Svobodné noviny na internetu

Máme déle než měsíc od senátních a komunálních voleb. Obce a města napříč celou republikou si zvolily svou novou či staronovou „reprezentaci“. Někde lépe, jinde hůře. Právě dnes (3. 11. 2022) si své funkce rozdělili i senátoři, a to poté, kdy třetina horní komory parlamentu prošla volbami. Po „bouřlivých“ dnech okolo senátních voleb je důležité, že svou funkci senátora obhájil opět i aristokrat Tomáš Czernin (TOP 09). A nejen to. Stal se jedním z místopředsedů Senátu.

Kdo sledoval napínavé volební klání v obvodu T. Czernina (Jičín), tomu nemohly uniknout mediální přestřelky, jež poutaly pozornost bulvárních sdělovacích prostředků, včetně České televize, která letos nepokrytě „fandila“ pouze těm „správným“ kandidátům z Fialovy koalice. ČT už ani nepředstírá, že je veřejnoprávním médiem. Tím dávno přestala být: pouze se nestydí požadovat za svou špatnou službu po koncesionářích povinné měsíční poplatky. Neměla by dostat NIC.

Dá se říci, že nejen ve volebním obvodu předsedy Senátu M. Vystrčila (Jihlava) bylo veselo. Došlo dokonce k zajímavému souboji „aristokratů“ (Czernin, Lobkowicz ‒ jak typicky česká jména!) proti „přivandrovalci“ A. Babišovi a kandidátům jeho politického uskupení „ANO 2011“.

Útok na Babiše byl odstartován v Czerninově volební „baště“, na Jičínsku, mnoho měsíců před podzimními volbami. Ve skutečnosti všechno začalo publikováním článku s pozoruhodným, skoro bulvárním titulkem: „Koukal byste, jak pan šlechtic shlíží na poddané. Útok Lobkowicze na Babišovu rodinu odpálil neuvěřitelné historky“ (PL, 30. 6. 2022, 13:44).

Za pozornost stojí reakce jednoho čtenáře v diskusi pod jiným článkem na toto téma. Komentáře k tomu netřeba: názor si udělá každý sám. Dotyčný čtenář uvádí: „Poptejte se na Mělnicku na slovutného pana Lobkowicze. Do restitucí holá zadnice. Po restituci zadlužil a prohospodařil majetek, z kterého mu zbyl zámek, který dala dohromady jeho žena ze svých peněz. O 90 % vinic přišel. Druhý zámek v Hoříně je ruina, čekající na řízenou demolici. Na Mělnicku nejneoblíbenější postava, arogantní, sebestředný neschopák, zjevem i chováním kopie knížepána z Rumcajse.“ (PL, 29. 9. 2022, 13:59:49)

[Ještě pár životopisných údajů: Tomáš Czernin (*1962) je příslušníkem vinořské větve rodu Czerninů z Chudenic. Tento senátor za TOP 09 (v r. 2016 kandidoval za volební obvod č. 37 – Jičín) je majitelem zámku Dymokury na Nymbursku. Od r. 2017 je místopředsedou TOP 09. Jeho matka pochází z roudnické větve rodu Lobkowiczů.]

─────

Malý historický exkurs po „torzu“ české aristokracie

Přiznám se, že pro mne – jako historika i jako učitele češtiny – je synonymem pro tragický pád českého šlechtictví osoba (nikoli osobnost, kterou se tento nedoučený lesník nikdy nestal) K. Schwarzenberga. Je to odstrašující „figurka“ naší polistopadové politické scény, spojená s jinou falešnou „ikonou“ – V. Havlem. A šlechtické rody Lobkowiczů (včetně bývalého agenta StB, který vykonával funkci ostravsko-opavského biskupa) nebo Czerninů přesně zapadají do této „množiny“ aristokratických „nul“, jež využily politického převratu z roku 1989 a „vstřícnosti V. Havla k tomu, aby si „polepšily“. (Jak to napsal onen čtenář: do té doby to byly „holé zadnice“.)

Sluší se poznamenat, že na rozdíl od okolních středoevropských států (Polsko, Slovensko, Maďarsko) nelze v případě ČR o fenoménu šlechtictví vůbec vážně hovořit. Česká šlechta jako taková již mnoho století neexistuje! V době pobělohorské postupně zmizela. Zčásti emigrovala a v cizině se odnárodnila, ale hlavně: ani po změně režimu (1989) se nevrátila (až na výjimky) do své původní vlasti. Pouze usilovala o restituci majetku. Dodnes i ty nepatrné zbytky, relikty, původní české šlechty, žijí v zahraničí. To byl i případ rodu Czerninů a Lobkowiczů. Napíšu to „tvrdě“, ale podle pravdy: Tato zdegenerovaná, odnárodněná aristokracie toho s českými zeměmi již mnoho společného nemá. Proto používá i ta zpotvořená, poněmčená jména!

