Odešla „legenda“ a vzácný člověk
Také mne za
rmoutila dnešní zpráva sdělovacích prostředků o úmrtí spisovatele a cestovatele Ing. Miroslava ZIKMUNDA (14. 2. 1919 – 1. 12. 2021).
Tento rodák z Plzně, který našel nový domov ve Zlíně, odkud pocházím i já, patřil k hrstce velkých, autentických osobností, které jsem měl tu čest osobně poznat a jichž jsem si nikdy nepřestal vážit.
V případě M. Zikmunda nejen pro jeho neuvěřitelnou pracovitost a široký intelektuální záběr, nýbrž i pro jeho zásadové životní postoje, jež mu umožnily přežít jak doby „slávy“, tak i zavržení a ponížení v politicky nepříznivých časech tzv. normalizace.
Vždy jsem obdivoval jeho vnitřní sílu, která ho poháněla vpřed a jež mu dovolila po letech nuceného „zapomnění“, kdy se ho normalizátoři pokusili vytlačit až na samý okraj společnosti, grandiózní návrat na „výsluní“. Bohužel – po Listopadu 1989 to již nebyl návrat, jaký by si zasloužil. Lidé totiž rychle zapomínají na to dobré i na to zlé.
Cestovatel M. Zikmund se zařadil mezi několik „klasiků“, kteří se stali slavnými ještě za svého života, avšak nezpychli. Je škoda, že naše mladá generace již nedokáže ocenit ty pravé osobnosti (na rozdíl od všelijakých, nanicovaných celebrit) ani ony zmíněné „klasiky“, na něž můžeme být právem hrdi a kteří proslavili naši vlast v celém světě.
Pane Miroslave Zikmunde, díky za všechno, co jste vykonal a čím jste naší zemi i městu Zlínu prospěl! Nikdy na to nezapomeneme!
2. 12. 2021
‒ RJ ‒
P. S.
O M. Zikmundovi jsem psal naposledy v r. 2019 u příležitosti jeho 100. narozenin (viz odkazy za tímto článkem). Nerad bych se opakoval, a proto čtenáře odkazuji nejen na tento starší článek, ale i na další stať, v níž se o něm píše rovněž.
Odkazy na uvedené články:
https://www.i-sn.cz/clanky/sn-c.-8-2020/tonouci-j.-cunek-se-chyta-kazdeho-stebla---.html
díky, že jste Miroslava Zikmunda připomněl
(Falka, 3. 12. 2021 16:13)