Nejlepší češtinu měla Vietnamka
To, co tvrdí titulek tohoto článku, není vtip, ale tvrdá realita dneška. Je potvrzením toho, kam až jsme to za těch třicet polistopadových let dopracovali. T. G. Masaryk by hořce zaplakal, ale veselí by z toho nebyli ani další velcí muži jeho doby: K. Kramář, A. Rašín, A. Švehla či M. R. Štefánik. Žijeme totiž v zemi neomezených možností a někteří naši politici se podle toho začali chovat: jsou jako utržení ze řetězu. Brzy na tom budeme stejně jako v Americe. Někdejší heslo „SSSR – náš vzor“ bylo našimi „převlékači kabátů“ nahrazeno heslem s opačným ideologickým znaménkem: „USA – náš vzor“.
Známe to všichni. Život občas tropí hlouposti a my u toho jen tak pasivně asistujeme. To se stalo také dnes, 19. 2. 2021, dokonce v nejvyšších patrech naší politiky. Omluvou může být jedině fakt, že z nekončící pandemie „koronaviru“ jsme už všichni unavení a máme toho dost. Nicméně ani to nikoho neomlouvá, aby se dopouštěl něčeho, co se za normálních okolností nedělá.
ČT24 nám dne 19. 2. 2021 dopoledne nabídla přímý přenos z tiskové konference Senátu PČR. Vystoupili na ní čtyři zástupci vedení horní komory parlamentu včetně senátorských klubů, které připravily podnět k Ústavnímu soudu ČR. V něm žádají, aby tato instituce posoudila ústavnost opětovně vyhlášeného nouzového stavu poté, kdy došlo k neplánované, „protiústavní“, dohodě vlády s krajskými hejtmany.
Pro čtenáře, kteří se o politiku nezajímají, protože mají dost svých starostí, než aby se zabývali výstřelky našich „rozežraných“ politiků, připomenu, že zmíněná dohoda se starosty, která se týkala prodloužení nouzového stavu o dalších 14 dní, pouze napravovala „historické“ pochybení, jehož se dne 11. 2. 2021 dopustilo 49 poslanců. Ti naprosto svévolně a v rozporu se zájmy občanů této země i proti zdravému rozumu odmítli prodloužit nouzový stav o dalších 30 dní, jak původně navrhovala Babišova vláda.
K žádnému neštěstí nakonec nedošlo. Dohoda byla díky duchaplnosti hejtmanů uzavřena včas a nouzový stav plynule pokračuje i po datu 14. 2. 2021. Hejtmani tak udělali „dlouhý nos“ na pár desítek nezodpovědných hlupáků z Poslanecké sněmovny. Těch, kteří zcela jistě nebudou na podzim znovu zvoleni, aby se mohli další čtyři roky válet za ten „balík peněz“, který za své nicnedělání dostávají, ve Sněmovní ulici číslo 4.
Na tiskové konferenci vystoupili: předseda Senátu PČR M. Vystrčil (ODS), jeho první místopředseda J. Růžička (STAN, dříve TOP 09) a šéf senátorského klubu ODS a TOP 09 Z. Nytra. Prostřednictvím Skypu se připojila rovněž 1. místopředsedkyně a současná předsedkyně senátorského klubu KDU-ČSL – „hloupá blondýna“ a loňská „alpská lyžařka“ Š. Jelínková. Lidovci jdou od jednoho maléru k druhému: Jednu nešťastnici, kterou jsem kritizoval za její nebetyčnou hloupost (M. Horská), vystřídala jiná podivná postava od „černoprdelníků“. Je to vskutku "výkvět“, jaký jsme tady již dlouho neměli!
Poslouchat proto z úst „Tchajwance“ a devótního „vítače“ amerického státního tajemníka M. Pompea dojemné řeči o tom, kterak Senát PČR „zachraňuje“ ústavnost a demokracii v naší zemi, je doopravdy k popukání. Nic nezachraňuje, jen se ztrapňuje! Bývalý středoškolský učitel matematiky a fyziky M. Vystrčil by nejlépe udělal, kdyby se vrátil ke své původní profesi. Tam by jistě nadělal méně škod než v současně zastávané funkci, pro niž nemá nejzákladnější předpoklady. Na své kariéře již nemůže nic pokazit, protože si ji svým neuváženým jednáním sám zničil.
Vystrčil se rozhodl chovat stejně nerozumně, jak to činil jeho předchůdce – „středoškolák“ J. Kubera (ODS). Zatímco bývalého starostu Teplic mnozí lidé považovali za svérázného staříka, který si vždy stál za svým, s M. Vystrčilem je to poněkud jiné. Jeho hraná „zásadovost“ je jen póza pro naivní voliče. Jestliže J. Kuberu bylo možno v jistém slova smyslu považovat za „osobnost“, charisma M. Vystrčila se příliš neliší od B. Sobotky: M. Zeman je před lety přirovnal k láhvi od okurek. Zkrátka: Vystrčil se v očích veřejnosti zcela znemožnil a zbytku našich občanů je lhostejný. S tím se vydržet v pozici druhého nejvýznamnějšího ústavního činitele v zemi dlouhodobě nedá.
Odvysíláním výše zmíněné tiskové konference Senát PČR nám, voličům a divákům ČT, nabídl jen přehlídku trapnosti a směšnosti v podání svých předních „osobností“. Vedle M. Vystrčila, jehož jsem nedávno pochválil za položení kytice květin k pomníku J. Palacha, neušetřím kritiky ani jeho dva ukoktané spoluřečníky. J. Růžičku, jenž byl dlouhá léta ředitelem prestižního pražského gymnázia, by po jeho řečnickém vystoupení sotva kdo tipoval na učitele češtiny: spíše tak tělocviku. A bohužel – o moc lépe nedopadl ani další řečník – „hasič“ Z. Nytra, jehož úsečná mluva potvrdila, že pochází z Ostravska. A tito lidé nás mají zastupovat v politice?! S tak slabou „reprezentací“ se příliš daleko nedostaneme.