Tito šlechtici buď sloužili katolickým Habsburkům (TGM po zásluze zrušil po vzniku ČSR šlechtictví a začal razit heslo: „odrakouštění“), nebo nacistům, případně i komunistům. (Někteří z těchto aristokratů se dobrovolně přihlásili k říšskému občanství, jiní zase po válce podepsali spolupráci s StB.) Proto české země, které byly v několika vlnách zbaveny aristokratických a měšťanských elit, zejména z důvodů náboženských, se staly v době pobělohorské a na počátku novověké industriální éry v důsledku toho státem „plebejským“: jeho základem byli venkované a majetkově chudší obyvatelé měst. Z toho důvodu je také u nás „zeman“ (= vladyka, rytíř) typičtější než aristokrat, hovořící špatnou (zparchantělou) češtinou a honosící se nevalnou úrovní svého vzdělání.

Jako „perličku“ uvádím, že v jednom televizním pořadu v roce 2020, který byl věnován 400. výročí bitvy na Bílé hoře (8. 11. 1620), tvrdil dnešní senátor T. Czernin, že na Staroměstském náměstí v Praze bylo dne 21. 6. 1621 popraveno „27 českých pánů“. To svědčí minimálně o jeho špatném vzdělání. Navíc u šlechtice, který se rád natřásá před televizními kamerami, ale žádné solidní vědomosti z historie nemá. Celá pravda je úplně jiná: mezi popravenými účastníky tzv. stavovského povstání z let 1618-1620 byli ‒ 3 páni, 7 rytířů a 17 měšťanů.

Příbuzný T. Czernina, nekatolík Diviš Černín z Chudenic (ten se psal ještě česky, nikoli německy), patřil k rytířům. Zdá se, že si to pan senátor popletl. Inu, má již 60 let a v tomto věku již některým jedincům přestává paměť fungovat. Celá pravda je taková, že jiný jeho příbuzný, katolík Heřman Černín z Chudenic (1576-1651), byl ještě před oním povstáním povýšen po panského stavu: byl hrabětem a dokonce „komořím nad stříbrem“ ve službách císaře Rudolfa II. (†1612), pak komořím arcivévody Ferdinanda II., císařským radou a hejtmanem Starého Města pražského; v r. 1629 se stal hejtmanem Litoměřického kraje.

S politickými, resp. nábožensko-politickými názory a stanovisky u šlechty to bylo v této době – slušně řečeno – vachrlaté. Šlechtici (nejen u nás, ale i v okolních státech) s oblibou přebíhali z jednoho náboženského tábora do druhého a dokonce bývali nezvykle „tolerantní“ vůči osobám s odlišným vyznáním. Před rokem 1618, kdy začalo tzv. stavovské povstání proti Habsburkům, tady žádná nesmiřitelná víra a nenávist „až do těch hrdel a statků“ nebyly. To nastalo až po Bílé hoře (1620) a zejména po Staroměstské exekuci (21. 6. 1621).

Proto v té době Heřmanu Černínovi nevadila osoba nábožensky odlišného švagra, Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic (1564-1621), s nímž v letech 1598-1599 podnikl cestu do Svaté země a Egypta. V letech 1616-1617 a pak znovu v letech 1644-1645 zastával Heřman Černín funkci císařova vyslance u tureckého sultána. Od r. 1645 byl pak místodržícím v Českém království a od r. 1651 nejvyšším hofmistrem. V době pobělohorské patřil tento katolický šlechtic k nejvýznamnějším a nejbohatším příslušníkům aristokracie. Podle tvrzení jeho druhé manželky, Anny Salomeny Hradišťské z Hořovic, byl prý chorobně lakomý. To se ostatně o bohatých lidech traduje obecně.

[Co se týká druhého ze zmíněných šlechticů v polistopadových Čechách, Jiřího Jana Lobkowicze (*1956), ten se jako typický „vlastenec“ narodil v Curychu ve Švýcarsku. Po změně režimu (1990) se přestěhoval do ČSR (= Mělník). Politicky se pak angažoval v „Unii svobody“ (= odpadlíci od ODS) a v uskupení „Cesta změny“.]

