Svobodné noviny na internetu

Pohledem do historie lze zjistit, že nejstarší syn Vítka z Prčice, Jindřich, založil před rokem 1220 hrad nazvaný Nový dům. Město pod hradem se připomíná roku 1293. Od 13. století jako sídlo německých rytířů, od 15. století již významné panské sídlo. Papež Urban VIII. dne 18. 8. 1625 povýšil zdejší farnost na probošství a daroval mu právo užívat pontifikálií. Jsme v Jindřichově Hradci, a tak si připomeňme zdejší kostelní výstavbu.

Proboštský chrám Nanebevzetí Panny Marie

Tvoří dominantu starého města, zdaleka viditelnou. Původně gotický kostel byl založen kolem roku 1370, dokončen začátkem 15. století. Pseudobazilikální trojlodí s mírně převýšenou hlavní lodí a dlouhým, polygonálně uzavřeným presbytářem. Vysoká hranolová věž, dnes sloužící jako vyhlídková (68,3 m). Ještě v 17. století odtud znělo až sedm zvonů, z nichž největší, nazývaný Knaur, byl po známém Zikmundu od sv. Víta v Praze druhým největším v Čechách. V letech 1489-1506 byla přestavěna tzv. Špulířská kaple, která se řadí mezi nejcennější stavby pozdní jihočeské gotiky. Kostel vyhořel r. 1801, požár zachvátil téměř celý kostel, včetně oltáře s malbami Petra Brandla. Opraven byl v letech 1808-1828. Současná výzdoba pochází z 19. století. V kryptě pod presbytářem odpočívají pozůstatky pánů z Hradce a Slavatů.

Kostel sv. Kateřiny s bývalým františkánským klášterem

Jednolodní svatyně byla vystavěna v letech 1478-1491, obnovena r. 1626. Raně barokní rotundové přístavky kaplí sv. Antonína a tzv. Portiuncule (tradice slavných poutí) byly postaveny koncem 17. století. Obě kaple jsou cenné svými interiéry. Ke kostelu přiléhá budova kláštera s křížovou chodbou. V roce 1534 byl kostel spojen chodbou s protějším „klášteříčkem“. Klášter byl zrušen v roce 1950. Klášteříček sloužil jako špitál pro malomocné a později jako sídlo hradeckých šlechtičen. Vyhořel roku 1801.

Kostel Nejsvětější Trojice

Renesanční kostel nechali vybudovat hradečtí utrakvisté koncem 16. století. U nového hřbitova na okraji města. Později (asi r. 1597) byla přistavěna Pirchanská kaple, nejcennější část kostela s bohatou výzdobou a hrobkou rodiny Šimona Pirchana. Renesanční oltář je vystaven v muzeu. Věž pochází z roku 1852. Poslední úprava byla provedena v roce 1999. Zachovaly se náhrobky významných osobností z 19. století a také hrobky. Samotný hřbitov byl v roce 1961 zrušen a přeměněn na park. Kaple byla pronajata pravoslavné církvi.

Hřbitovní kostel sv. Václava

Původně gotický na předměstí, připomínaný již roku 1399, přestavěn r. 1606. Během 16. století značně chátral, nedlouho po opravě Jezuity byl roku 1618 vypálen Dampierrovým vojskem. Opraven byl v roce 1621, hlavní oltář byl pořízen roku 1647. Byl téměř celý zničen při požáru roku 1801 a opraven roku 1816. Celkové opravy se mu dostalo až v roce 1991. Hodnotný je zejména žebrově klenutý presbytář, socha sv. Václava (asi 1647) a četné náhrobky s figurálními reliéfy. Přilehlá čtyřboká věž a vedle ní kaple s nástěnnou malbou pocházejí z 19. století. Hřbitov byl využíván až do 20. století. V současnosti je pronajatý Pohřební službě.

Kostel sv. Jana Křtitele s bývalým minoritským klášterem

Nejstarší stojící církevní objekt byl vybudován na místě starší románské stavby někdy koncem 13. století ‒ jako bazilika později redukovaná v asymetrické dvoulodí. Od počátku 14. století připadl minoritům. Později byla ve správě německých rytířů provedena rozsáhlá obrazová výzdoba. Kostel je řazen mezi významné české gotické památky.

