi pověstnými kandelábry. Ti, kteří nemají co ztratit, se žádným prostředkům vyhýbat nebudou. Dostali jsme se na úroveň „banánové republiky“, a proto by odpovídajícím řešením byl vojenský převrat. Naše armáda je však spíš spolek profesionálních „vývozců demokracie“ než obránců vlasti. A navíc: pod vedením bývalých komunistických lampasáků. S tím se bohužel nedá ani „vyvážet demokracie“, ani dělat domácí politický převrat. Pouze sedět na zadku v koutě a čekat, jak to celé dopadne. Proto doporučuji raději čekat na Godota, který to za nás vyřeší.
─────
„Dezinformační“ web odvádějící prachmizernou práci
Politicky „provařená“ redakce internetového serveru „Seznam Zprávy“, která má na svědomí několik politických skandálů z poslední doby (Vrbětice, Babiš ml. aj.), zaměstnává mnoho bývalých, zkrachovalých novinářů, kteří utekli od Babiše i od dalších „chlebodárců“, aby si zachránili svou prodejnou kůži, a kteří ze strachu před lynčováním slouží svým novým pánům až do onoho pověstného roztrhání těla. Jedním z nich je i kdysi obávaný novinářský „odstřelovač“ O. Koutník. Dnes je to bezvýznamný novinářský poskok. Tomu odpovídá i „kvalita“ jím odváděné práce.
„Za budoucnost energetiky považuje modulární jaderné reaktory, ovšem současná energetická krize přesvědčila adepta na nového ministra průmyslu a obchodu Věslava Michalíka, že než přijde jejich čas, jen s plynem si Česko nevystačí.
Ještě před rokem by byl kandidát na ministra průmyslu ve vznikající vládě Věslav Michalik (STAN), přesvědčen, že do velkých jaderných elektráren by Česko investovat nemělo.“ (Seznam Zprávy.cz, 14. 11. 2021, 14:45)
Tak začíná rozhovor redaktora O. Koutníka s oním „budoucím“ ministrem. Není nad to, když si je někdo tak moc jistý, že jím bude! První dva odstavce tohoto článku jsem si překopíroval, abych na nich demonstroval, jak mizerná je práce dnešních novinářů. Nejenže si své informace neověřuji alespoň ze dvou na sobě nezávislých zdrojů, ale čerpají výhradně z toho, co jim o sobě řekne „zpovídaná“ osoba.
Zřejmě je ani nenapadne, že by někdo mohl lhát. Svatá prostoto! To je to nejhlubší dno současné žurnalistiky. Děje se tak jak v soukromých médiích, tak i v těch údajně veřejnoprávních, např. v České televizi. Dnes tolik oslavovaný F. Peroutka by se nestačil divit tomu, kam až se „propadla“ úroveň naší žurnalistiky.
Dva odstavce ‒ a v každém z nich vypadá podoba příjmení dotyčného politika jinak: í/i. Chybnou podobu jsem vyznačil červeně, aby si toho všiml i nepozorný čtenář. Čert aby se v tom vyznal, když to neví ani novinář, který si tohoto politika vybral, aby s ním udělal rozhovor! Znát správné jméno patří totiž k základní profesní „výbavě“ novináře. Nezvládá-li dotyčný člověk ani to, měl by se jít živit nějakou méně náročnou prací, při níž nebude muset umět číst ani psát. Máme u nás i profese pro negramotné…
─────
Když „blábola“ blábolí…
Překopíroval jsem si i dva poslední odstavce tohoto rozhovoru a červeně vyznačil výraz, kterého by se průměrně vzdělaný člověk neměl nikdy dopustit. Obyčejnému občanovi bych tuto hatmatilku odpustil, avšak kandidátovi na ministra nikoliv. Pane Michaliku, máte smůlu! Taková osoba nemá v ministerské funkci co pohledávat.
Tyto dva odstavce vypadají takto:
„Vy pocházíte z Českého Těšína. Moravskoslezský kraj čeká transformace, na kterou dostane desítky miliard korun z evropských zdrojů. Budete se jako ministr o tento kraj nějak více zajímat?
Kraj a město, hejtman Vondrák a primátor Macura, dobře vědí, co chtějí a dobře spolupracují. Když budeme moct nějak pomoci a věci posunout, budeme připraveni. Celý proces ale není úkolem na čtyři nebo osm let, ale spíše na dvacet třicet let.“
Zdá se, že u politického uskupení STAN má více kandidátů na funkci ministra problémy s českým pravopisem. Není to jen hloupý vesnický učitel ze zapadlé vesnice na hranicích se Slovenskem, P. Gazdík, o kterém jsem nedávno psal, ale nejnověji i „budoucí ministr V. Michalik.
Vzhledem k tomu, že jsem na Ostravsku, v kraji tvrdých chlapů, živících se těžkou manuální prací, kteří si na spisovné vyjadřování nikdy moc nepotrpěli, prožil téměř deset let svého profesního života, mám pro leccos ze specifik Ostravska pochopení. Odmítám však tolerovat nedbalé vyjadřování od někoho, kdo chce být ministrem. Tím nemůže být nikdo, kdo zápasí se spisovnou češtinou. Může být ministrem nanejvýš v Tramtárii, nikoli však v České republice.
Pane Michaliku, sestupte z oblak na zem! Věnujte se raději práci, která Vám půjde líp, než je poskytování rozhovorů novinářům, kteří jsou stejně pologramotní jako Vy! Doporučuji Vám raději přijmout místo sekretářky u V. Rakušana. S ním byste se mohl odstěhovat do Rakouska. My si vybereme ministra z řad našinců, kterým čeština problémy nedělá!
„Příští ministře“ V. Michaliku, jděte k čertu a už se nevracejte!
14. 11. 2021
‒ RJ ‒