─────

Útoky našich statečných „aristokratů“ proti A. Babišovi

Politické „přestřelky“ mezi A. Babišem a rodinou Lobkowiczů a Czerninů se odehrály těsně před druhým kolem senátních voleb. Dosavadní senátor, lesník a majitel zámku Dymokury na Nymbursku, Tomáš Czernin, se ve svém volebním obvodě utkal s Babišovým kandidátem – Jaromírem Dědečkem (ANO 2011).

Babiš sám upozornil na příčinu vyhrocené kampaně ze strany T. Czernina tímto tweetem: „Náš kandidát do Senátu Jaromír Dědeček byl první, který našel odvahu tady v regionu upozornit třeba na to, že jeho protikandidát Tomáš Czernin pobírá téměř stomilionové dotace od státu.“ (Twitter, 29. 9. 2022) Inu, to se to podniká za peníze daňových poplatníků, že ano?!

Tím samozřejmě A. Babiš vyprovokoval naši aristokratickou „elitu“ s podivně zpotvořenými, údajně českými, jmény. Na jeho tweet zareagoval na úrovni návštěvníka hospody 5. cenové skupiny rodák  ze Švýcarska – Jiří Lobkowicz: „Pane Babiši, zatímco vaše rodina stále skákala po stromech, jedli (správně má být: jedla) banány a navzájem si čichali (správně: čichala) k zadku, rodina Czerninů téměř 10 století chránila tuto zemi před debily, jako jste vy.“ (Twitter, 29. 9. 2022, 22:14)

Za tímto „výkvětem“ naší aristokracie, která buď posluhovala Habsburkům, nebo nacistům, nechtěl zůstat pozadu ani náš déle sloužící „génius“ z řad vysloužilých politiků, který by se rád stal významnou osobou, ale nikdo o něj nestojí a ani by ho nevolil, bývalý lidovec a „kámoš“ K. Schwarzenberga – M. Kalousek. Tento příslušník strany, která před rokem 1989 kolaborovala s KSČ, zřejmě trpí špatnou pamětí (chtělo by to méně chlastat!), a proto napsal tuto zhovadilost: „Díky bolševikům, jako byla rodina Babišova, se moje generace dostala volně k banánům až po roce 1990.“ Asi se mu nechtělo stát v těch frontách na banány, pomeranče, toaletní papír a dámské vložky!

Ale nezoufejme! Ještě to není s našimi politiky tak špatné! Občas se mezi nimi najde i někdo, kdo nemá „vypitý mozek“ nebo „vychlastané nohy“, ba dokonce umí i používat mozek k přemýšlení. Právník Ondřej Dostál, který svého času tak potrápil „Piráty“, že se od něho kvůli jeho kritickým názorům raději distancovali, napsal na adresu přitroublého tweetu J. Lobkowicze toto stanovisko: „Aniž bych se chtěl zastávat Andreje Babiše, tak nevěřím, že by předkové Czerninů a Lobkowiczů slezli ze stromů s výrazným předstihem oproti plebsu. Kdyby Czernin starší chránil svou zemi s větším štěstím, tak bychom dosud mohli sdílet Alpy a Istrii.“ Je to troufalé, leč pravdivé. Naše šlechtická „jelita“ zřejmě nikdy neslyšela o tom, co to byla „evoluce“ ani kdo to byl Ch. Darwin.

K tomu všemu dodávám: Autor měl zřejmě na mysli země tzv. babenberského dědictví, které sňatkem s Markétou Rakouskou (†1267) vyženil český král Přemysl Otakar II. (1253-1278). Prapředek Czerninů, jenž zřejmě v předstihu slezl ze stromu (ještě před Babišovými), se jmenoval „Černín, kmet český“ (tak jej označuje F. Palacký). V letech 1193-1212 tento šlechtic zastával funkci nejvyššího komorníka královského. Rok předtím (1192) je v pramenech uváděn jiný „Černín, hrabě český“. Zda se jednalo o tutéž osobu, nelze potvrdit ani vyvrátit.

Nakonec to všechno dobře dopadlo. „Demokraté“ ze Senátu si zvolili nejen Tchajwance M. Vystrčila (jako staronového předsedu), ale i „stahovače králíků“ J. Drahoše (jako I. místopředsedu) a rovněž „lesníka“ T. Czernina (coby řadového místopředsedu). Radujme se! Veselme se! Demokracie v ČR byla „zachráněna“!

2. 11. 2022

‒ RJ ‒