Založené trojkřídlého jednopatrového kláštera je spojováno s Oldřichem III. z Hradce (1316-1348). Kamenný ambit kláštera vrůstal postupně od 14. do 15. století. Rajský dvůr obklopuje křížová chodba, pinakotéka pozdně gotických maleb v několika vrstvách a představují jeden z nejrozsáhlejších souborů svého druhu v českých zemích. U východního křídla kapitulní síň, později tzv. Soukenická kaple s působivou ukázkou jihočeské architektonické tvorby. Roku 1564 byl klášter přeměněn na špitál. Jeho nová budova byla užívána jako městská knihovna. Perlou vrcholné gotiky je kaple sv. Mikuláše, vystavěná před rokem 1369. Boční kaple s věží a hranolovitou lucernou je ukázkou české gotické architektury. Současné původní zařízení s dalšími oltáři z kostela sv. Máří Magdaleny je převážně barokního původu. Celý objekt od konce minulého století patří muzeu.

● Nad obsah církevního katalogu lze uvést i další objekty.

Kostel sv. Jakuba

Tento kostel dlouho dominoval parku na návrší nad řekou Nežárkou. Po založení lesoparku se pomalu začal schovávat mezi vzrůstající stromy. Původní gotický kostelík dosloužil koncem 18. století, poté jej na nějaký čas využívala hradecká posádka jako skladiště střelného prachu. V polovině 19. století byl stržen a na jeho místě vystavěn novogotický kostel. Ve stejné době pod ním nechal hrabě Jaromír Černín vystavět rodovou hrobku. Od poloviny 20. století však kostelík nebyl udržován a dodnes není v odpovídajícím stavu. Z města vede ke kostelíku křížová cesta, pocházející z 16. století. Poslední člen rodu zde byl pochován roku 1932. Nedaleko odtud se nachází evangelická kostel z počátku 20. století.

Kaple sv. Máří Magdaleny a bývalá jezuitská kolej se seminářem

Kostel byl založen Jindřichem z Hradce počátkem 13. století a patřil k nejstarším stavbám tohoto druhu ve městě. Byl součástí špitálu směřujícího k Nežárecké bráně. Koncem 16. století byl připojen k jezuitské koleji, vybudované n popud Adama II. z Hradce a jeho manželky Kateřiny z Montfortu v souvislosti s příchodem jezuitů. V roce 1615 však shořel. V letech 1628-1633 nechal Vilém Slavata na jeho místě vystavět od základů novou pozdně renesanční kapli sv. Máří Magdaleny s přepychovými štuky v klenbě a nádhernou výzdobou.

Jezuitská kolej byla po zrušení řádu v 18. století upravena na kasárny. Kolej je Nežáreckou branou spojena s bývalým jezuitským seminářem, který je od roku 1927 sídlem jindřichohradeckého muzea. Kaple byla po rekonstrukci od roku 1998 zpřístupněna. Dnes slouží společenským a reprezentativním účelům. V kolej od roku 2002 sídlí Národní muzeum fotografie.

Bývalý špitální kostel sv. Alžběty

Nevelký objekt z let 1399-1415 u Vajgarského mostu, původně koncipovaný jako síňové dvoulodí. V průběhu let byl několikrát stavebně i funkčně přehodnocen. V 15. století byl přestavěn na gotický kostel, roku 1618 vypálen, upraven barokně a znovu roku 1773 vyhořel. Opraven byl roku 1828 na byt a kovárnu a nakonec v roce 1992 přestavěn na menší hotel s restaurací.

Sloup Svaté Trojice

Morový sloup na námětí Míru, nazývaný také jako Sloup Nanebevzetí Panny Marie, je ukázkou jihočeského barokního sochařství. Je 20 metrů vysoký a pochází z let 1764-1766. Je také veden jako sousoší, neboť nese velké množství soch: Panny Marie, Boha Otce, Syna, Ducha svatého, archandělů a dalších postav světců. Je dílem dačického sochaře Matyáše (Matouše) Strachovského.

František Růžička, České Budějovice