Ostatně – senátoři si zúžili sami svůj prostor v politice na pouhé „přetahování se“ o schvalované zákony s Poslaneckou sněmovnou (PS) a pak na podávání neúspěšných, špatně připravených žalob k Ústavnímu soudu ČR. Jsou to totiž oni, senátoři, kdo nese přímou politickou zodpovědnost za to, že tento soud si začíná neoprávněně hrát na jakousi „třetí komoru parlamentu“. Tou samozřejmě není, stejně jako bývalý podnikový právník P. Rychetský není žádným „právnickým esem“, jemuž přísluší rozhodovat o tom, co je a co není v souladu s naší ústavou. Jeho zatím poslední, polovičaté a celkově zpackané rozhodnutí o volebním zákonu nebylo v souladu ani se zdravým rozumem, ani s „dobrými mravy“, jimiž se hledání spravedlnosti musí rovněž řídit.
Nejnovější podání senátorů k Ústavnímu soudu ČR, o němž dne 19. 2. 2021 informovala zmíněná tisková konference, je jasným svědectvím o tom, že Senát PČR se mýlí a že jeho návrh na zrušení nově vyhlášeného nouzového stavu je jen dalším „plácnutím do vody“, opakováním téže chyby, které se dopustilo oněch 49 poslanců.
Právě včera (18. 2. 2021) totiž PS tuto svou předchozí chybu napravila, a to tím, že schválila narychlo dopracovaný návrh tzv. pandemického zákona. Poté, kdy bude odsouhlasen Senátem PČR a podepsán prezidentem republiky, trapné a nedůstojné tahanice okolo nouzového stavu u nás skončí. I tak tyto události vstoupí do dějin: jako důkaz o tom, jací potomci řídí tento stát.
Jak se říká: Konec dobrý, všechno dobré. Bohužel – až na druhý pokus. Jen Senát PČR si utrhne další ostudu tím, že bude neúčelně zaměstnávat Ústavní soud ČR projednáváním naprosto zbytečného a nesmyslného návrhu, který již v této chvíli nikoho nezajímá, protože složitá situace okolo nouzového stavu byla mezitím vyřešena. Typický český Kocourkov.
To, co předvedlo oněch 49 poslanců a rovněž 35 senátorů, kteří podnět k Ústavnímu soudu podali, nelze označit jinak než jako „atentát na demokracii“, jako výraz politické nezodpovědnosti a fatálního lidského selhání. Toto konstatování se týká všech účastníků těchto událostí. Za něco podobného by tito lidé ve středověku skončili ve vězení nebo přímo na popravišti. Ochrana zdraví a života občanů je totiž hodnotou mnohem vyšší, než je případná neústavnost jakéhokoli rozhodnutí. Je přitom lhostejné, zda se jedná o ústavní zákon, nebo jen zákon „obyčejný“. Jakákoli chyba v legislativě se dá kdykoli napravit, avšak život obětem pandemie nikdo zpátky nevrátí!
Tito političtí dobrodruzi a lidské hyeny z PS a ze Senátu PČR se zpronevěřili své přísaze. Proto lze oprávněně očekávat, že jim voliči letos na podzim vystaví „stopku“. Čeká je však něco daleko horšího, než je nezvolení do PS. Bude to opovržení ze strany všech slušných a čestných občanů a voličů. Tato ostuda je bude provázet po zbytek jejich života. Hanba jim i všem, kteří těmto nezodpovědným politikům dnes pokrytecky tleskají! Již zítra tleskat nebudou.
Nevím, jak kdo, ale já jsem od zbytečného Senátu PČR, který se stal odkladištěm pro nepotřebné, vysloužilé a nepříliš chytré politiky v čele s „Tchajwancem“ M. Vystrčilem, nic jiného ani nečekal. Jak známo: Kde nic není, tam ani čert nebere! Proto jediný závěr z dnešní tiskové konference je tento: Vietnamka ve funkci tiskové mluvčí dokázala mluvit česky lépe než reprezentanti horní komory našeho parlamentu. Aspoň všichni víme, jak na tom jsme a koho nemáme příště volit.
Senátu PČR se povedlo něco, co lze označit za umění nechtěného. Ačkoliv se „Tchajwanec“ z Telče, malebného moravského města se známým renesančním náměstím, snažil, aby jeho rétorické cvičení proběhlo před kamerami ČT bez nejmenší chybičky, televizní diváci, kteří to všechno sledovali (včetně mne), usoudili, že lepší češtinu než on měla Vietnamka z Prahy. Kdyby se Miloš z Vysočiny (neplést si ho s jiným Milošem odtamtud!) pokusil zbavit se této nežádoucí konkurence, bylo by to nutno posuzovat jako diskriminaci z důvodu etnické příslušnosti.
Tomu by však „Češi“ ze Senátu PČR stěží rozuměli, jelikož jsou ducha mdlého, podobně jako zmíněný Miloš. Jsou to jen další zbytečné, nadstandardně placené politické „vyžírky“. Nejnověji se z některých z nich stali i „zemští škůdci“. A ti, jak potvrzují naše dějiny, vždy končili po zásluze na šibenici. Počkejme si, jak dopadne těch 49 + 35 „hrdinů“ z obou komor našeho parlamentu. Cosi mi říká, že to nebude trvat moc dlouho.
19. 2. 2021
‒ RJ ‒
